Praha - Češi umírají zhruba o čtyři roky dříve než obyvatelé západní části Evropy, ukazuje porovnání statistik.
Zatímco střední délka života mužů v původních patnácti zemích Evropské unie činí 76 let, v Česku dosahuje pouze 72,1 roku. Podobně u žen: v západní části EU představuje střední délka jejich života 81,8 roku, v Česku jen 78,7 roku.
"Železná opona" oddělující západní Evropu od sovětského bloku se v minulosti jasně poznala i podle lékařských statistik. Zdravotní stav obyvatelstva v socialistických zemích byl obvykle horší. A tento rozdíl je poznat dodnes. Sice se zmenšuje, ale jen pomalu.
Předčasná úmrtí signalizují problém
Výzkumníci zapojení do projektu financovaného Evropskou unií a polskou vládou porovnávali v minulých letech zdravotní údaje z patnácti původních zemí Evropské unie a z deseti nových členských států, které přistoupily v minulých letech, včetně České republiky.
Pro srovnání badatelé použili údaje z Ruska (obvykle se pak ukázaly jako nejhorší).
"Soustředili jsme se hlavně na předčasná úmrtí, tedy na počet případů, kdy člověk zemře dříve, než by odpovídalo předpokládané délce života," vysvětluje Ivana Holcátová z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, která v rámci projektu koordinovala výzkum v České republice.
Právě předčasná úmrtí ukazují problémy ve zdravotním stavu i ve zdravotní péči o obyvatele.
Jídlo se zlepšilo, kouření stále vadí
Výsledky porovnání, při němž bylo nutné použít jako nejposlednějších údajů dostupných ze všech zemí dat z roku 2002, velmi výmluvně ukazují grafy (viz vedlejší fotogalerie).
Vyplývá z nich, že přestože zdravotní ukazatele obyvatel České republice zůstávají pod úrovní západoevropských zemí, postupně se přece jen zlepšují. Snížila se například úmrtnost na onemocnění srdce a cév, což se obvykle vysvětluje zlepšením jídelníčku, úbytkem živočišných tuků a tučných mas na talíři. Na druhé straně zeleniny a ovoce jedí Češi stále méně než obyvatelé západní Evropy.
Také některé další choroby souvisejí s životním stylem. Příkladem je kouření nebo přílišné požívání alkoholu. Následná úmrtnost na rakovinu plic a na cirhózu jater se v Česku snížila, ale jen u mužů. Naopak v obou případech vzrůstá u žen, což zůstává varováním a naznačuje, že se jim nedaří omezovat kouření ani spotřebu alkoholu.
Lepší medicína
"Za mnoha zlepšeními můžeme vidět také rozvoj medicíny," komentoval výsledky děkan 1. lékařské fakulty Tomáš Zima. "Dnes obvykle není problém získat nové léčebné přístroje a nové léky téměř vzápětí poté, co byly zavedeny v západních zemích."
"Výrazně se také zlepšilo včasné rozpoznání nádorů i chorob srdce a cév, a tím se zvýšila i pravděpodobnost jejich vyléčení," dodala Ivana Holcátová.
Také hlavní hygienik ČR Michael Vít konstatoval, že zdravotní péče se zlepšuje. Zdůraznil ovšem, že až osmdesáti procentům nádorových onemocnění a nemocí srdce a cév se dá předejít správnou výživou a rozumnou životosprávou.
Čtěte také:
