Stoupající počet asistentů, který ukazují oficiální statistiky, ještě neznamená větší začlenění romských dětí do běžných škol. Ty často zůstávají v bývalých zvláštních školách odtrženy od svých vrstevníků.
Vzdělání je přitom odborníky i úřady uznávanou cestou k integraci Romů.
"Za posledních deset let se hodně změnilo k lepšímu," říká Helena Balabánová, bývalá ředitelka ZŠ Přemysla Pittra v Ostravě. Právě v této škole už na počátku devadesátých let dětem pomáhali zvládat výuku a komunikaci školy s rodinou první romští asistenti.
Do zákona se tento pojem dostal až o čtyři roky později, v roce 1997. "Byl to obrovský krok dopředu k vyrovnání příležitostí romských dětí s majoritou," říká Balabánová. "Nemluvím o tom, jaké jsou výstupy. Je ale důležité, že školy mají možnost je používat."
Přemalované cedule
Ještě nedávno neměla většina romských dětí šanci na běžné vzdělání. Podle průzkumu, který v roce 1999 provedlo Evropské středisko pro práva Romů, chodily tři čtvrtiny romských dětí do zvláštních škol. Například v Ostravě mělo dítě s odlišnou barvou pleti 27 krát větší pravděpodobnost než "bílí vrstevníci, že bude do zvláštní školy vyřazeno.
|
Ještě nedávno neměly děti z těchto škol ani možnost hlásit se na střední školy. Dnes tu možnost mají. Pod tlakem kritiky nakonec ministerstvo školství zrušilo i zvláštní školy. Zdálo se, že se ve vzdělání Romům otvírají nové možnosti.
Jenže v praxi se toho zatím moc nezměnilo. Většina škol pouze přemalovala cedule zvláštní škola na škola základní. Jejich žáci zůstali ve stejných lavicích, stejně odloučeni od ostatních dětí.
Počet asistentů, kteří mají být důležitým kamenem mozaiky integrace dětí, se sice od roku 1999 zvýšil ze 150 na 318. Místo toho, aby pomáhali žákům ze sociálně znevýhodněného prostředí v běžné škole, ale často pracují právě v bývalých zvláštních školách.
Infobox
DISKRIMINACE ROMŮ
Pět tisíc dětí ročně dostane v Česku nálepku mentálně retardované. Dělení na hloupé a chytré nekončí. Přečtěte si sérii článků o tomto problému:
Zvláštní školy v Česku? Segregace trvá
Severní Morava jako vzor
Tak tomu je například ve Zlínském kraji. V bývalých zvláštních školách tu působí většina z deseti asistentů. V Praze zase ředitelé škol o asistenty nestojí. "Nemají zájem je zřizovat," říká romská koordinátorka pro Prahu Božena Filová. "I přesto, že to nezatíží jejich rozpočty."
O peníze na asistenty žádají obce ministerstvo školství. To loni rozdělilo 68,5 milionu korun. Původně tyto peníze přidělovaly kraje.
"Mezi neziskovými organizacemi byly obavy, že kraj bude místa asistentů rušit kvůli snižování stavu učitelů," vysvětluje Markéta Šobrová z ministerského odboru národnostních menšin, proč rozdělování peněz převzalo ministerstvo. "Peníze, které kraje dostávaly, totiž nebyly vázány na asistenty. Letos už peníze přerozdělujeme na žádost obcí my."
Podle ministerstva i krajů se daří poptávku naplnit. Všechny školy mohly navýšit počet asistentů oproti loňsku o 20 procent, Ústecký a Karlovarský kraj až o 40 procent. Zatímco loni bylo v Ústeckém kraji 48 asistentů, letos jich je už 60.
Prim se 76 asistenty ale stále hraje Moravskoslezský kraj, kde s asistenty začínali jako první. Možná i díky tomu jsou v integraci nejdál. Pokouší se vrátit děti, které dříve končily ve zvláštních školách, mezi své "běžné" vrstevníky. V současné době začlenilo bývalé "zvláštňáky" do svých tříd 6 základních škol.
|
"Není to sice velký počet, ale došlo k prolomení bariéry," říká náměstkyně kraje Jaroslava Wenigerová. "K tomu, aby se integrace podařila, je potřeba podpora obce a osvícené vedení školy."
Noví asistenti na cestě
Podle Martiny Gazdíkové z Olomouckého kraje, kde se také snaží o integraci, je už vidět efekt práce. "Tam, kde asistenti pracují, se výrazně zvýšila školní docházka romských dětí, spolupráce rodin se školou a v neposlední řadě i školní úspěšnost," pochvaluje si.
Ostatní kraje ale o tom, kolik škol přijalo romské žáky do svých lavic, mluvit nechtějí. "Vzhledem k tomu, že většina žáků uvádí národnost českou, nelze uvést, kolik romských dětí bylo integrováno," říká například Petr Vinklář z tiskového oddělení Královéhradeckého kraje.
Zatímco většina ředitelů se začleňováním romských žáků váhá, v Mostě v rámci projektu Romain už připravili speciální materiály pro asistenty, kteří dětem ve školách pomáhají. Od září se pro čtyřicet zájemců otevře také nová střední škola sociálně-právní v Sokolově, kde se budou vzdělávat noví asistenti a romští poradci.
