Analýza - Občané dali v krajských i senátních volbách najevo, že od vlády žádají především sociální bezpečí.
Levicové strany ČSSD a KSČM proto získaly v krajích 44 procent voličských hlasů a 57 procent mandátů v krajských zastupitelstvech.
V doplňovacích volbách do Senátu svěřili občané levicovým kandidátům 15 křesel. Vedle 13 sociálních demokratů a jednoho komunisty se k levici hlásí i nezávislý kandidát Jan Veleba. Levicové strany mají od tohoto víkendu v Senátu 49 křesel, tedy křehkou ústavní většinu.
Rozhodlo o tom 1,2 milionu občanů, kteří dali v krajských volbách hlasy oběma levicovým stranám, a dalších 160 tisíc voličů, kteří hlasovali pro vítězné kandidáty levice v druhém senátním kole.
Hlasy necelých patnácti procent Čechů, kteří mají volební právo, stačily k suverénnímu vítězství i k tomu, aby se stal šéf ČSSD Bohuslav Sobotka hlavním kandidátem na budoucího nájemníka Strakovy akademie. Pravicoví voliči se totiž nezúčastnili, případně dali hlasy malým regionálním stranám.
Vítězství za milion hlasů
Letošní výsledek „voleb v poločase" mezi sněmovními volbami není ničím novým pod sluncem.
V roce 2004 získala opoziční ODS pod vedením Mirka Topolánka v krajských volbách 36 procent hlasů, dalších 13 procent tehdy měl budoucí vládní partner KDU-ČSL. Dohromady to pro obě strany znamenalo 57 procent zastupitelských mandátů.
Novými senátory se stalo 17 kandidátů ODS, kteří pak společně s lidovci kontrolovali 49 senátorských křesel.
Tento výsledek zajistilo 1,1 milionu voličů v krajských volbách a 210 tisíc lidí v druhém kole senátních voleb.
Levicoví voliči tehdy k volbám nepřišli, protože Špidlova středolevá vláda zvýšila počátkem roku daň z přidané hodnoty i spotřební daně. K tomu se přidalo znechucení rozhádanou vládní elitou, která právě vyměnila premiéra Vladimíra Špidlu za Stanislava Grosse. Naopak pravicové voliče tehdy přitáhl podnikatelský étos Topolánkovy strany i jeho sliby urychlit ekonomický růst.
Komunisté opět pod vrcholem
Kromě toho, že volby téměř dokonale vyměnily ve srovnání s rokem 2004 role ODS a ČSSD, přinesly jen málo superlativů.
Komunisté získali 538 tisíc hlasů, tedy nejvíc v dějinách krajských voleb, je to ale jen o tisíc víc než před dvanácti lety. Také do druhého senátního kola postoupil rekordní počet dvanácti komunistických kandidátů, o tři víc než před osmi lety.
Tento úspěch však devalvovalo senátní finále, kde uspěl stejně jako v roce 2004 jediný kandidát, tentokrát Václav Homolka z Chomutova.
Nečasova ODS naopak propadla a v krajských volbách získala jen 324 tisíc hlasů. Pořád je to však menší fiasko než v případě Grossových sociálních demokratů, kterým se sešlo ještě o 27 tisíc hlasů méně.
Nepochybný primát si v letošních volbách zajistil pouze sokolovský starosta Zdeněk Berka (ČSSD), kterému stačila ke vstupu do horní komory Parlamentu přízeň pouhých 5400 občanů. To je ještě o 900 hlasů méně, než před dvanácti lety zaznamenal dosavadní rekordman, kandidát Unie Svobody Jan Hadrava ve stejném sokolovském volebním obvodě.
