Za kulisy událostí – Agresivním obchodním praktikám dodavatelů energií, které často vedou k sankcím pro odběratele a v některých případech i k odpojení zákazníků od energií, má být konec.
Energetický regulační úřad chce nařídit firmám, aby povinně uváděly informace o smlouvách se zákazníky i plných mocích, které jim umožňují za lidi vypovídat smlouvy se stávajícími dodavateli.
Data, která by měl shromažďovat operátor trhu OTE, mají úřadu pomoci zasáhnout ještě před tím, než nastane případný problém s dodávkami energií. Do řešení krizových situací chce úřad zapojit i spotřebitelského ombudsmana.
Trojí zálohy
„V poslední době se často setkáváme s tím, že nový dodavatel neumí zákazníkovi správně vypovědět smlouvu. Zákazník je pak překvapen, když mu přijde od starého dodavatele smluvní pokuta ve výši až šesti tisíc korun za předčasné ukončení smlouvy,“ popisuje jednu z běžných situací mluvčí Energetického regulačního úřadu Jiří Chvojka.
Podle něj může mít změna dodavatele energií ale i daleko vážnější důsledky. Zákazníci jsou při změnách dodavatele nezodpovědní, často dají ještě před ukončením smlouvy se stávajícím dodavatelem plnou moc několika firmám, nevědí pak, kdo jim nakonec bude energie dodávat.
„Mezi nejčastější stížnosti patří takové případy, kdy spotřebitelé, zejména senioři, platí zálohy několika společnostem, jelikož podepsali smlouvy a plné moci s několika dodavateli. Oni je však neodhlásili od jejich původního dodavatele, takže platí všem,“ dodává předsedkyně Sdružení obrany spotřebitelů Gerta Mazalová.
„Nedávno jsme řešili případ, kdy nový dodavatel nevyřídil správně přechod, odběratelku tak bývalý dodavatel odpojil od elektřiny,“ pokračuje Chvojka.
Desítky tisíc příslibů
Podle aktuálních odhadů úřadu jsou takových zákazníků, kteří dali ještě před vypršením smlouvy s původním dodavatelem plnou moc novému dodavateli a spoléhají na to, že jejich přechod zařídí, desítky tisíc.
Krizovým situacím může ERÚ zabránit, pokud bude mít přesné informace o smlouvách zákazníků s jednotlivými dodavateli. Pokud by totiž úřad nezakročil, hrozilo by podle Chvojky, že se celý trh zablokuje.
„Chtěli bychom u operátora trhu evidovat všechna odběrná místa a smlouvy, které se k nim vztahují. V systému by mělo být zaznamenáno i na jak dlouho je smlouva uzavřena. Chceme mít také přehled o všech plných mocích, které zákazníci novým dodavatelům poskytují,“ upřesňuje Chvojka.
V případě, že by měl třeba zákazník podepsané plné moci s několika firmami, úřad by jej kontaktoval a situaci s ním vyřešil.
„Pro případné spory dvou obchodníků o jedno odběrné místo budeme mít jednoznačný přehled o tom, kdo byl kdy komu dodavatelem,“ doplňuje Chvojku předseda představenstva Operátora trhu OTE Jiří Šťastný.
Citlivá data
Oba se ale shodují na tom, že je potřeba registrační systém pořádně propracovat, aby kupříkladu nemohlo dojít ke zneužití dat zákazníků. „Musíme nějak řídit i to, kdo bude moci do systému vstupovat a za jakých podmínek,“ říká Chvojka.
Právě tím se ERÚ v současné době zabývá. Novou povinnost chce také konzultovat s jednotlivými dodavateli energií.
Podle ankety, kterou mezi dodavateli energií realizoval online deník Aktuálně.cz, firmy záměr regulačního úřadu vítají.
„Návrh úřadu bychom v obecné rovině uvítali, stejně tak zavedení systému, kde bude zřejmé, že byla získána plná moc,“ reaguje mluvčí skupiny ČEZ Jan Pavlů.
„Je samozřejmě důležité diskutovat o tom, kdo, jak a za jakých podmínek bude mít přístup k těmto citlivým datům,“ doplňuje mluvčí Bohemia Energy Alžběta Šťastná. „Bavíme se o citlivých datech, která patří k tomu nejcennějšímu, co obchodníci mají,“ upozorňuje také mluvčí Centropol Energy Ladislav Šticha.
Dražší energie
Vytvoření databáze s sebou ale podle energetických firem ponese nemalé náklady. „Zatím se objevují první úskalí například v tom, že obslužné IT systémy distribučních společností nejsou zcela totožné a kompatibilní a musely by se nákladně finančně upravit,“ říká mluvčí Pražské energetiky Petr Holubec.
Podle odhadů skupiny ČEZ by se tyto náklady, jako jsou investice u provozovatelů regionálních distribučních soustav, mohly pohybovat v řádech stovek milionů korun. „V celkovém úhrnu s OTE by se mohlo jednat o částku přesahující miliardu korun,“ odhaduje Jan Pavlů.
„Otázkou je, zdali by tyto náklady ERÚ zohlednil v platbách za distribuci, tím by se však promítly i do celkové ceny za elektřinu a v konečné fázi by je zaplatil zákazník,“ upozorňuje Petr Holubec.
Přidá se ombudsman
Právě tyto otázky si v současné době klade ERÚ. Analytická část přípravy sběru dat má během zhruba tří měsíců vyhodnotit přínosy a náročnost změny. Ve druhé fázi má pak úřad připravit harmonogram a postupy změn v databázích a nastavit datové výměny mezi centrálním datovým skladem OTE a jednotlivými distributory tak, aby byl systém funkční se jmenováním nového spotřebitelského ombudsmana.
„Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje velkou novelu zákona o ochraně spotřebitele, která mimo jiné zavádí status energetického ombudsmana a zreviduje a nově postaví ombudsmana pro spotřebitele. A právě ti by nám s řešením jednotlivých případů mohli pomoci,“ vysvětluje Jiří Chvojka.
Novela měla původně začít platit od července příštího roku. „Nyní to vypadá tak, že ombudsmani budou o něco dříve,“ pokračuje Chvojka s tím, že by systém mohl být uveden do provozu společně s nástupem nových ombudsmanů na začátku příštího roku.
Potvrzuje to i Filip Matys z tiskového oddělení ministerstva. Podle něj má zřízení systému mimosoudního řešení spotřebitelských sporů platit od 9. července příštího roku. Ministerstvo ale bude mít materiál připraven již letos na podzim.
Inspirovat se není kde
Proč úřad neřešil situaci již dříve a problémům zákazníků s přechodem k jiným dodavatelům nepředešel? Podle Jiřího Chvojky nikdo nečekal, že budou zákazníci po liberalizaci trhu měnit dodavatele energií v takové míře. Nikdo také nepředpokládal, že budou při uzavírání nových smluv tak neopatrní.
Operátor trhu doposud sbíral jen informace o těch odběrných místech, která měnila dodavatele, už ale neevidoval ostatní odběrná místa ani detaily smluv.
Vzhledem k tomu, že je Česká republika mezi okolními zeměmi průkopníkem liberalizace trhu s energiemi, nemůže se v rámci zavedení databáze inspirovat u sousedů.
"V liberalizaci jsme premianti, jsme skoro nejdál. Všechny cesty, kterými bychom se mohli inspirovat, by znamenaly krok zpátky," uzavírá Jiří Chvojka.
Od začátku letošního roku do konce května dodavatele elektřiny změnilo 205 682 zákazníků. To je téměř o 30 tisíc více než ve stejném období loňského roku. V případě zemního plynu se pro změnu dodavatele rozhodlo 109 041 lidí, tedy meziročně o 40 tisíc méně.
Za agresivní chování dodavatelů udělil Energetický regulační úřad loni prodejcům 126 pokut v souhrnné výši šesti milionů korun.
Kateřina Vokurková
