Aby Češi nemuseli chodit "za Nory". Vědci učí umělou inteligenci předpovídat počasí

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
8. 10. 2021 15:21
Výzkumníci z ČVUT a společnosti Meteopress dokázali do předpovědi počasí zapojit umělou inteligenci, která během okamžiku umí vyhodnotit tisíce dat z radaru i satelitů a neustále tak předpověď zpřesňovat. Jak vypočítali dánští meteorologové, Češi svou metodou dokázali hodinovou predikci zpřesnit o 42 procent, nyní vylepšují i tu denní.
Předpovědět takové tornádo, jaké zasáhlo v červnu jižní Moravu, systém zatím neumí.
Předpovědět takové tornádo, jaké zasáhlo v červnu jižní Moravu, systém zatím neumí. | Foto: Tomáš Škoda

Vědci z Fakulty informačních technologií ČVUT v Praze pracují na projektu dlouhodobé předpovědi počasí na 24 hodin dopředu pomocí umělé inteligence. Společně s meteorology z Meteopressu hledají cesty, jak dosáhnout toho, aby se stroje naučily číst v meteorologických mapách a vyznat se v ohromném množství dat z družic a radarů. Oproti meteorologům má umělá inteligence jednu obrovskou výhodu - vyhodnotí radarová data obratem. Výzkum se opírá o závěrečnou práci studenta fakulty Mateje Chomy.

V minulosti již lidé z ČVUT a Meteopressu naučili stroje předpovídat srážky na hodinu dopředu, tedy kde bude na kilometr přesně za hodinu pršet. Výsledky českého pracoviště ověřoval dánský hydrometeorologický ústav a zjistili, že tato metoda je o 42 procent lepší než běžně používané metody. I tento projekt vycházel z Chomovy práce.

Varovat třeba před tornádem, které letos v červnu zasáhlo část jižní Moravy, zatím jejich model nedokáže. „Předpovědět přesně tornádo je velmi obtížné. V tomto konkrétním případě jsme nepredikovali tornádo, ale velmi silné srážky a meteorolog Meteopressu i na základě našich dat dával varování asi dvě hodiny dopředu,“ uvádí vedoucí projektu a člen DataLabu (Laboratoře datových věd) na ČVUT Petr Šimánek.

Foto: FIT ČVUT

V současnosti si tedy umělá inteligence s tornády ještě neporadí. Ale ač je to velmi komplikované a finančně nákladné, není to nereálné a pražští vědci na této možnosti pracují, dodává Šimánek. K tomu mimo jiné potřebují mít radarová data ne jednou za deset minut, ale každou minutu a vše propojit se satelitními daty, která ukazují oblačnost a rychlost větru.

Ani tehdy však predikce nebude zcela přesná - tornádo sice nepřehlédne, ale naopak bude občas varovat, aniž by se tento prudce rotující sloupec vzduchu nakonec dostavil. „Půjde tedy i o psychologii lidí, aby i když se dvakrát spleteme a místo tornáda přijde jen velmi silný déšť, nám věřili i příště a byli opatrní,“ doplňuje Petr Šimánek, jenž na projektu pracuje se svými kolegy z DataLabu Magdalenou Friedjungovou a Vojtěchem Rybářem.

Člověku trvá výpočet hodiny, stroji minuty

Co se týče 24hodinové předpovědi, výzkumníci z ČVUT zatím dokázali stroje naučit natolik, že o 15 procent zmenšily nepřesnosti v denní předpovědi teploty, srážek, oblačnosti a dalších hodnot, které predikují pro celý svět. Každý další krok, který vede ke zdokonalení činnosti jejich strojů, tyto nepřesnosti dále snižuje.

„Vezmeme nějaké numerické předpovědi, které lidé pravidelně vídají v televizi. Přidáváme k tomu okamžitá data, která známe ze satelitu nebo z radaru,“ vysvětluje Šimánek.

A jak dodává, člověku nyní trvá výpočet předpovědi několik hodin, proto není možné každou půlhodinu udělat nový, přesnější model se znalostí novějších dat. Umělé inteligenci to zabere zhruba minutu. „Není problém, když například v devět hodin ráno zjistíme, že prší o deset kilometrů jinde, než jsme mysleli, tuto informaci upravit a okamžitě předpověď na 24 hodin zlepšit,“ doplňuje.

Umělou inteligenci si lze představit jako obrovskou a komplikovanou neuronovou síť. Výzkumníci ji učí tím, že jí ukazují spoustu případů, jak se měnily mraky a jak se pohybovaly srážky, chtějí po ní, aby sdělila, jak bude vypadat počasí za hodinu. Řeknou jí správnou odpověď a ona se pak snaží upravit několik milionů jednotlivých parametrů sítě tak, aby rozdíl mezi její předpovědí a realitou byl co nejmenší.

„Když jí dáme dostatečné množství dat, což jsou v našem případě asi tři roky záznamů srážek z radarů, správně se naučí, jak spolu souvisí předchozí srážky s těmi budoucími, a to pak aplikuje na aktuální situaci,“ popisuje vedoucí projektu princip, jak zdokonalovat stroje v jejich „myšlení“.

Projekt, který začal jako závěrečná studentská práce, by mohl zvýšit důvěru Čechů ve zdejší meteoslužby. Mnoho lidí, když potřebuje zjistit, jaké bude počasí, tak takzvaně „jdou na Nory“, tedy na web yr.no, který provozují Norský meteorologický ústav s tamní veřejnoprávní televizí NRK.

„Já už jsem všechny své kamarády a příbuzné přesvědčil, aby chodili na stránky Meteopressu, když chtějí vědět, jestli bude do hodiny pršet, neboť je to mnohem přesnější. Věřím, že až zdokonalíme predikce na jeden až tři dny dopředu, tak že to tak bude dělat většina Čechů,“ uzavírá Petr Šimánek.

Mobilní 5G sítě mohou podle meteorologů zabránit přesnému předpovídání počasí (3. 5. 2019)

Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Kvůli podvodům s kompenzačními bonusy podala finanční správa už 133 trestních oznámení

Finanční správa dosud podala 133 trestních oznámení v souvislosti s pokusy o zneužití vyplácení tzv. kompenzačního bonusu pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), společníky malých firem i zaměstnance pracující na dohodu. Podle správy tak bylo před neoprávněnou výplatou uchráněno zhruba 47 milionů korun. Finanční správa o tom dnes informovala v tiskové zprávě.

Nyní správa oslovuje žadatele o kompenzační bonus, u kterých bylo na základě spolupráce s jinými resorty zjištěno, že souběžně čerpali kompenzační bonusy a podpory vyplácené jinými resorty, u nichž zákon souběh výslovně zakazuje. "Za období letošního roku bylo zjištěno možné pochybení jen u zhruba 2500 žadatelů, což v porovnání s jejich celkovým počtem nelze hodnotit jako cílené a plošné zneužívání zákona," uvedla generální ředitelka Finanční správy Tatjana Richterová.

Během pandemie, která začala na jaře roku 2020, přijala správa zhruba 2,7 milionu žádostí, na jejichž základě vyplatila kompenzace za zhruba 44 miliard korun. Žádosti za poslední období tzv. kompenzačního bonusu, tedy za letošní květen, bylo možné podat do 2. srpna.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Badosaová si po triumfu v Indian Wells poprvé zahraje na Turnaji mistryň

Španělské tenistce Paule Badosaové vynesl nedávný triumf v Indian Wells premiérovou účast na Turnaji mistryň. Na finále sezony WTA Tour se třiadvacetiletá rodačka z New Yorku kvalifikovala jako osmá hráčka, nicméně ve hře je ještě jedno místo, neboť světová jednička Australanka Ashleigh Bartyová oznámila, že se turnaje v mexické Guadalajaře nezúčastní.

Další zprávy