Praha - Až se podaří vyzvednout část meteoritu, který dopadl 15. února do jezera Čebarkul, budou ho zkoumat čeští vědci. Doufají, že v jeho nitru by mohli najít informace o vzniku života.
Když exploze meteoritu prořízla 15. února ranní oblohu nad Čeljabinskem, lidé netušili, co se stalo. Rázová vlna způsobená jeho průletem atmosférou rychlostí 18 kilometrů za sekundu rozbila okna a létající sklo zranilo více než tisíc osob. Energie tohoto meteoritu byla stejně velká jako energie uvolňující se při nukleárních explozích.
Zatímco astronomové upřesňovali dráhu tělesa atmosférou a odhadovali velikost a hmotnost největší části meteoritu, která dopadla do jezera Čebarkul, týmy výzkumníků se soustředily na zamrzlé jezero, kde místní obyvatelé nalezli díru v ledu o průměru 8 m.
Napoví o přenosu života mezi planetami?
Jedním z nich byl i Gunther Kletetschka, astrobiolog Univerzity Karlovy v Praze, který dorazil na místo začátkem března, aby získal informace o meteoritu, jenž by díky své velikosti mohl obsahovat organické látky. Chce otestovat hypotézu o přenosu života mezi planetami, která tvrdí, že život na Zemi mohl vzniknout tak, že se organické chemikálie dostaly do oceánů z vesmíru.
"Větší meteorit na dně jezera Čebarkul může být nedotčený, protože spečené jílové sedimenty jej mohou chránit před kontaminací jezerní vodou," cituje Kletetschku březnové vydání časopisu Science.
Astrobiolog narychlo zorganizoval výpravu na místo dopadu jádra meteoritu v jezeře Čebarkul, poblíže stejnojmenného městečka o 40 tisících obyvatelích.
Záhy se o vědecké výpravě dozvěděl starosta Čebarkulu Andrei Orlov a významný ruský vědec Sergei Zacharov a nabídli logistickou pomoc v dopravě, manuálních pracích na jezeře a s ubytováním.
"Ruští kolegové jsou vstřícní a mají zájem o mezinárodní spolupráci. Meteorit si odvézt nemůžeme, ale můžeme ho zkoumat a měřit v Rusku," odpovídá Alena Ječmíková z oddělení vnějších vztahů pražské Přírodovědecké fakulty na dotaz, co mají čeští vědci od ruské strany stran spolupráce přislíbeno.
Češi nabádali: Buďte opatrní
Výprava měla několik cílů. Prvním bylo informovat administrativu Čebarkulu o výjimečnosti této události a zajistit tak vhodné nakládání s nalezeným meteorickým materiálem, kterým by se předešlo případné kontaminaci meteoritu zemským prostředím.
Tento meteorit měl totiž počáteční velikost přes 15 metrů v průměru, což je dostatečné k tomu, aby se případné organické molekuly uvnitř tělesa nezničily radiací ve vesmírném prostoru. Existence takových molekul je předmětem diskusí týkajících se vzniku a přenosu života mezi planetami.
Čebarkulský meteorit při průletu atmosférou ztrácel hmotu rychleji, než se jeho vnitřek stačil ohřívat. Jádro meteoritu, které dopadlo do jezera, by tedy mohlo být jen minimálně kontaminováno zemskými vlivy.
Vzhledem k tomu, že povrch meteoritu byl při dopadu do jílovitých sedimentů rozžhavený, vytvořila se pravděpodobně na jeho povrchu pevná nepropustná skořápka ze spečeného jílu.
Vědci proto apelovali na opatrnost při vyzdvihnutí nejenom meteoritu, ale také jeho skořápky tak, aby byla zajištěna ochrana před možnou kontaminací pozemskými vlivy a také před polem permanentních magnetů, které by mohly zničit jedinečnou informaci v jádru meteoritu.
Uvnitř může být poklad
Neméně důležitým úkolem byl také průzkum okolí dopadu meteoritu na zamrzlém povrchu jezera pokrytém vrstvou ledu o tloušťce 60 až 80 cm.
"Provedli jsme měření magnetického pole, což umožní určit polohu meteoritu, který se nachází v jezerním jílu v hloubce několika metrů. Znalost tloušťky ledu a hloubky dna napoví o poloze meteorického tělesa pod vodou poté, co rozrazilo led rychlostí cca 450 km/h. Byly také zmapovány meteorické fragmenty v okolí 35 metrů od místa dopadu," říká Gunther Kletetschka z výzkumného týmu, jeden z předních světových astrogeologů.
Meteorit se zatím nepodařilo vyzvednout, neboť nebyl dostatečně lokalizován.
"Navíc jeho vyzvednutí je složitá záležitost. Může se zničit delikátní záznam vypovídající o historii a energetických procesech vedoucích k jeho odtržení od matečného asteroidu či planetky a také vypovídající o zatím neznámém magnetickém záznamu," dodává Kletetschka.
Zatímco pro místní obyvatele znamenal průlet meteoritu pohromu, pro vědce může jít o učiněný poklad. V něm ukryté organické molekuly by jim totiž mohly leccos napovědět v základních otázkách existence naší planety.
Ke klíčovým otázkám patří přenos života mezi planetami, analogie struktur ledu na měsíci Europa u Jupiteru, znečišťování Země z vesmíru, navádění asteroidů pro účely jejich využití na Zemi či magnetická historie tohoto asteroidu.
"Organické molekuly mohou existovat uvnitř meteoritů, kde jsou chráněny před zářením. Pokud tento meteorit dopadne do prostředí vhodného pro vznik života, mohou molekuly pomoci. Existují dokonce pozemské organismy, které vydrží podmínky vesmírného prostředí. Podobně mohou nejen molekuly, ale i celé organismy přežít uvnitř meteoritů a přilétnout na Zemi," vysvětluje Gunther Kletetschka.
Meteorit by byl v dobrých rukou. Kletetschka je odborníkem na výzkum Marsu, 13 let pracoval pro NASA, a to i v pozici hlavního řešitele, a podílel se také na vývoji sondy Curiosity.
