Cape Canaveral - Kosmonaut se zakulaceným pořadovým číslem 500 vstoupil do vesmíru. Po sérii odkladů vzlétl "jeho" raketoplán v sobotu v šest ráno našeho času. Jubilejním astronautem se stal devětačtyřicetiletý Američan Kevin Ford, který se vydá na svou první vesmírnou misi.
Je pilotem raketoplánu Discovery směřujícího k rutinní zásobovací misi na Mezinárodní kosmickou stanici.
Kosmické plavidlo při ní dopraví na stanici přes sedm tun zásob a dalšího vybavení. Během třináctidenní mise mají astronauti třikrát vystoupit do volného kosmického prostoru. Ve stálé šestičlenné posádce vesmírné stanice vymění jednoho člena - Američana Tima Kopru vystřídá jeho krajanka Nicole Stottová.
Proč právě Ford?
Posádka raketoplánu je sedmičlenná; z toho tři astronauti vzlétli do vesmíru poprvé. Proč tedy na jubilejní příčce figuruje právě Ford?
Spojují se v tom důvody formální i faktické. Formálně na něj takto vychází řada podle seznamu americké kosmické agentury NASA, která členy posádek zapisuje v pořadí velitel - pilot - specialisté. Tím se do jubilejní kolonky dostal právě Ford.
Číselné milníky
1. člověk v kosmu: Jurij A. Gagarin (SSSR) - 12. 4. 1961
100. člověk ve vesmíru: Viktor P. Savinyč (SSSR) - 12. 3. 1981
200. člověk ve vesmíru: Alexandr I. Lavejkin (SSSR) - 5. 2. 1987
300. člověk ve vesmíru: Carl E. Walz (USA) - 12. 9. 1993
400. člověk ve vesmíru: Paul W. Richards (USA) - 8. 3. 2001
500. člověk ve vesmíru: Kevin A. Ford (USA) - 25. 8. 2009 (plánovaný start)
Ale vychází to i fakticky. V pilotní kabině raketoplánu sedí v první řadě velitel a pilot, a ti jsou tedy při kolmém startu kosmického plavidla ze Země úplně nahoře.
Velitelem při nynějším letu Discovery je Rick Sturckow, který však letí už počtvrté. Takže pilot Kevin Ford se vlastně zcela reálně stal pětistým člověkem, který dosáhl vesmíru.
Další astronauti, kteří letí poprvé, José Hernández a Nicole Stottová, sedí až kousek za ním. Či vlastně pod ním...
Pokud by se raketoplánu nepodařilo odlétnout včas, o jubilejní místo by jej připravila posádka ruské lodi Sojuz, která ke kosmické stanici zamíří koncem září.
108 minut
Milan Halousek a Vít Straka z České astronomické společnosti při této příležitosti shrnuli některé zajímavosti historie poznávání kosmického prostoru při lidských výpravách:
Prvním člověkem, který viděl Zemi seshora, byl sovětský kosmonaut Jurij Gagarin. Dne 12. dubna 1961 odstartoval v kosmické lodi Vostok-1 z kosmodromu Bajkonur a po jednom obletu naší planety se po 108 minutách bezpečně vrátil zpět.
První Američan se do vesmíru podíval až další rok - 20. února 1962 astronaut John Glenn v kabině Mercury-Friendship 7 obletěl Zemi třikrát.
Na řadě hned bylo další prvenství Sovětského svazu - 16. června 1963 byla vypuštěna kosmická loď Vostok-6 s první ženou na palubě - Valentinou Těreškovovou. Až v roce 1982 ji pak následovala další žena, Ruska Světlana Savická, a v roce 1983 americká astronautka Sally Rideová. Do kosmu se zatím podívalo celkem 51 žen ze sedmi států světa.
Ve volném prostoru
Další prvenství získal tehdejší SSSR 18. března 1965, kdy Alexej Leonov opustil ve skafandru kabinu lodi Voschod-2 a uskutečnil první kosmickou vycházku. V červnu téhož roku provedl první americký výstup z lodi astronaut Edward White, člen posádky Gemini-4.
Do dnešních dnů bylo uskutečněno celkem 626 kosmických vycházek trvajících v součtu více než 142 dní. Ta nejdelší zabrala 8 hodin a 56 minut a uskutečnili ji na Mezinárodní kosmické stanici ISS v roce 2001 američtí astronauti James Voss a Susan Helmsová.
Na Měsíc
Nízkou oběžnou dráhu kolem Země kosmonauti opustili pouze při programu pilotovaných letů na Měsíc nazvaném Apollo. Celkem se při něm po měsíčním povrchu prošlo v letech 1969-1972 dvanáct amerických astronautů a dvanáct dalších se dostalo aspoň na jeho oběžnou dráhu.
Jako dodnes poslední se po měsíčním povrchu procházel v prosinci 1972 velitel expedice Apollo-17, astronaut s československými předky Eugene Cernan.
34 zemí ve vesmíru
Do dneška se do vesmíru podívalo celkem 499 lidí, z toho 320 z USA (42 žen a 278 mužů), 103 z Ruska nebo bývalého Sovětského svazu (100 mužů a tři ženy) a zbývajících 76 (70 mužů a šest žen) bylo z dalších 34 zemí všech kontinentů.
Prvním nesovětským a neamerickým kosmonautem se stal v březnu 1978 československý kosmonaut Vladimír Remek v rámci programu Interkosmos, celkově 87.člověk na oběžné dráze kolem naší planety.
Třetí zemí, po SSSR/Rusku a USA, která dokázala vyslat astronauta do kosmu pomocí vlastních technologií, je Čína.
Prvním čínským kosmonautem byl v říjnu 2003 Jang Li-wej.
437 dní mimo Zemi
Sovětská orbitální stanice Mir (1986-2001) a v současnosti dokončovaná Mezinárodní kosmická stanice ISS vytvořily řadu kosmických rekordmanů. Ruský kosmonaut Valerij Poljakov prožil na stanici Mir v letech 1994-95 bez přerušení celkem 437 dní a vytvořil absolutní rekord v délce kosmického letu.
Celkově nejvíce času strávil ve vesmíru ruský kosmonaut Sergej Krikaljov, ten svých 804 dnů ve stavu beztíže prožil v průběhu šesti vesmírných letů.
Americkou rekordmankou, a současně ženou s nejvíce nalétanými dny, je astronautka Peggy Whitsonová, která absolvovala dva dlouhodobé pobyty na ISS v celkové délce téměř 377 dní.
