reklama
 
 

Práce, která nikoho neláká. Proč vymírají obvodní lékaři

29. 10. 2014 5:30
Průměrný věk praktického lékaře je přes 54 let, mladším se na obvody nechce. VZP proto přemýšlí, jak je do ordinací dostat.

Praha - Všeobecná zdravotní pojišťovna přichází s plánem, jak nalákat do ordinací v menších městech a v okrajových oblastech mladé praktické lékaře. Chce jim dát víc peněz za péči a zjednodušit pravidla pro získání smlouvy s největší tuzemskou pojišťovnou.

Pokud se nic nezmění, během několika málo let hrozí, že v některých oblastech nebude mít kdo léčit a pacienti budou muset dojíždět desítky kilometrů.

"Chceme lékaře motivovat jednak možností snazšího získání smlouvy a pak také vyššími platbami za péči," potvrdil mluvčí VZP Oldřich Tichý.

Pojišťovna reaguje na svůj vlastní průzkum, který minulý týden zveřejnil deník Aktuálně.cz.

V interním dokumentu si VZP zmapovala dostupnost lékařské péče ve všech českých okresech a zjistila, že průměrný věk praktiků převyšuje 54 let. Ze statistik tak vychází jasný závěr: mladá generace je potřeba, protože současní praktici stárnou a nemá je kdo nahradit.

Těžké začátky praktiků

Klíčovým problémem je nezájem mladých lékařů o práci na obvodech. Doktoři, které redakce oslovila, se shodují: pro začínající lékaře není obor atraktivní. I proto, že na cestě za vlastní praxí je třeba překousat příliš mnoho administrativy a proces získání osvědčení je nejen zdlouhavý, ale i komplikovaný.

Lékaři popisují spirálu, kterou se pouští stále méně absolventů medicíny. Napřed pracujete téměř zadarmo a několik roků se školíte, teprve poté si možná zařídíte ordinaci. Ovšem spíše jen někde v odlehlejších místech republiky, kde není taková konkurence. Takže musíte třeba i dojíždět.

Například lékařka Jiřina Drábková dvaadvacet let pracovala na dětské klinice Fakultní nemocnice Ostrava. Poté se rozhodla pro změnu a má dosud ordinaci v Hlučíně na Opavsku, kam ale denně dojíždí téměř třicet kilometrů. "Kdybych měla menší obvod, tedy i příjmy, nevyplatilo by se mi to. Proto vím, jaká to má úskalí," řekla Drábková.

Příprava praktiků leží na bedrech školitele, který si musí vyběhat akreditaci, aby mohl budoucího kolegu vzít k sobě na obvod. "Má za něj zodpovědnost, a dokonce mu i vyřizuje další školicí místa v nemocnicích," doplňuje dětská lékařka Eva Kapicová.

Důležitou roli hrají také peníze. Podle lékařky Aleny Klímové si totiž absolvent musí další vzdělávaní často platit sám. Eva Kapicová dodává, že mladý lékař na začátku pracuje prakticky zadarmo. "Pro obě strany je to nepříliš výhodné, takže lékaři tuto proceduru podstoupí většinou pouze pro své potomky," dodala Kapicová.

Pojišťovna chce více smluv

Plány VZP mají neuspokojivý trend zvrátit. Nyní se podle mluvčího Oldřicha Tichého pojišťovna snaží hledat dohodu s organizacemi praktických lékařů, které dosud odmítaly, aby se v jejich spádové oblasti uzavíraly další smlouvy a rostla konkurence.

Zástupci České lékařské komory takový krok VZP podporují. "Také bychom chtěli, aby se počet praktických lékařů zvýšil. I my tento problém vidíme jako časovanou bombu, protože každý rok jejich průměrný věk prudce roste," prohlásil mluvčí komory Michal Sojka.

Zpráva VZP upozorňuje například na to, že nedostatek lékařů pro dospělé je především kolem tří velkých měst - Prahy, Plzně a Brna - a také v okresech Domažlice, Cheb a Chomutov. V Plzeňském a Jihočeském kraji navíc pacienti musí řešit i další problém: než se dostanou k lékaři, může to trvat i hodinu.

U pediatrů pak VZP uvádí, že nejohroženějším okresem je zmíněný Tachov, kde ale současně žije nejméně dětí v republice. Naopak na Teplicku je lékařů dostatek, ovšem stárnou a neobčerstvuje je nová generace: čtyřicet procent z nich přesáhlo věkovou hranici 65 let.

autor: Radek Nohl | 29. 10. 2014 5:30

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama