Barcelona - Až půl milionu lidí přišlo podle odhadu policie na sobotní demonstraci v Barceloně proti terorismu. Akce pořádaná pod heslem Nemám strach je reakcí na teroristické útoky s 15 oběťmi a více než 120 zraněnými z minulého týdne.
Zúčastnil se také španělský král Felipe VI. Podle agentury AFP tak panovník učinil zcela výjimečně, vůbec poprvé od obnovení monarchie v 1975.
"Naplňme ulice mírem a svobodou," vybídla radnice druhého největšího města Španělska po atentátech spáchaných v Barceloně a v nedalekém letovisku Cambrils 17. a 18. srpna. K útokům se přihlásila teroristická organizace Islámský stát.
Jako první šli záchranáři
První řady průvodu za obřím transparentem "No tinc por" (katalánsky Nemám strach) byly na přání radnice vyhrazeny představitelům složek, které se od prvního okamžiku staraly o oběti: policistům, hasičům, zdravotníkům, taxikářům, obchodníkům i obyvatelům barcelonské třídy La Rambla, kde došlo k hlavnímu útoku.
Stovky dobrovolníků rozdaly desetitisíce květů darovaných místními květináři. Květiny byly v barvách města: 50 000 červených, 10 000 žlutých a 10 000 bílých.
Vedle krále se demonstrace zúčastnil i premiér konzervativní vlády Mariano Rajoy a další španělští politici.
"Nejlepší odpovědí je mír" a také "Ne islamofobii" si bylo možné přečíst na transparentech. V davu bylo vidět i ženy a muže v typickém muslimském oblečení, a to i v bezprostřední blízkosti panovníka.
I kritika krále
Mnoho demonstrantů přišlo s katalánskými vlajkami. Z davu zazněly i kritické výkřiky na adresu krále, mimo jiné za jeho podporu exportu zbraní do Saúdské Arábie.
V čele Katalánska stojí separatisté, toužící odtrhnout region od Španělska. "Ačkoli mezi ústřední vládou a regionálním vedením panují rozpory, barcelonská manifestace měla být příležitostí uzavřít příměří," poznamenala AFP. Dodala, že nedaleko od Rajoye kráčel šéf katalánské vlády Carles Puigdemont, odhodlaný uspořádat 1. října referendum o sebeurčení, a to navzdory nesouhlasu Madridu.
Rajoy, který bývá často obviňován z přilévání oleje do ohně sporu kolem statusu Katalánska, v předvečer demonstrace hovořil o lásce ke Katalánsku a k Barceloně a chválil katalánskou policii, která do sta hodin od atentátu dokázala zneškodnit celou teroristickou buňku.
Demonstrace podobné té barcelonské byly v sobotu ohlášeny také z Madridu, Valencie a Viga.
Tam, odkud teroristé vyjeli
Poměrně krátký pochod končil na Katalánském náměstí v rušném centru Barcelony. Právě odtud vyjel ve čtvrtek 17. srpna kolem páté hodiny odpoledne po promenádě La Rambla atentátník s autem, kterým zabil 13 lidí. Na útěku zavraždil ještě jednoho muže, s jehož vozem ujel policejní hlídce.
Útočníka, jímž byl mladý Maročan Júnis abú Jakúb, policie zastřelila v pondělí nedaleko Barcelony.
Několik hodin po barcelonském útoku najelo pět dalších teroristů s autem do lidí ve městě Cambrils asi sto kilometrů od Barcelony. Tyto útočníky policie zastřelila na místě krátce poté, co s vozem několik lidí zranili, z toho jednu ženu smrtelně.
Podle vyšetřovatelů oba útoky spolu souvisely a má je na svědomí teroristická buňka dvanácti osob. Dvě z nich jsou nyní ve vězení, dvě jsou vyšetřovány na svobodě a ostatní zastřelila policie nebo zemřeli při explozi v Alcanaru.
V tomto městě, které leží také v Katalánsku, teroristé připravovali výbušniny pro větší útoky. Při manipulaci s nimi došlo ve středu v noci k výbuchu, při němž dva teroristé zahynuli. Jedním z nich byl i imám z města Ripoll, Maročan Abdalbákí Sátí, který ostatní mladé muže pro teroristické útoky údajně naverboval.
Masovou demonstraci proti terorismu podobnou té sobotní zažila Barcelona 12. března 2004, kdy do ulic katalánské metropole vyšlo 1,2 milionu lidí. Stalo se tak den po útocích na vlaky v Madridu, při nichž džihádistická buňka zabila 191 lidí a na 2000 dalších zranila.
