Edwards - Po dvou dnech odkladů raketoplán Atlantis nakonec bezpečně přistál v neděli. Páteční i sobotní termíny přistání byly odvolány kvůli deštivému počasí a bouřkám nad Kennedyho vesmírným střediskem na Floridě. Astronauti tedy nakonec museli přistát na záložní přistávací dráze na letecké základně Edwards v Kalifornii.
Americká kosmická agentura NASA by dala přednost návratu raketoplánu do Kennedyho vesmírného střediska na floridském mysu Canaveral, protože tam jsou všechna servisní pracoviště pro jeho opravy. Z Kalifornie se stroj bude muset přepravovat napříč celými Spojenými státy, což stojí čas a peníze.
Kontrola ve vesmíru dopadla dobře
Posádka ve dnech před přistáním zkontrolovala vnější plášť raketoplánu pomocí ramena, jež nese kameru, a laserový dálkoměr, který najde poškozený povrch. Při startu minulé pondělí na plášť raketoplánu opět dopadaly odtržené kousky vnější palivové nádrže a vytvořily na jeho pravém boku asi půlmetrový pás škrábanců. Řídicí středisko však vyhodnotilo, že by to nemělo představovat žádné nebezpečí. Ukázalo se také, že stroj nebyl poškozen ani ve vesmíru; nesrazil se s žádným malým meteoritem ani s kouskem poletujícího "kosmického smetí" odpadlého z vysloužilých pozemských družic.
Do posádky raketoplánu byl zařazen i astronaut Andrew Feustel, který má rodinné vazby na Českou republiku - matka jeho ženy pochází z Brna. Do vesmíru s sebou vzal jako symbol Nerudovy Písně kosmické a českou vlajku.
Hubbleův teleskop v nové formě
Astronauti úspěšně opravili Hubbleův vesmírný dalekohled. Vystoupili při tom pětkrát do kosmického prostoru a strávili v něm celkem 37 hodin. Dalekohled by díky tomu měl dále pracovat ve výšce zhruba 600 kilometrů nad Zemí alespoň do roku 2014.
"Je to jako kdybychom začali používat úplně novou observatoř," hodnotila vylepšení dalekohledu astrofyzička Jennifer Wisemanová z Goddardova vesmírného střediska pro agenturu Reuters.
Nebezpečná oblast
Mise raketoplánu směřovala do oblasti vesmíru, kam americká kosmická agentura NASA nechtěla astronauty posílat, protože v případě poškození stroje by mohl být problém s jejich návratem.
Od havárie raketoplánu Columbia v únoru 2003 mířily všechny další americké pilotované mise k Mezinárodní kosmické stanici ISS. Columbii poškodil kus pěnové izolace, který se po startu utrhl z vnější palivové nádrže a narazil do přední hrany křídla. Když se pak stroj vracel z vesmíru domů, poškozený tepelný štít nevydržel.
U pozdějších misí raketoplánu se počítalo s tím, že kdyby byl letoun při startu poškozen, nebude se už vracet na Zemi. Kdyby poškození nešlo opravit, astronauti by zůstali na vesmírné stanici až do příletu záchranné výpravy v dalším raketoplánu.
Pětadvacetidenní rezerva k přežití
Z trasy k Hubbleovu dalekohledu se však Atlantis nemohl na vesmírnou stanici dostat. Kdyby se tedy ukázalo, že poškození stroje je vážné, musela by posádka zůstat v letounu, kde zásoby energie a kyslíku umožní přežít pětadvacet dnů.
K záchranné výpravě se tedy preventivně připravil raketoplán Endeavour, který byl v pohotovosti na startovací rampě po dobu mise stroje Atlantis.
NASA uvažovala o tom, že už k vesmírnému dalekohledu kvůli riziku nevyšle lidskou posádku, a vyvíjela robota, který ji měl zastoupit. "Ukázalo se však, že potřebné úkoly dokážou zvládnout stále jenom lidé," hodnotí přední český znalec kosmonautiky Antonín Vítek z Akademie věd.
Oprava byla nezbytná
Při opravě Hubbleova teleskopu astronauti vyměnili gyroskopy, které dalekohled udržují v požadované poloze, dodali novou širokoúhlou kameru a spektrograf, přidali nové baterie. Náklady na tuto misi přesáhly podle NASA miliardu dolarů.
Jinak by zařízení přestalo zřejmě příští rok pracovat. Hubbleův dalekohled je válec dlouhý 13,1 metru a široký až 4,3 metru, váží 11,6 tuny a jeho hlavní zrcadlo má průměr 2,4 metru.
Ve vesmíru, kde mu v pozorování vzdálených objektů nepřekáží zemská atmosféra, pracuje od dubna 1990, s občasnými poruchami. Už u něj v minulosti byly čtyři astronautické servisní mise.
Po opravě by měl fungovat přinejmenším do roku 2014. O rok dříve by však měl do vesmíru vzlétnout ve spolupráci Američanů, Evropanů a Kanaďanů nový, Webbův vesmírný teleskop, který by mohl Hubbleův přístroj nahradit.
Český symbol? Básně
V posádce raketoplánu Atlantis je i čtyřiačtyřicetiletý Andrew Feustel, který se rozhodl, že do vesmíru vezme české symboly jako připomínku původu své ženy.
"Obrátil se na nás. Radili jsme se a nakonec mu navrhli Písně kosmické Jana Nerudy," říká ředitel Astronomického ústavu Akademie věd Petr Heinzel. V antikvariátu pak sehnali nevelké a útlé secesní vydání, které raketoplán "unese". Astronom navíc přidal českou vlajku.
Jednu vlajku z vesmíru už v Ondřejově mají
"Poslali jsme mu také anglický překlad části Písní kosmických. Odepsal, že je tedy bude ve volných chvílích recitovat ostatním lidem z posádky raketoplánu," dodává Heinzel.
Knížku i vlajku pak astronom Feustel po návratu na Zemi přiveze do Ondřejova, kde budou vystaveny. V Astronomickém ústavu v Ondřejově už ostatně mají i československou vlajku, kterou v Apollu 17 v prosinci 1972 vynesl do vesmíru Eugene Cernan. Ten je posledním člověkem, který zanechal své stopy na Měsíci. Cernan je po otci slovenského a po matce českého původu.
