Brusel - Řečnické cvičení pronášené doma před zrcadlem. Tak nějak vypadala ve středu debata o americkém protiraketovém systému v plénu Evropského parlamentu. Do sálu se totiž nedostavil téměř nikdo.
Debatu nejprve svým vstupním slovem otevřel vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana. Ten ale pouze zopakoval, že celý systém by měl být v zájmu Unie, tedy odpovídat myšlence společné obrany tak, jak ji nastiňuje nová lisabonská smlouva.
Evropská komise však situaci jen sleduje a do bilaterálních jednání mezi Českem, respektive Polskem a USA nevstupuje.
| Přečtěte si: Speciál: Fakta kolem amerického radaru Poznávací značka aut. I to se řeší ve smlouvě o radaru |
Pak se ale europoslanci ze sálu začali vytrácet a v době samotné debaty jich v plénu nebyla ani desetina z celkového počtu 785. A ti, co řečnili, beztak zastávali stanoviska svých euroklubů.
"Zdá se, že to bylo prosazeno proti vůli obyvatel," řekl nizozemský eurosocialista Jan Marinus Wiersma. "Jsme proti," dodal za svůj klub.
"Horší než Kafka i Švejk dohromady"
Podle poslance za zelené Daniela Cohn-Bendita by radar neměl být bilaterální záležitostí. "Jednejme o tom jako Evropané v Evropě," nabádal. Jeho kolega Milan Horáček za německé zelené pak poznamenal, že kauza radar překonává Kafku i Švejka.
Pravice pak vehementně bránila právo na samostatné vyjednávání Polska a Česka s tím, že EU nemá do těchto záležitostí co mluvit. Podle Jany Hybáškové je protiraketový systém výlučnou záležitostí NATO.
Jisté překvapení ale debata přeci jen měla. Se svou poznámkou totiž vystoupil také Jan Zahradil. Ten totiž jinak v "mlčení" před plénem patří k evropským rekordmanům.
