Automat Jules Verne se spojil s vesmírnou stanicí

Josef Tuček
3. 4. 2008 23:05
Evropská kosmická loď zabodovala ve výšce 400 km
Jules Verne v zaměřovačích astronautů na Mezinárodní veesmírné stanici ISS.
Jules Verne v zaměřovačích astronautů na Mezinárodní veesmírné stanici ISS. | Foto: ESA

Toulouse - Evropská automatická kosmická loď, pojmenovaná Jules Verne, se ve čtvrtek před pátou hodinou odpoledne našeho času úspěšně připojila k Mezinárodní vesmírné stanici ISS, která nyní obíhá ve výšce asi 400 kilometrů nad Zemí.

Zatímco se kontroloři Evropské kosmické agentury ESA v řídicím středisku ve francouzském Toulouse radovali z dalšího zdaru projektu, kterým chce Evropa výrazně zasáhnout do vesmírného výzkumu, posádka vesmírné stanice se zase těšila z nových zásob.

Jules Verne jí totiž přináší potraviny, vodu a kyslík, a rovněž oblečení, náhradní díly, vědecké přístroje a materiály pro pokusy. A co víc: také opravdové, neelektronické dopisy ze Země.

Měsíc ověřovacích manévrů

Výkonná raketa Ariane 5 vynesla dvacetitunové evropské kosmické plavidlo do vesmíru už 9. března. Od té doby Jules Verne uskutečnil řadu zkušebních manévrů, aby si konstruktéři ověřili jeho letové vlastnosti.

V pondělí se k Mezinárodní kosmické stanici přiblížil dokonce na pouhých jedenáct metrů. Výsledky naznačily, že loď je schopna se zcela automaticky připojit k vesmírné stanici.

A to se nyní potvrdilo.

Připojení podle laserů

Při automatickém manévru loď Jules Verne sladila svou rychlost se stanicí, takže se obě tělesa řítila vesmírem rychlostí 28 000 kilometrů za hodinu. A pak se loď ke stanici za pomoci optických senzorů a laserových naváděcích zařízení automaticky, centimetr po centimetru a bez lidské pomoci připojila.

Posádka stanice jenom kontrolovala, jestli vše probíhá v pořádku. V případě problémů, například rizika srážky, mohli astronauti vydat povel, po němž by se Jules Verne vyzkoušeným manévrem od stanice ihned vzdálil, aby ji nemohl ohrozit.

Částečná náhrada za raketoplán

Mezinárodní vesmírnou stanici ISS zatím mohly zásobovat jenom ruské kosmické lodě a americké raketoplány. Nyní tedy přibyl nový typ zásobovacích plavidel, která dodá Evropská kosmická agentura ESA.

Evropské lodě však mohou nést pouze náklad, nikoli lidskou posádku. Nemohou se ani vrátit na Zemi: po ukončení úkolu a odpojení od stanice ISS shoří v zemské atmosféře.

Kresba znázorňuje evropskou automatickou kosmickou loď ATV, jak se - naváděna pomocí laserových zaměřovačů - přibližuje k Mezinárodní vesmírné stanici.
Kresba znázorňuje evropskou automatickou kosmickou loď ATV, jak se - naváděna pomocí laserových zaměřovačů - přibližuje k Mezinárodní vesmírné stanici. | Foto: ESA

Vzhledem k tomu, že americké raketoplány mají v roce 2010 dosloužit, a ještě nemají nástupce, bude poté zásobování kosmické stanice záviset jen na ruských raketách a nynějších evropských plavidlech.

Radši Jules Verne než ATV-1

Evropské lodě mají označení ATV (Automated Transfer Vehicle, čili automatický přepravní prostředek), což ovšem nezní nijak libozvučně. A tak první plavidlo tohoto typu dostalo pojmenování Jules Verne, po francouzském spisovateli vědecko-fantastických knížek.

ATV sice nemůže přepravovat lidi, ale unese třikrát větší náklad než jeho ruský nákladní protějšek Progress-M. Při startovací hmotnosti 20,7 tuny dodá na vesmírnou stanici devět tun zásob, jídla, vody, vzduchu k dýchání, a také vědeckých přístrojů.

Místo pro patrový autobus

ATV má podobu válce o délce 10,3 metru a průměru 4,5 metru. "Do tohoto prostoru se vejde proslulý londýnský patrový autobus," s oblibou říkají tvůrci plavidla, aby běžnému člověku přirovnali, co zmiňované rozměry vlastně znamenají.

Po pečlivém napojení na vesmírnou stanici mohou do plavidla volně vstupovat astronauti bez skafandru. Budou odsud brát zásoby, a také sem odloží své nepotřebné odpady.

Zánik nad Pacifikem

ATV zůstane připojena k vesmírné stanici asi půl roku. Její motory umožní pravidelné posouvání stanice na její správnou dráhu, z níž ji stahuje zemská gravitace. Tohle "postrčení" zatím dělají svými tryskami při návštěvě raketoplány.

Takto kreslíř nechal kosmické plavidlo ATV připojit k vesmírné stanici (ATV je na obrázku zcela vlevo).
Takto kreslíř nechal kosmické plavidlo ATV připojit k vesmírné stanici (ATV je na obrázku zcela vlevo). | Foto: ESA

Po zhruba šesti měsících čeká loď ATV odpoutání od vesmírné stanice a závěrečná cesta k Zemi. Není však stavěna tak, aby mohla přistát. Její motory ji navedou v takovém úhlu, aby rychle shořela v zemské atmosféře nad Tichým oceánem.

Plánovaná pětice

Po Julesu Verneovi by měl další stroj letět ke stanici ISS za rok nebo za dva, podle finančních možností evropských zemí.

Agentura ESA předpokládá, že by takovýchto plavidel postupně objednala u německé společnosti EADS Astrium, která je hlavním dodavatelem, celkem pět.

Čtěte také:

Vladimír Remek jako kosmonaut.
Vladimír Remek jako kosmonaut. | Foto: www.vladimirremek.cz
Speciál: Třicet let od startu Vladimíra Remka 
Jurij Gagarin v kabině kosmické lodi Vostok-1 dne 12. dubna 1961.
Jurij Gagarin v kabině kosmické lodi Vostok-1 dne 12. dubna 1961. | Foto: Archiv
Gagarin: úmrtí, které ještě nikdo nevysvětlil
 

Právě se děje

Další zprávy