Kampaň je zatím nudná, nikdo neudělal fatální chybu a diskusí je až moc, hodnotí politologové

ČTK ČTK
16. 12. 2017 12:56
Boj o Hrad by mohl vygradovat přibližně dva až tři týdny před prvním kolem, podobně jako tomu bylo před pěti lety. V kampani se zatím podle politologů neobjevilo žádné výrazné programové téma. Boj o Hrad se vede v rovině stávající prezident versus zbývající kandidáti. "Jediné velké téma těchto voleb je spojeno s tím, že onen prezident obhajuje svůj mandát," poznamenal Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity v Brně.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČTK

Praha - Bez výrazných zlomů či překvapení pokračuje podle politologů předvolební kampaň pro druhou přímou volbu prezidenta České republiky.

Podle oslovených politologů se v uplynulých měsících žádný z uchazečů o post prezidenta nedopustil výrazného přešlapu, nikdo z devíti kandidátů podle nich ale ani nijak zvlášť nezaujal.

Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity v Brně očekává, že boj o Hrad vygraduje přibližně dva až tři týdny před prvním kolem, podobně jako tomu bylo před pěti lety.

"Tři čtvrtě roku je to plus minus stejné, zatím se nezdá, že by se odehrál nějaký zásadní zlom," řekl Kopeček.

Podobně zhodnotil dosavadní průběh kampaně i Daniel Kunštát z Vysoké školy Cevro Institut. "Probíhá zcela poklidně, řekl bych i dost nudně, fádně, bez větších excesů a také bez fatálních chyb či omylů jednotlivých kandidátů," míní Kunštát.

Kopeček soudí, že kampaň by mohla nabrat obrátky s blížícím se prvním kolem voleb, které se koná 13. ledna. "Volby jsou zhruba za měsíc, v tuto chvíli je to pořád strašně otevřené. V předchozích volbách ten nástup Karla Schwarzenberga nastal asi dva až tři týdny před hlasováním," uvedl.

Favoritem je Miloš Zeman

Z průzkumů se zatím jako favorité voleb jeví stávající hlava státu Miloš Zeman, bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš a podnikatel a textař Michal Horáček. Zbylí kandidáti, s výjimkou bývalého předsedy ODS a expremiéra Mirka Topolánka, zůstávají spíš v pozadí.

"Jsou v takovém shluku málo viditelných, občas se někdo z nich dokáže krátkodobě nějakou debatou nebo výrokem odpoutat," řekl na adresu pěti dalších osobností politolog z Cevro Institutu Ladislav Mrklas.

O prezidentský úřad usilují kromě zmíněné čtveřice diplomat Pavel Fischer, lékař Marek Hilšer, bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek (ODA), prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek (Realisté) a hudebník a šéf strany Rozumní Petr Hannig.

Příliš mnoho diskuzí

Méně známým kandidátům podle Kopečka pomáhají ke zviditelnění debaty, díky kterým se dostávají do médií, i billboardová kampaň. Mrklas upozornil, že diskusí je letos v předvolební období až příliš.

"S prezidentskými debatami se roztrhl pytel, výsledkem čehož zajímají méně lidí a ještě to přispívá k zatemnění toho, kdo kandiduje," míní odborník.

V kampani se zatím podle politologů neobjevilo žádné výrazné programové téma. Boj o Hrad se vede v rovině stávající prezident versus zbývající kandidáti. "Jediné velké téma těchto voleb je spojeno s tím, že onen prezident obhajuje svůj mandát," poznamenal Kopeček.

Mrklas připomněl, že volby v roce 2013, kdy se ve druhém střetli Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg (TOP 09), měly náboj souboje pravice a levice. "Myslím, že se nikomu nepodaří dostat kampaň do roviny pravolevého souboje, jako to bylo před těmi pěti lety, ta konfliktní linie je Zeman proti zbytku," hodnotil Mrklas. Připustil však, že uchazeči o Hrad se snaží představovat i vlastní vize a programy.

Kunštát k tomu poznamenal, že tyto programy nelze vnímat stejně jako stranické programy ve volbách do Parlamentu. "Je to spíše snaha naznačit potenciálním voličům určité ukotvení konkrétní osobnosti v politickém spektru, nikoliv o nějaký konkrétní a v praxi realizovatelný recept vládnutí," řekl.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 minutou

Dálnice D1 na Benešovsku byla hodinu neprůjezdná, ve směru na Brno se srazila dvě auta

Dopravní nehoda u Trhového Štěpánova v úterý zhruba na hodinu zastavila provoz na dálnici D1 ve směru na Brno. Kvůli srážce nákladního a osobního auta byl přerušený provoz mezi sjezdem číslo 49 u Psářů a sjezdem číslo 56 u Soutic. Jeden člověk byl zraněn. Vyplynulo to z informací Národního dopravního informačního centra a krajských hasičů.

Nehoda na 56. kilometru uzavřela dálnici D1 kolem 6:30. Podle mluvčí středočeských hasičů Terezy Fliegerové narazilo osobní auto do nákladního. "Bylo tam nějaké lehčí zranění. Hasiči nikoho nevyprošťovali, ale poskytli předlékařské ošetření," uvedla Fliegerová. Provoz na dálnici byl podle Národního dopravního informačního centra obnoven kolem 07:30.

Na místě kromě hasičů zasahovali také policisté a záchranáři. "Zraněný byl ošetřen. Jeho zdravotní stav nevyžadoval převoz do zdravotnického zařízení, takže byl ponechán na místě," řekla mluvčí krajské záchranné služby Petra Effenbergerová.

Zdroj: ČTK
před 27 minutami

Írán zatkl opozičního novináře Zama, spolupracoval podle něj se zahraničními tajnými službami

Íránské revoluční gardy oznámily, že zatkly íránského novináře Rúholláha Zama, který využíval komunikační aplikaci, aby posílil disent. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Zam žil podle médií v exilu v Paříži. Okolnosti jeho zadržení jsou nejasné.

Šestačtyřicetiletý Zam, který je synem reformního duchovního Mohammada Alího Zama, byl podle revolučních gard dopraven do Íránu v rámci komplikované tajné operace. O jeho zatčení informovala íránská státní televize s tím, že krok představuje vítězství nad západními tajnými službami. Podle revolučních gard dostával novinář pokyny a ochranu od zpravodajských služeb Francie, Spojených států a Izraele. Jeho zadržení íránské úřady připsaly moderním a inovativním technikám, který byly využity k "oklamání" zahraničních tajných služeb.

Zam v minulosti odmítl, že by spolupracoval se zahraničními zpravodajskými službami. Novinář spravoval populární protivládní zpravodajský kanál Amadnews, kterému íránské úřady připisují podněcování protestů v letech 2017-2018 po sporných prezidentských volbách. Web sdílel videa z protestů, nelichotivé informace o íránských politicích a na šifrované komunikační aplikaci Telegram měl web 1,4 milionu sledujících. Íránské úřady uvedly, že kanál podněcoval násilné povstání, a následně jej zablokovaly. Později ale web začal fungovat pod jiným názvem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy