Kde se v Česku vzal společenský tlak na to, abychom se na silvestra opili, protože jinak se nebudeme dost bavit?
Na začátek je důležité rozdělit téma na dva různé fenomény, které je dobré vzájemně nemíchat. Tím prvním je takzvané nárazové pití, které se pojí s nějakou zvláštní příležitostí a při němž požijete větší množství alkoholu, přesně řečeno pět a více takzvaných standardních drinků (jeden drink obsahuje zhruba 10 gramů čistého alkoholu, pozn. red.). Zadruhé jde o dlouhodobé pití.
Vánoce, stejně jako třeba Velikonoce nebo jakákoliv jiná zvláštní příležitost, jsou události typické pro nárazové pití. Blízcí se scházejí a považují to za speciální čas. Kulturní zvyk říká, že co je speciální, musí být vylepšeno o alkohol, který v podstatě spoluvytváří tradici.
Hranice, kterou při nárazovém pití považujeme za vysoce rizikovou, je konzumace zhruba 100 gramů etanolu. To je plus minus pět piv, pět skleniček vína nebo pět velkých panáků. Při nárazovém pití je velké riziko nejen například úrazů nebo různých společenských přešlapů. Dochází také k výraznější ztrátě kontroly, která může při dalším pití vést až k otravě. Při událostech jako silvestr vždy vidíme nárůst takových případů.
Pro druhou skupinu lidí, kteří pijí dlouhodobě, takové oslavy nepředstavují zvláštní riziko?
Pro lidi, kteří mají s alkoholem dlouhodobý problém nebo jsou na něm dokonce závislí, nejde o nejrizikovější období. Tito lidé pijí prostě průběžně, ať je pátek, nebo svátek.
Existují data na to, že konkrétně v období Vánoc a silvestra spotřeba alkoholu v Česku roste?
Jsou na to spolehlivá data. Naše Centrum veřejného zdraví se zaměřením na alkohol opakovaně provádí výzkum vzorců pití, včetně časových snímků spotřeby, takže máme zmapované například i klasické víkendové pití typické pro většinovou populaci. Nárůst spotřeby se samozřejmě kryje se svátečními událostmi.
O kolik procent se v takových obdobích spotřeba zvyšuje?
U některých svátků, například Vánoc, je nárůst výraznější. Stejně tak třeba v létě, kdy typicky stoupá spotřeba piva. Obecně jde ale o skokové nárůsty v desítkách procent.
Co byste poradil lidem, kteří si na silvestra nedokážou alkohol odepřít? Kdy mají mít v pití stopku, aby to zkrátka nepřehnali?
To je individuální zodpovědnost. My to za lidi rozhodnout nemůžeme, protože žádné množství alkoholu není bezpečné. Každý si musí rozmyslet, co je ochotný podstoupit a riskovat. Je samozřejmě ideální, když člověk takovou úvahu udělá ve střízlivém stavu, protože s každým dalším pivem nebo panákem se hranice významně posouvá.
Někteří lidé silvestr neberou primárně jako oslavu, ale spíš je mohou přepadat pocity smutku nebo nostalgie spojené s koncem roku či obavy z toho nadcházejícího. V takovém případě asi také není vhodné říct si, že takové myšlenky radši půjdu zapít.
Konec roku a příchod nového je typicky bilančním obdobím. S tím se samozřejmě pojí i to, že uplynulý rok třeba nemusel přinést jenom dobré věci. Když se někdo rozhodne smutek či frustraci vyřešit tím, že své pocity zapije, je to vysoce rizikové.
Michal Miovský
- Absolvoval magisterský program v oboru psychologie na Masarykově univerzitě a postgraduální studium na Univerzitě Palackého.
- Od roku 2012 působí jako přednosta Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
- V minulosti v rámci Sdružení Podané ruce věnoval prevenci a poradenství v oblasti návykového chování u dětí a mládeže, vedl Denní psychoterapeutické sanatorium Elysium nebo pracoval jako výzkumník Psychologického ústavu Akademie věd.
Reakce okolí
Existuje univerzální odpověď, kterou by si měl člověk dopředu připravit, když pít nechce, ale okolí ho k tomu přesto přemlouvá?
Nutit ho bude určitě. Spousta lidí si neuvědomuje, o jak obrovský tlak a vysoce citlivou záležitost jde. Když někdo odmítne alkohol, ostatní lidé ve skupině na to obvykle reagují nesmírně citlivě až agresivně. Od lidí, kteří vyzkoušeli například Suchej únor (osvětová kampaň vyzývající k abstinenci po celý měsíc, pozn. red.), velmi často slýcháme, že je překvapilo, jak velké téma se z toho v jejich sociální skupině stalo. Lidé třeba na několik dlouhých desítek minut a v některých případech i hodin začali řešit, že někdo řekl, že ten den nebude pít.
Je tedy opravdu dobré nachystat si nějakou odpověď dopředu. Improvizace nemusí být úplně funkční strategie. Je také dobré zvážit, co člověk dokáže ustát, protože tlak je tak velký, že když bude váš argument jen trochu vachrlatý, je pravděpodobné, že nátlaku okolí podlehnete.
Není tedy lepší zůstat doma a klubů a podobných míst se raději úplně vyvarovat, když nechceme pít?
Určitě je to nejbezpečnější varianta. Ačkoliv předpokládám, že velká část lidí si alkohol na silvestra nebude chtít odepřít, možná přece jen někdo bude chtít zkusit nepít, aby si to vyzkoušel. Třeba už jen proto, aby právě viděl, jaké to vzbudí reakce okolí. Prostě zažít, co to s ostatními udělá, když řeknete, že na silvestra nebo Vánoce nepijete. Dá se to pojmout jako svého druhu komunikační hra. Z kampaně Suchej únor víme, že právě reakce okolí je to, z čeho jsou abstinující lidé velmi překvapení.
Když někdo nepije, okolí mu často říká, že s ním nebude žádná zábava. Je něco pravdy na tom, že se střízlivý člověk ve společnosti opilých lidí nedokáže tak bavit, nebo je to nesmysl?
Není to tak. Problém není v tom, že by se nedokázal bavit, nýbrž v tom, že se nebaví tak jako oni. Za střízliva se některým věcem prostě nesmějete, protože vám směšné nepřijdou. Intoxikace tuhle hranici posouvá a najednou vám připadá směšné i to, co ve skutečnosti moc vtipné není. Nehledě na to, že uvolnění zábran vede také k tomu, že se chováte hlučněji a máte výraznější projevy, na které si za střízliva dáváte pozor.
V pojetí opilého člověka bude tedy střízlivý ten, kdo kazí zábavu, protože se nesměje všem prasečinám, z nichž většina vtipných není. Zdají se vám zábavné jen proto, že jste přiotrávená alkoholem.
Čím lacinější pití, tím hůř
Když už se lidé rozhodnou na silvestra pít, jak si nejlépe mohou poradit s kocovinou? Pomůžou například léky?
Se stavem po těžké opilosti, kterému se lidově říká kocovina, se pojí spousta poměrně velmi nepříjemných projevů. Z psychického hlediska se obvykle jedná o depresi a útlum. Dále jde o přecitlivělost na podněty - na hluk i další věci.
Pokud se bavíme o tělesné stránce, typickým projevem je dehydratace, překyselený žaludek a jeho obrovské podráždění. Může se přidat i zvracení nebo teplota.
Léky nebývají nejlepším řešením. Velké uvolnění z alkoholu ale u mnoha lidí spustí například migrény a v takovém případě si obvykle dají lék, který mají vyzkoušený. Je ale dobré, když to není tableta, která žaludek ještě více podráždí - zrovna třeba ibuprofen je na žaludek dost náročný.
Jinak je třeba jít po symptomech. Nejvýraznějším a nejméně příjemným projevem bývá právě podrážděnost žaludku. Spoustě lidem na to udělá dobře polévka, třeba silný hovězí či slepičí vývar nebo přípravek typu Samaritan (doplněk stravy s minerálními látkami, pozn. red.), který uklidní překyselený žaludek a pálení žáhy, což je další doprovodný faktor spojený s podrážděným žaludkem.
Důležité je také doplnit minerály, ideálně třeba Magnesií, a hlídat si tekutiny. Nepříjemný stav má totiž z velké míry na svědomí zmíněná dehydratace. Vodu musíte dávkovat přiměřeně, ale zkrátka ji neustále mírně doplňovat, protože odvodnění organismu je po konzumaci alkoholu značné.
Na silvestra i při jiných oslavách jsou populární bublinky. Je to jeden z těch méně škodlivých alkoholických nápojů?
Obecně je samozřejmě lepší, když pijete nízkoprocentní alkohol, tedy i šampaňské. Když si dá někdo destilát, tak ať je to aspoň míchaný long drink než vysoce koncentrovaný alkohol. Nejrizikovější je samozřejmě čistý destilát, čím vyšší procento, tím vyšší riziko.
Rozhodně také není dobré alkohol vzájemně míchat - víno s pivem, destiláty s vínem… Nejhorší možností je smíchat všechny tyto tři druhy dohromady. A samozřejmě záleží na kvalitě alkoholu.
Takže ta také hraje roli.
Samozřejmě. Čím je alkohol lacinější, tím horší má různé parametry, které ovlivňují mimo jiné reakci těla. Ne že by vám po kvalitním alkoholu zle nebylo, ale rozdíl je znatelný.
Je rozdíl mezi například špičkovým rumem za tisícovku a tuzemákem, což mimochodem ani rum není. Stejné je to s vínem - to laciné má třeba dodatečně doplněný cukr.
Prostě obecně je důležitým ukazatelem procento alkoholu a samotný proces výroby. Problém samozřejmě je, že lidé si většinou kvalitní alkohol nemohou dovolit nebo za něj jednoduše víc peněz nechtějí dát, protože jim je kvalita jedno.
Jak to, že někdo kocovinu skoro nezná a jinému třeští hlava po dvou skleničkách vína?
Na to má vliv hodně faktorů. Zaprvé má každý jinou schopnost metabolizovat (odbourávat, pozn. red.) alkohol, což je dáno mimo jiné geneticky.
Vedle toho hraje roli fyzická kondice nebo také jídlo, které si dáte před a během pití. Dá se zvolit strava, kterou žaludek i účinek alkoholu preventivně zklidníte. Jde o dobrou kvalitní stravu s vyšším obsahem tuků, která nepodporuje překyselení žaludku. Zrovna ale třeba při silvestru je problém, že lidé obvykle snědí "mrtvé s živým" a doslova se přežerou hrozných věcí s majonézami a tak dále. Často jde o potraviny těžké na žaludek, které orgán překyselují a dráždí.
Vliv mají také nemoci a například funkce jater. Spousta lidí totiž nemusí vědět, že nějaké jaterní problémy má - často dokud je potíže výrazně netrápí. A najednou "bum" a množství alkoholu, na které byli normálně zvyklí, je skolí. Zásadní je také věk. Mladí lidé obvykle metabolizují alkohol rychleji. Metabolizaci podporuje také pohyb.
Někteří lidé si myslí, že když se rozhodnou jít z klubu pěšky domů, alkohol takzvaně vychodí.
Ano, někdo si myslí, že to pomůže, ale zase takhle rychle to samozřejmě nejde. Obecně se ale dá říci, že když se prostě více hýbete, alkohol se odbourává o něco rychleji.
Co byste na závěr poradil lidem, kteří alkohol pijí hlavně proto, že se tím u nich boří zábrany, snáz se seznamují a ve společnosti se prostě cítí lépe? Je předpokládám lepší, aby hledali dlouhodobější cesty, jak zlepšit svou komunikaci než to jednorázově řešit alkoholem?
Jednoznačně je to lepší. Konkrétně například u navazování vztahů je alkohol opět vysoce rizikový. Jeho vlivem se vám někdo může jevit jako vysoce atraktivní, ale po vystřízlivění zjistíte, že to tak úplně není.
Ztráta zábran s sebou navíc může přinést také ne úplně chtěné věci včetně těhotenství nebo různé sociální patálie. Některé přirozené zábrany mají svůj smysl a chrání nás. Záleží dost na tom, jak velkou tendenci daný člověk obecně má k tomu, aby se choval rizikově. K nechtěným sexuálním kontaktům často dochází právě v opilosti.
