Brno - Čeští vědci stárnou. Více jak čtyřicet procent lidí pracujících ve vědě a výzkumu je starších šedesáti let. Přičemž vedle vědců "stárne" i samotná věda.
"Ve vědě a výzkumu jsme v porovnání se světem o dvacet let pozadu," odhaduje Václav Marek, jednatel společnosti Česká hlava, která každoročně oceňuje nejlepší české vědce.
A to se podle Marka nepochybně projeví tím, že se zastaví růst ekonomiky a Česko začne zaostávat například i ve zdravotnictví.
Vedle projektu Česká hlava proto vznikla podobná soutěž pro mládež, která hodlá zájem studentů o vědeckou práci podporovat. Začátkem listopadu ocenila odborná porota v Brně šestici studentů v soutěži České hlavičky zaměřující se na přírodovědné a technické obory.
Věda je zábava. Ale bude nás živit?
Soutěž České hlavičky pro nadějné studenty je vymyšlena tak, aby zvýšila prestiž vědy a zájem mládeže o studium technických a přírodovědných oborů.
Ćeští vědci v číslech
- Čeští vědci stárnou a hlavní řešitelé výzkumných projektů jsou ve věku 50-60 let. Přes 40% všech lidí pracujících ve vědě bylo starších 60 let.
- Průměr počtu absolventů technických a přírodovědných oborů ve věkové kategorii 20 až 29 let činí v EU 13,6 absolventa na 1000 obyvatel. Nejlépe si stojí Francie s počtem 22.
- V České republice to je 7, 4 absolventa na 1000 obyvatel, což nás řadí na předposlední místo v Evropské unii.
- Přesto počet výzkumných pracovníků na Vysokých školách roste. U sociálních a humanitních oborů se zvýšil šestkrát, zatímco v technických vědách pouze dvakrát.
Samo ocenění však nemusí znamenat jistotu budoucí volby. Ani vítězové soutěže totiž nevědí, zda se někdy budou vědou živit a věnovat se jí dál.
"Věda je můj koníček. Možná se jednou stane mým zaměstnáním, ale to skutečně nevím," říká student Jaromír Barťovský, oceněný za výzkum využití magnetické rezonance.
"Neplánujeme dále zůstávat ve vědeckém prostředí. Samo se ukáže, kam nás vítr zavane," říkají studentky Jana Hejlová a Aneta Neubauerová, které převzaly ocenění za moderní postup výroby zvonu.
Jak zlepšit situaci a překonat malý zájem studentů středních škol o vědeckou práci?
"Na základních školách musí učit alespoň polovina učitelů, kteří by vedli žáky k zájmu o technické předměty a obory," uvedl Stanislav Medřický z Asociace pro mládež, vědu a techniku AMAVET. "Druhou možností jsou aktivity vedoucí děti k práci na vědeckých a technických projetkech a účasti na soutěžích."
Situace není ovšem špatná jenom v Česku. "Celá Evropa se potýká s nedostatkem vědců. Evropská komise počítá s tím, že v roce 2010 bude chybět jeden milión vědců," potvrzuje Václav Marek.
Dalším problémem české vědy je nedostatečný počet absolventů technických a přírodovědných oborů. Ve srovnání s Evropskou unií, kde je průměrně čtrnáct takovýchto absolventů na 1000 obyvatel, zaujímá Česká republika s počtem sedmi absolventů předposlední místo.
Vlastní hlavy, vlastní nápady
A navíc: v případě, že se mladí lidé rozhodnou pro studium takovýchto oborů, většinou pak odcházejí za lepší příležitostí do zahraničí. "Polovina doktorandů, která prohlubuje své znalosti na univerzitách a ústavech v USA, se již nevrátí," popisuje realitu Marek.
Odborníci se shodují, že k tomu aby mladí vědci neodcházeli je potřebné splnit tři kritéria. Vytvořit vhodné podmínky pro studium, zkvalitnit výzkum a zajistit kariérní postup.
"Díky tomu by firmám nechyběly hlavy, které vyvinou něco nového. Základem je vlastní výroba na vlastní technologii," dodává Marek.
Jednou z výjimek v tomto směru je vítěz hlavní kategorie Českých hlaviček student Střední odborné školy průmyslové v Prostějově Jan Nezval. Ten navrhl, zkonstruoval a vyrobil zařízení pro výrobu plošných spojů využívaných v elektrotechnice.
Právě Jan Nezval je pro předsedkyně poroty Českých hlaviček Stanislavu Hronovou dokladem toho, že je nutné podpořit rozvoj a uplatnění talentů dříve než na vysokých školách.
Zařízení, které prostějovský studen vymyslel je produktivnější než ta, která se používají v současném elektrotechnickém průmyslu a výroba spojů díky němu vyjde podstatně levněji.
Nezvalovi rodiče vlastní firmu na výrobu tištěných spojů a student proto nepočítá s tím, že by svůj vynález prodal některé z velkých společností. "Novou technologii využijeme v naší rodinné firmě," uvedl Jan Nezval.
