Praha - "Poté, co mají rukojmí zdánlivě všechno za sebou a jsou zase na svobodě, pro ně teprve mohou začínat dlouhé noční můry," říká psycholožka Ludmila Čírtková z Policejní akademie v Praze v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Aktuálně.cz: Jaké bývá psychologické hodnocení zločinců, kteří berou rukojmí?

V podstatě bývají dva typy pachatelů. Jedni rukojmí vezmou promyšleně, jiní nahodile, protože je k tomu přinutila situace.

A.cz: Co je pro rukojmí lepší?

Obvykle jsou na tom lépe tehdy, kdy zločinci akci předem promysleli, jsou na ni připraveni. Mají tedy situaci pod kontrolou a méně hrozí, že se ve stresu zachovají bezhlavě a rukojmímu ublíží. Někteří pachatelé někdy využívají zadržení rukojmích i k maskovacímu manévru: Myslím, že v Berlíně se stalo, že zločinci vzali v bance rukojmí a vyjednávali s policií o volném odchodu. Ale mezitím vykopávali z banky tunel. Vyjednávání kolem rukojmích jim pomáhalo odvést pozornost a získat potřebný čas.

A.cz: To se ovšem o případu na Novodvorské zřejmě říci nedá.

Nemám ještě dost informací.

A.cz: A co pachatelé, kteří si zadržení rukojmích předem dostatečně nepromysleli?

Ti bývají rizikovější. Rukojmí bývají v ještě větší panice, když vidí, že i pachatel je nervózní a neví, co má dělat. Situaci to jenom zhoršuje. Pak hrozí, že se stane něco nečekaného a nechtěného. I když vše dobře skončí, potřebují však rukojmí často psychologickou pomoc.