Omluvte se za Albertov, píší akademici rektorovi UK

ČTK ČTK
Aktualizováno 24. 11. 2014 16:43
V dopise jsou podepsáni například ekonom Tomáš Sedláček, básnířka Sylva Fišerová nebo literární historik Martin C. Putna.
Rektor UK Tomáš Zima.
Rektor UK Tomáš Zima. | Foto: Sandra Štefaniková

Praha - Osm desítek akademiků a studentů Univerzity Karlovy nesouhlasí s tím, že její rektor Tomáš Zima kritizoval protest na Albertově proti prezidentu Miloši Zemanovi.

Svůj postoj vyjádřili v otevřeném dopise, pod nímž jsou podepsáni například ekonom Tomáš Sedláček, básnířka Sylva Fišerová, literární historik Martin C. Putna, proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Jan Trlifaj nebo filozofové Štěpán Špinka a Václav Němec.

Několik desítek signatářů žádá rektora, aby přehodnotil své stanovisko k protestům na Albertově a účastníkům demonstrace se omluvil.

Zima v odpovědi na dopis konstatuje, že souhlasí s tím, že protest, a to i velmi hlasitý a jednoznačně formulovaný, je součástí demokracie. Házení vajíček ale považuje za neslušné. "Vždy budu hájit právo na politický protest a vždy budu stát na straně demokracie, vlády práva a akademických svobod. S násilím, vulgaritou a fyzickými útoky však souhlasit nemohu, ať se jich dopouští kdokoli," uvedl.

Pošlapání památky

Rektorovo prohlášení, podle něhož hlasité protesty na Albertově byly pošlapáním památky těch, kdo stáli na Albertově v roce 1939 a 1989, bylo pro signatáře velkým zklamáním.

"Podle nás je v demokratické zemi zcela namístě, aby se veřejnost důrazně ohradila proti chování prezidenta, které je nehodné jeho úřadu. Z tohoto důvodu považujeme za velmi nešťastné, že jste se sám od jednání prezidenta ani v nejmenším nedistancoval, a naopak jste odsoudil protesty proti němu," píše se v dopise adresovaném rektorovi. Zima ale uvádí, že jeho prohlášení se týkalo pouze demonstrantů, kteří házeli předměty na prezidenta a projevovali nevoli i při studentské hymně.

Nebyli to výtržníci

Před týdnem při oslavách 25. výročí pádu komunismu na Albertově stovky odpůrců pískaly na prezidenta Miloše Zemana a vyzývaly ho k odstoupení. Zeman se zúčastnil vzpomínkového shromáždění na místě, kde před 25 lety začal průvod, který příslušníci komunistické policie později tvrdě zastavili na Národní třídě.

Byl tam společně s německým prezidentem a s prezidenty Visegrádské čtyřky, kromě ČR tedy Polska, Maďarska a Slovenska. Českého prezidenta musela ochranka bránit před předměty létajícími z davu.

Podle autorů dopisu bylo zjevné, že účastníci shromáždění až na několik jedinců, kteří házeli vajíčka, nebyli žádní výtržníci. "To bylo zřejmé z jejich spořádaného chování při projevech ostatních prezidentů, které vyslechli v naprostém klidu a které odměnili bouřlivým potleskem," uvedli.

Účastníci demonstrace si prý nemohli vybrat jinou příležitost, protože na Národní třídu, kde protest proti Zemanovi začal, se prezident osobně nedostavil.

Omluvte se, žádá další dopis

Autoři dopisu odmítají, že by účastníci demonstrace zneuctili památku studentů z let 1989 a 1939. Naopak ostře kritizovali nejen Zemanovo vystoupení, ale také účast bývalého komunisty a kontroverzního lobbisty Miroslava Jansty. Jeho vystoupení považují za "výsměch a plivnutí do tváře účastníkům sametové revoluce" a za selhání rektora i organizátorů akce.

Od jednotlivých akademiků prý rektoru Zimovi přicházely desítky nesouhlasných dopisů už během uplynulého týdne. Některé z nich prý upozorňují mimo jiné na skutečnost, že sám Zima byl v době listopadu 1989 předsedou fakultního výboru SSM a členem KSČ.

V tomto společném dopise autoři rektora žádají o přehodnocení jeho stanoviska k událostem na Albertově a omluvu účastníkům demonstrace.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Kvůli koronaviru nebudou letní wagnerovské slavnosti v Bayreuthu

Kvůli epidemii nového typu koronaviru se letos neuskuteční tradiční wagnerovské Hudební slavnosti v Bayreuthu. Ovlivní to také program příštích ročníků, uvedli organizátoři akce v bavorském městě. Oblíbené slavnosti, jež jsou vrcholem německé operní sezóny, pravidelně navštěvovala i kancléřka Angela Merkelová. Letos měly začít 25. července a skončit 30. srpna. Na slíbené nové nastudování Wagnerovy tetralogie Prsten Nibelungův dojde až v roce 2022, na příští rok už je totiž program hotový. Diváky čeká nová produkce Bludného Holanďana a opakování dřívějších inscenací oper Tannhäuser, Mistři pěvci norimberští a Lohengrin.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Sýrie ohlásila sestřelení izraelských raket nad svým územím

Syrská protivzdušná obrana sestřelila izraelské rakety nad syrským Homsem. Informovala o tom syrská televize i agentura SANA. Podle televize izraelská letadla vypálila rakety, když byla nad libanonským územím. Izrael tradičně tyto informace nekomentuje. Podle syrských médií si operace nevyžádala mrtvé ani raněné.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Čínská basketbalová liga musí restart odložit

Plány na obnovení profesionální basketbalové ligy v Číně CBA v polovině dubna vzaly prozatím za své. Vláda nejlidnatější země světa podle agentury AP kvůli přetrvávajícím obavám z pandemie koronaviru nařídila, aby všechny velké sportovní soutěže zůstaly na neurčito přerušené.

CBA se kvůli šíření nového typu koronaviru nehraje od konce ledna, v poslední době se ale začala chystat na restart a do země se postupně začali vracet zahraniční hráči. Někteří už nastoupili do povinné dvoutýdenní karantény, jako třeba bývalý hráč NBA Jeremy Lin.

Liga podle informací médií plánovala soustředit všech dvacet účastnických týmů do dvou měst (Tung-kuan a Čching-tao) a odehrát zbytek základní části bez diváků, v přísně střežených podmínkách a pod dohledem zdravotníků. Každému celku k tomu zbývá sehrát 16 zápasů.

Na povolení úřadů bude čekat i fotbalová liga, která měla původně začít 22. února. Týmy se sice v minulém týdnu vrátily k tréninku, termín startu soutěže ale nebyl stanoven. Hovořilo se o konci dubna nebo počátku května.

Pandemie má původ právě v Číně, odkud se nákaza v prosinci začala šířit. Asijská velmoc je ale v současnosti až na čtvrtém místě žebříčku podle počtu infikovaných osob. Podle nejnovějších údajů se tam virem nakazilo přes 82.000 lidí a zemřelo na 3300. Země v poslední době hlásí poměrně nízká čísla nově nakažených, panují ale obavy, že by se zde mohl virus znovu rozšířit zejména kvůli tomu, že se do země navrátilo mnoho lidí ze zahraničí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy