Praha - Necelé tři týdny předtím slavil své třicáté čtvrté narozeniny. Měl tolik medailí, že se mu sotva vešly na slavnostní uniformu, a znal jej celý svět. 27. března 1968 sedl do pilotní kabiny stíhačky ke cvičnému letu. Už se z něj nevrátil. Jeho smrt stále zůstává zahalena tajemstvím.
Přesně před čtyřiceti lety skončil život Jurije Aleksejeviče Gagarina, prvního člověka, který vzlétl do vesmíru.
Úspěch technický i vojenský
Proslavil se, když mu bylo sedmadvacet. 12. dubna 1961 seděl v těsné kabině kosmické lodi Vostok-1, která z kosmodromu Bajkonur vzlétla do vesmíru. Za 108 minut jedenkrát obletěl zeměkouli ve výši 320 kilometrů. Pak přistál na padáku.
Představoval tak další sovětské kosmické prvenství té doby: po vypuštění první umělé družice Země (Sputniku 4. října 1957) a prvního živého tvora (psa Lajky 3. listopadu 1957) se do vesmíru dostal první člověk.
Byl to úspěch vědecký, technický a v té době samozřejmě taky propagandistický a vojenský, protože bylo jasné, že kdo ovládne vesmír, bude mít pod kontrolou i Zemi.
A tak zahanbený americký prezident John Kennedy v květnu 1961 vyhlásil program Apollo, jehož cílem bylo postavit rakety schopné vyslat do konce šedesátých let člověka na Měsíc. (Splnila jej mise Apolla 11 v noci z 20. na 21. července 1969.)
Trénink, postava i původ
Ale zpět k vojenskému letci Gagarinovi.
Je nesporné, že o jeho výběru na první vesmírný let, a to z dvacítky trénovaných kosmonautů, rozhodla nejenom perfektní odborná příprava, ale i další činitelé.
Například to, že byl spíše menší postavy, takže se do stísněné kabiny snáze vešel. Roli hrál také jeho vhodný původ (oba rodiče pracovali v kolchozu), skromná povaha i předpokládaná schopnost dobře reprezentovat, k čemuž měl přispět jeho hezký vzhled.
Po návratu na Zemi (a povýšení z nadporučíka rovnou na majora) začala jeho "výstavní" dráha. Cestoval po světě jako symbol sovětských úspěchů. Mimochodem, jeho první zahraniční cesta vedla do Prahy.
Příliš cenný na riziko
Uměl se bavit s novináři. V Japonsku se jej ptali, proč kupuje japonské hračky, nemůže snad doma žádné pěkné sehnat? Vykroutil se elegantně: "Chtěl jsem připravit překvapení pro své dcery," řekl s úsměvem, "Teď to bude všude v novinách a už je nepřekvapím," citovali Gagarina autoři jednoho z jeho životopisů Jamie Doran a Piers Bizony.
Stal se poslancem sovětského parlamentu - Nejvyššího sovětu.
Jenom ještě výš, do vesmíru, už jej podruhé nechtěli pustit.
Jednak byl propagandisticky příliš cenný, než aby stálo za to riskovat jeho život. Ale také: "Po několika letech cestování po světě plném recepcí, jídla a alkoholu už to nebyl ten mladý pilot plný síly a energie," konstatují Milan Halousek z České astronomické společnosti a Michal Václavík z klubu Kosmo.cz.
Čtěte o historii kosmonautiky:
A dodávají: "Navíc Gagarin při jednom svém nepovedeném milostném dobrodružství, na podzim roku 1961, utrpěl při útěku oknem těžké poranění hlavy."
Jurij Gagarin sice zůstával kosmonautem, připravoval se na příští kosmický let, ale nikdo jej už do žádného nezařadil.
Letadlo z Československa
Utrpělo i udržování jeho schopností pilota. Létal mnohem méně než dřív, v průměru míň než deset hodin ročně, a vždycky s instruktorem. I před čtyřiceti lety s ním usedl do letadla zkušený instruktor Vladimir Serjogin.
Ten den letěl Gagarin ze Čkalovsko-gromovského letiště nedaleko Moskvy poprvé ve stroji MiG-15UTI. Vyrobili jej licenčně v Československu, v Aeru Vodochody, a to už před dvanácti lety. Letadlo mělo za sebou dvě generální opravy, motor dokonce generálky čtyři a k další velmi blízko.
"Už po ukončení prvního okruhu nad určeným prostorem žádá Gagarin, pravděpodobně z rozhodnutí instruktora Serjogina, o přerušení letu a o povolení návratu na základnu. Důvodem je špatná meteorologická situace. Povolení dostává. Za necelou minutu se však jeho stroj zaboří po téměř střemhlavém letu do země nedaleko obce Novoselovo. Letoun je zničen, posádka mrtvá," líčí Halousek a Václavík.
Hypotéz je dost
Co se stalo? Dodnes se přesně neví.
Hypotéz je dost. Od pokusu vyhnout se srážce s hejnem ptáků nebo meteorologickým balónem po pilotní chybu, kdy si Gagarin mohl splést mrak s reálnou překážkou.
Nechybí ani spiklenecká domněnka, že se tehdejší sovětský vůdce Leonid Brežněv takto chtěl opileckého hrdiny včas zbavit. To by ovšem šlo zařídit jednodušeji...
Halousek a Václavík vycházejí z předpokladu, že se Gagarinův mig dostal do vývrtky po srážce nebo těsném přiblížení k neznámému předmětu někde ve výšce kolem 3500 metrů.
Stroj nesl přídavné nádrže pod křídly, které vůbec nepotřeboval a jež zhoršovaly letové vlastnosti. Navíc měli piloti den starou informaci meteorologické služby, podle níž začínala neprůhledná oblačnost 900 metrů nad zemí. Ve skutečnosti byla 600 metrů nad zemí, takže piloti, kteří se zřejmě snažili dostat do nižší výšky, kde bylo vidět, měli méně manévrovacího prostoru, než očekávali.
Byl tam utajený Suchoj
Milan Halousek a Michal Václavík se přiklánějí k verzi, že Gagarin se Serjoginem se pokoušeli vyhnout srážce s utajovaným proudovým letounem Suchoj SU-11 nebo SU-15, který se náhle vynořil z neprůhledných mraků.
Suchoj měl výcvikovým prostorem přelétat ve výšce deseti kilometrů. Tedy vysoko nad Gagarinovým strojem. "Podařilo se však shromáždit několik svědeckých výpovědí místních obyvatel, kteří viděli letadlo, kterému 'šlehal z ocasu oheň', jak se po přízemním letu prudce zdvíhá do mraků," uvádějí. "Kromě toho několik kosmonautů, kteří nedaleko místa nehody trénovali s vrtulníky přistání na Měsíci (Leonov, Rukavišnikov, Dobrovolskij a Popovič), slyšelo charakteristický třesk přechodu letadla na nadzvukovou rychlost."
Starý Gagarinův mig rychlost zvuku překročit nedokázal.
V tehdejším Sovětském svazu bylo normálnější informace tajit než je zveřejnit. Skutečně se tedy mohlo stát, že úřady nechtěly prozradit, že hrdina Sovětského svazu zahynul, když se vyhýbal tajnému letadlu.
Nové vyšetřování nepovoleno
Vyloučit se však nedají ani jiné příčiny. Například Igor Kuzněcov, letecký inženýr zapojený do vyšetřování v roce 1968, se nyní přiklání k verzi, že pilotní kabina Gagarinova migu přestala těsnit, a proto letci prudce klesali.
Igor Kuzněcov společně s třiceti jinými experty požádali loni tehdejšího ruského prezidenta Vladimira Putina, aby povolil nové vyšetřování. Kreml to odmítl. Rozhodnutí bylo zveřejněno právě 12. dubna 2007, ve výroční den, kdy Gagarin vstoupil do vesmíru.
Zbytky rozbitého letadla jsou tedy nadále uloženy v zapečetěných sudech. Možná se z nich ještě někdy něco přece jen dozvíme.
O současném výzkumu vesmíru čtěte:
Japonská laboratoř míří do kosmu. Větší než evropská
