Šéfka zahraniční politiky Evropské unie Kaja Kallasová se minulý pátek během zasedání zástupců zemí skupiny G7 zeptala amerického ministra zahraničí Marca Rubia, kdy USA zaujmou vůči Rusku tvrdý postoj. To podle tří se schůzkou obeznámených zdrojů vyvolalo ostrou odpověď. Mezi Kallasovou a Rubiem panuje dlouhodobá antipatie, šéf americké diplomacie se s šéfdiplomatkou zatím bilaterálně nesetkal.
V Rusku se v posledních týdnech stupňuje napětí mezi represivním státním aparátem a běžnými občany. Důvodem je rozsáhlé omezování internetu a příprava tzv. „bílých seznamů“ povolených stránek, které by mohly odříznout miliony lidí od aplikací jako WhatsApp či Telegram. Britský historik Mark Galeotti v rozhovoru pro Spotlight News upozorňuje, že tato opatření mají hlubší pozadí.
V estonském univerzitním městě Tartu vznikl speciální díl podcastu Evropa v souvislostech, který se věnuje ruským dezinformacím, propagandě a informační válce. Ty dnes zasahují celou Evropu a odborníci i politici si lámou hlavu s tím, jak se bránit. Na otázky odpovídá expert na politickou a strategickou komunikaci Andreas Ventsel.
Do „zóny smrti“ míří AI a roboti. Estonské start-upy mění pravidla války na Ukrajině a budují autonomní „hlídací psy“ pro ochranu hranic i mořského dna. Redakce deníku Aktuálně se vydala do dvou firem obranného průmyslu, které inovují. Jak to bude s autonomními drony? Hrozí, že vojáky ve válce budoucnosti zabije nějaký „Terminátor“?
Na pomezí Evropské unie a Ruska se mladí Estonci učí něco, co většina jejich vrstevníků v západní Evropě zná jen z historie. V pobaltské zemi je povinná vojenská služba pro muže mezi 18 a 27 lety, a kdo nastoupí, získá výcvik s moderními zbraněmi i zkušenosti, které jinde nenajde: od hledání min po 24hodinový raft na otevřeném moři.
Zatímco v Česku se možnost znovuzavedení povinné vojenské služby příliš neřeší, v Estonsku ji de facto nikdy nezrušili. Mladí Estonci tak musí v 18 letech na vojnu, která trvá 8 až 11 měsíců. Branci mají volné víkendy a po prvních měsících mohou jezdit odpoledne domů. O podrobnostech v rozhovoru mluví výzkumnice a socioložka Eleri Lillemäe.
Necelých 90 milimetrů mělo ochránit Pobaltí před ruským útokem. Kvůli rozdílu mezi rozchodem evropské (1435 mm) a ruské (1520 mm) železniční sítě by totiž Rusové nebyli schopní rychle převážet vojska, naopak to mělo region spojit se zbytkem Evropy. „Infrastrukturní projekt století“ Rail Baltica se staví, jeho dokončení se ovšem stále odsouvá. A v Pobaltí kvůli tomu roste napětí.
Estonsko razantně navyšuje obranné výdaje a tlačí spojence v NATO k tomu, aby následovali jeho příklad. Zatímco Tallinn míří až k šesti procentům HDP, řada evropských zemí stále váhá. Jak chce pobaltská země přesvědčit ostatní, kde na to vzít a proč podle ní nestačí spoléhat jen na článek 5 Severoatlantické smlouvy?
Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 znovu otevřela staré obavy a připomněla, že historie se v tomto regionu nikdy úplně neuzavřela. Pobaltské státy proto zbrojí, cvičí a připravují se na možnost, kterou by ještě před pár lety většina Evropy považovala za nepředstavitelnou. Jak se pobaltské země připravují na možný konflikt s Ruskem?
Loňské rozsáhlé cvičení Severoatlantické aliance v Estonsku odhalilo nepřipravenost západních jednotek na realitu moderního bojiště. Ukrajinci, kteří při manévrech sehráli roli nepřítele, je pomocí dronů opakovaně „drtili“, zatímco alianční síly nedokázaly účinně reagovat.
Západ přestává tolerovat ruskou stínovou flotilu, která navzdory sankcím přepravuje miliony barelů ropy. Evropské země i USA zpřísňují reakce a hrozí, že se bude zabavovat čím dál víc tankerů. To by mohlo vážně oslabit ruskou válečnou ekonomiku, jejíž významnou část příjmů tvoří právě export nerostných surovin. Celkem 14 evropských zemí teď vydalo varovné prohlášení.
„Vztah mezi vysokou představitelkou Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kajou Kallasovou a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou je hrozný,“ píše bruselský server Politico. Podle jednoho z úředníků Kallasová dokonce v soukromém rozhovoru von der Leyenovou označila za diktátorku.
Ukrajina provádí stále účinnější útoky proti cílům na území Ruska, konstatuje šéf estonské rozvědky Ants Kiviselg pro analytický server Russia Analysed. Vzhledem k narůstajícímu opotřebení ruských systémů protivzdušné obrany je podle něj možné očekávat, že ukrajinské útoky budou čím dál účinnější.
Baltská defenzivní linie už nejsou jenom slova, ale realita. Nejsevernější pobaltský stát, Estonsko, začal s výstavbou prvních pěti bunkrů. Dohromady by jich do roku 2027 mělo vzniknout hned 600. Cílem je odstrašit Rusko.
Estonský šéf diplomacie Margus Tsahkna varuje Spojené státy i další země NATO před velkou vojenskou reformou Moskvy. V případě dalšího narušení vzdušného prostoru požaduje zavedení nové normy: možnost ruské letouny sestřelit.
Evropa rozdělená populisty a nacionalisty. Izolacionistické Spojené státy a oslabené NATO. Rusko se rozhodne riskovat a zaútočí na Pobaltí. Rozložit Západ tak půjde podle německého vojenského experta i bez velké války. Evropě navíc k obraně chybí vojáci.
"Co se děje v pobaltských státech, je nacismus," nechala se na konci minulého týdne slyšet mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Opřela se přitom do Lotyšska, které v posledních týdnech deportuje ruské občany, kteří nesplnili zkoušku z lotyštiny - a to přestože mnozí z nich v zemi celý život žijí. Lotyšský sociolog Martinš Kaprans pro Aktuálně vysvětluje, jak je to možné.
Lotyšsko plánuje deportovat až 800 ruských občanů, kteří nesplnili podmínky pro získání pobytu a ani po dekádách života v zemi se nenaučili státní jazyk - lotyštinu. Rusové, kterým deportace hrozí, i představitelé Kremlu hned přispěchali s tím, že jde o nacismus, a odsoudili "neonacistickou politiku Rigy".
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru pro maďarský kanál "Partizan" obvinila Polsko a pobaltské státy ze spoluviny na přerušení diplomatických vztahů mezi Ruskem a Evropskou unií, a tím nepřímo i na ruské invazi na Ukrajinu, která následovala o několik měsíců později.
Vypadá to, že narušení vzdušného prostoru členských států NATO se stává novou normou. Od hranic východního křídla členských států aliance po Skandinávii zaznamenávají spojenci sérii dronových a leteckých incidentů, které testují připravenost aliance i odhodlání jednotlivých vlád. Během posledních dvou týdnů došlo k podobným incidentům již v šesti zemích aliance.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski v ostrém projevu na zasedání Rady bezpečnosti OSN varoval v pondělí Rusko, aby si nestěžovalo, pokud by bylo sestřeleno letadlo či dron narušující polský vzdušný prostor. "Byli jste varováni," zdůraznil Sikorski v jasném vzkazu Kremlu. Ministrovu rétoriku podpořil i premiér Donald Tusk varováním, že Polsko bude v podobných případech jednat bez diskuse.
