Norton rozhodl v Bakalův prospěch vzhledem k tomu, že Krúpa opakovaně nereagoval na výzvy soudu. Podle soudce se ozval naposledy v listopadu 2019, kdy odmítl Bakalova obvinění a podal námitku, že americký soud nemá právo o něm rozhodovat. Tu však soud následně zamítl a vyzval jej k další reakci, jíž se mu však nedostalo.
Bakala následně požádal o rozhodnutí sporu ve svůj prospěch vzhledem k pasivitě žalovaného, což soudce Norton 10. srpna učinil. Soud tak uznal, že se Krúpa podílel na očerňující kampani vůči Bakalovi, například tím, že najímal falešné demonstranty k akcím před jeho domem a před školou jeho dětí, obtěžoval jej telefonáty a e-maily, nebo o něm zveřejňoval pomlouvačné informace na internetu. Cílem této činnosti podle žaloby bylo získat od Bakaly 23 miliony dolarů (500 milionů korun) výměnou za to, že kampaň přestane.
"Je to skvělý výsledek. Vítám, že soud uznal závažnost jednání Pavola Krúpy, který řadu let obtěžoval mou rodinu a mé blízké s jediným cílem vlastního obohacení. Byl to dlouhý právní proces, ale jsem vděčný, že justiční systém Spojených států dokázal rozkrýt tuto pavučinu lží," uvedl Bakala po rozsudku v prohlášení.
O odškodnění bude soud teprve jednat
Soud nicméně odmítl Bakalovu žádost o výši náhrad jako neopodstatněnou. Na budoucím slyšení, jehož termín soud teprve stanoví, má česko-americký investor předložit důkazy o tom, kolik vynaložil prostředků na "objasňování, vysvětlování a ujišťování svých podnikatelských a profesních kontaktů" v důsledku Krúpovy aktivity, což bude sloužit jako základ pro výpočet odškodného.
Bakala rovněž požaduje po Krúpovi přes 2,8 milionu dolarů (60,8 milionů korun) jako náhradu za právní výdaje. Soudce označil tuto částku za rozumnou, přesnou sumu však ještě musí Bakala blíže doložit na chystaném slyšení. Na něm soud rozhodne rovněž o výši odškodného za pomluvu, jehož požadovanou výši Bakala v soudních dokumentech dosud nespecifikoval.
Norton odmítl Bakalovu žádost o vydání příkazu, který by Krúpovi nařizoval v jeho aktivitách přestat. Zamítl rovněž obvinění z toho, že Krúpa svou činností poškodil konkrétní Bakalovy obchodní dohody například s investičními společnostmi Berkshire Hathaway, Blackstone nebo bankou JP Morgan Chase. Umožnil nicméně Bakalovi předložit v této záležitosti další důkazy, jež mají doložit konkrétní újmu.
Mezi žalovanými v případu byl původně rovněž Američan Adam Swart, šéf americké společnosti Crowd on Demand specializující se na klamavou komunikaci s veřejností a protestní akce na objednávku. Swart však loni v lednu uzavřel s Bakalou mimosoudní dohodu a jediným žalovaným v kauze tak zůstal Krúpa.
Poznámka: Zdeněk Bakala je majitelem společnosti Economia, která vydává i on-line deník Aktuálně.cz.
