Kampaň je zatím nudná, nikdo neudělal fatální chybu a diskusí je až moc, hodnotí politologové

ČTK ČTK
16. 12. 2017 12:56
Boj o Hrad by mohl vygradovat přibližně dva až tři týdny před prvním kolem, podobně jako tomu bylo před pěti lety. V kampani se zatím podle politologů neobjevilo žádné výrazné programové téma. Boj o Hrad se vede v rovině stávající prezident versus zbývající kandidáti. "Jediné velké téma těchto voleb je spojeno s tím, že onen prezident obhajuje svůj mandát," poznamenal Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity v Brně.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČTK

Praha - Bez výrazných zlomů či překvapení pokračuje podle politologů předvolební kampaň pro druhou přímou volbu prezidenta České republiky.

Podle oslovených politologů se v uplynulých měsících žádný z uchazečů o post prezidenta nedopustil výrazného přešlapu, nikdo z devíti kandidátů podle nich ale ani nijak zvlášť nezaujal.

Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity v Brně očekává, že boj o Hrad vygraduje přibližně dva až tři týdny před prvním kolem, podobně jako tomu bylo před pěti lety.

"Tři čtvrtě roku je to plus minus stejné, zatím se nezdá, že by se odehrál nějaký zásadní zlom," řekl Kopeček.

Podobně zhodnotil dosavadní průběh kampaně i Daniel Kunštát z Vysoké školy Cevro Institut. "Probíhá zcela poklidně, řekl bych i dost nudně, fádně, bez větších excesů a také bez fatálních chyb či omylů jednotlivých kandidátů," míní Kunštát.

Kopeček soudí, že kampaň by mohla nabrat obrátky s blížícím se prvním kolem voleb, které se koná 13. ledna. "Volby jsou zhruba za měsíc, v tuto chvíli je to pořád strašně otevřené. V předchozích volbách ten nástup Karla Schwarzenberga nastal asi dva až tři týdny před hlasováním," uvedl.

Favoritem je Miloš Zeman

Z průzkumů se zatím jako favorité voleb jeví stávající hlava státu Miloš Zeman, bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš a podnikatel a textař Michal Horáček. Zbylí kandidáti, s výjimkou bývalého předsedy ODS a expremiéra Mirka Topolánka, zůstávají spíš v pozadí.

"Jsou v takovém shluku málo viditelných, občas se někdo z nich dokáže krátkodobě nějakou debatou nebo výrokem odpoutat," řekl na adresu pěti dalších osobností politolog z Cevro Institutu Ladislav Mrklas.

O prezidentský úřad usilují kromě zmíněné čtveřice diplomat Pavel Fischer, lékař Marek Hilšer, bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek (ODA), prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek (Realisté) a hudebník a šéf strany Rozumní Petr Hannig.

Příliš mnoho diskuzí

Méně známým kandidátům podle Kopečka pomáhají ke zviditelnění debaty, díky kterým se dostávají do médií, i billboardová kampaň. Mrklas upozornil, že diskusí je letos v předvolební období až příliš.

"S prezidentskými debatami se roztrhl pytel, výsledkem čehož zajímají méně lidí a ještě to přispívá k zatemnění toho, kdo kandiduje," míní odborník.

V kampani se zatím podle politologů neobjevilo žádné výrazné programové téma. Boj o Hrad se vede v rovině stávající prezident versus zbývající kandidáti. "Jediné velké téma těchto voleb je spojeno s tím, že onen prezident obhajuje svůj mandát," poznamenal Kopeček.

Mrklas připomněl, že volby v roce 2013, kdy se ve druhém střetli Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg (TOP 09), měly náboj souboje pravice a levice. "Myslím, že se nikomu nepodaří dostat kampaň do roviny pravolevého souboje, jako to bylo před těmi pěti lety, ta konfliktní linie je Zeman proti zbytku," hodnotil Mrklas. Připustil však, že uchazeči o Hrad se snaží představovat i vlastní vize a programy.

Kunštát k tomu poznamenal, že tyto programy nelze vnímat stejně jako stranické programy ve volbách do Parlamentu. "Je to spíše snaha naznačit potenciálním voličům určité ukotvení konkrétní osobnosti v politickém spektru, nikoliv o nějaký konkrétní a v praxi realizovatelný recept vládnutí," řekl.

 

Právě se děje

před 49 minutami

Britský herec Terry Jones ze skupiny Monty Python daroval mozek vědcům

Jones trpěl poměrně vzácným druhem demence, která postihuje především čelní oblast mozku. Herec měl podle britského tisku v posledních letech problémy s komunikací a porozuměním.

Jeho mozek byl podle The Daily Telegraph uložen v neurologickém institutu londýnské univerzity UCL. "Výzkum mozkových tkání nám pomáhá v pochopení těchto nemocí. Darování mozku není zdaleka běžné, velice si toho ceníme," řekl Thomas Warner, který má v UCL na starosti mozkovou banku.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Česku pracuje víc Britů, od hlasování o brexitu jich přibyla třetina

V Česku přibylo od referenda o brexitu pracovníků z Británie. Proti červnu 2016, kdy se ve Spojeném království hlasovalo o odchodu z EU, se počet britských zaměstnanců zvedl o víc než třetinu. Vzrostl také počet Britů a Britek, kteří se rozhodli žít v ČR natrvalo. Zvýšil se o 55 procent. Vyplývá to ze statistik úřadu práce a ministerstva vnitra. Britové tvoří ve srovnání s jinými cizinci jen malou skupinu. V ČR jich je přes 8300. Počet přistěhovalců z této země rostl v posledních letech ale víc než z jiných starých zemí EU.

Česko už loni na jaře přijalo zákon, který v případě brexitu bez dohody zaručuje do konce letoška lidem z Británie stejné zacházení jako ostatním lidem z EU. Mají stejné postavení jako Češi a Češky. Další vývoj bude záviset na výsledku vyjednávání.

Zdroj: ČTK
Další zprávy