Pokud v práci děláte to samé stále dokola a navíc u toho sedíte před obrazovkou počítače, je dost pravděpodobné, že vás dříve či později nahradí umělá inteligence. Naopak pokud pracujete rukama nebo vaše pozice vyžaduje být u počítače kreativní, pak se o práci bát nemusíte. Vyplývá to ze závěrů dvou studií o dopadech umělé inteligence a rozsáhlých jazykových modelů na různé profese, které připravily Mezinárodní organizace práce a Mezinárodní měnový fond.
O práci s velkou mírou pravděpodobnosti přijdou například recepční, tazatelé průzkumů, účetní, finanční makléři, knihovníci nebo programátoři. V klidu naopak mohou zůstat třeba kadeřníci, zdravotní sestry a možná překvapivě i herci či fotografové.
Umělá inteligence podle Mezinárodního měnového fondu zasáhne šedesát procent profesí. Zejména ty rutinní může zcela nahradit. Zaměstnanci se tak budou moci věnovat kreativnějším úkolům. Změny způsobené umělou inteligencí v pracovním trhu přirovnává Mezinárodní organizace práce k těm, které nastaly na začátku 20. století po zavedení montážních linek či v 50. a 60. letech minulého století po nástupu prvních počítačů.
Jak závěry studie shrnuje ChatGPT, tedy populární chatbot od společnosti OpenAI: "Na nástup generativních technologií je zvláště citlivé kancelářské odvětví. Analýza odhalila, že až 24 procent úkolů v kancelářském prostředí může být vysoce vystaveno vlivu těchto technologií, zatímco dalších 58 procent úkolů čelí střednímu riziku. V kontrastu s tím se ve většině ostatních profesí pohybuje podíl vysoce rizikových úkolů pouze mezi jedním až čtyřmi procenty."
Nezvykle otevřený byl loni pro americký časopis The Atlantic i Sam Altman, šéf společnosti OpenAI, která ChatGPT vyvinula. "Mnoho lidí, kteří se zabývají umělou inteligencí, se tváří, že to bude jen dobré, že to bude jen doplněk, že nikoho nikdy nenahradí. Ale pracovní místa rozhodně zmizí, tečka."
AI může prohloubit rozdíly
Vliv na to, zda lidé kvůli umělé inteligenci v dohledné době o svou práci přijdou, nebo ne, bude mít i to, ve které části světa žijí. Mezinárodní organizace práce uvádí, že zatímco v rozvojových zemích automatizace ohrožuje pouze 0,4 procenta zaměstnanců, ve vyspělých státech je to až 5,5 procenta. Je to logické, více kancelářské práce s opakujícími se a dobře definovanými úkoly se nachází právě ve vyspělejších zemích.
Na druhou stranu z dlouhodobějšího hlediska může umělá inteligence ještě více prohloubit propast mezi bohatými a chudými státy. Nízká úroveň infrastruktury v méně rozvinutých zemích ztěžuje zavádění podobných technologií. Naopak v bohatších zemích se produktivita výrazně zvýší, i díky umělé inteligenci.
Různé mohou být také dopady na muže a na ženy. Studie uvádí, že pozice, které zastávají ženy, jsou automatizovatelné třikrát více než práce mužů. Zároveň by však ženy nakonec mohly ze spolupráce těžit. "Špatně zvládnutý proces neúměrně poškodí ženy a dobře zvládnutý přechod by naopak mohl vytvořit významné příležitosti z hlediska posílení postavení žen," uvedla Mezinárodní organizace práce.
