Žijete ve volební bublině? Jste v menšině, ukázal výzkum polarizace voličů Zemana a Drahoše

Jan Wirnitzer Jan Wirnitzer
20. 2. 2018 13:34
Agentura Median na prezidentských volbách zkoumala, jak se Češi uzavírají do vyhraněných voličských skupin.

Praha - Přestože po prezidentských volbách zaznívala tvrzení "neznám nikoho, kdo by volil jiného kandidáta než já", odrážely tyto výroky spíše názor jejich autorů než skutečnost.

Ukázal to první velký výzkum polarizace voličů, jejich uzavírání do názorových "bublin" a odlišností voličů uvnitř skupin oproti těm venku. Výzkum agentury Median získaly on-line deníky Aktuálně.cz a iHned.cz v exkluzivním předstihu.

Předností výzkumu je konkrétní vyčíslení řady teorií o tom, jak voličské bubliny fungují. Upřesňuje, kde se tyto teorie míjejí se skutečností, a poskytuje i vodítka, do jaké míry lze - alespoň v otázce volby prezidenta - skutečně mluvit o rozdělené společnosti.

Na jisté míře rozkolu se Češi shodnou, méně už ale na tom, kdo za něj může. Znát je to i z průzkumu: stoupenci Jiřího Drahoše i Miloše Zemana poměrně ve vysoké míře "vinili" právě protivníka svého favorita. Zemanovi příznivci ale zároveň soudili, že nemalý díl zodpovědnosti nese i současný prezident.

"Nové animozity a napětí tu totiž vznikají v době prosperity. Kdyby namísto ní přišla skutečná krize, nechtěl bych vidět, co by se teprve ve společnosti začalo dít," varoval v lednu po prezidentské volbě v rozhovoru pro HN politolog Tomáš Lebeda.

"V polarizaci společnosti nejde ani tak o to, že volby dopadnou zhruba 50 na 50, to je při dvou kandidátech častá věc. Podstatné je, že se části společnosti uzavírají. Oddělují se segmenty, v nichž je volba jednoho kandidáta samozřejmá a druhá často dost nepochopitelná," popisuje šéf výzkumu ve společnosti Median, sociolog Daniel Prokop.

Bubliny jsou obdobně velké

Výzkum, na němž se podílel, například ukázal, že příslušníků uzavřených bublin, v nichž naprostá většina volila Miloše Zemana či Jiřího Drahoše, je poměrně málo. Jak zemanovská, tak drahošovská bublina zabírá kolem patnácti procent obyvatel. Bublinu agentura Median definuje jako soubor lidí, kteří říkají, že některý z kandidátů převažuje v jejich okolí z více než 70 %.

"Lidé nacházející se uvnitř bublin se od zbytku voličů velmi liší z hlediska vnímání kandidátů, hodnocení debat a průběhu voleb. Kolují v nich jiné příběhy a interpretace a lze předpokládat, že právě tyhle skupiny jsou zdrojem více polarizujícího diskurzu třeba na sociálních sítích," hledá Prokop možné zdroje zesilující napětí, které volby provázely.

Výzkum připomíná dva jevy. Zaprvé se ukazuje, že původně nevyhraněné lidi ovlivňuje to, co je v jejich okolí standardem, zadruhé pak mají voliči sklon přeceňovat míru vyhraněnosti svého okolí. "Myslí si, že většina lidí volí stejně jako oni, protože se o volbách baví s podobně naladěnými lidmi," stojí ve výzkumu. Neplatí to ale pro všechny ve stejné míře.

I zemanovská bublina žije ve městech

Z lidí v "drahošovské" bublině, tedy bez většího kontaktu s voliči opačného názoru, tvoří poměrně velkou část ženy (65 %), obyvatelé měst nad sto tisíc obyvatel (38 %), z toho často z Prahy, ale možná poněkud překvapivě také obyvatelé malých obcí od jednoho do pěti tisíc obyvatel (31 %).

Velká část "zemanovské" bubliny se nachází v Moravskoslezském kraji (28 %), pětinu zemanovské bubliny ale tvořili obyvatelé měst s více než sto tisíci obyvateli.

Méně sebevědomí drahošovci

Zajímavý pohled nabídlo srovnání hodnocení televizních debat. U diskuse v ČT mezi Drahošovými voliči prakticky nebyly rozdíly ve vnímání debaty (u voličů v bublině zvítězil Drahoš v 58 % případů, u voličů mimo bublinu v 59 %, přičemž většinu dopočtu do stovky vždy tvořili nerozhodnutí).

Také u "nebublinových" voličů Miloše Zemana v této debatě zvítězil jejich favorit, a to u 60 % dotázaných. Jenže velký nárůst přišel u voličů uzavřených v zemanovské bublině: ti si byli vítězstvím svého favorita jisti ze 76 %. Podle Prokopa možná i proto, že Miloš Zeman v debatách lépe cílil na mobilizaci regionů a voličských skupin, v nichž byl silný.

V týdnu předcházejícím volbám pak rovné tři pětiny respondentů soudily, že volby vyhraje Miloš Zeman. Jen 28 % celkem věřilo Jiřímu Drahošovi.

Foto: Median

Okolí dotázaných podle míry vyhraněnosti pro Zemana či Drahoše

Pokud jde o otázku, kolik voličů popsalo své okolí jako vyhraněné, tedy stojící z více než 70 procent za Milošem Zemanem nebo Jiřím Drahošem, čísla jsou překvapivě nízká: Patnáct procent lidí kolem sebe mělo drahošovské voliče, čtrnáct procent zemanovské.

"Ve volebních bublinách žije celkem okolo třiceti procent lidí. Bubliny však nejsou tak velké, jak by se zdálo z komunikace na sociálních sítích a podobně. Velmi ale souvisí s našim volebním chováním a postojem ke kandidátům," říká sociolog Daniel Prokop ze společnosti Median.

Zbytek voličů se pohyboval ve smíšeném prostředí, případně o preferencích svého okolí nevěděl. Lidí bez rámcové znalosti volebního chování svého okolí byla však jen asi pětina.

 

Právě se děje

před 30 minutami

V květnu vzniklo v Česku 2577 nových firem, o 167 méně než v dubnu

V květnu vzniklo v ČR 2577 nových společností, o 167 méně než v dubnu. Naopak počet zaniklých firem se zvýšil o 154 na 1258. V Česku tak v květnu přibylo 1319 společností, o 321 méně než v předchozím měsíci. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou uskutečnila společnost CRIF.

"Počet nových společností byl v květnu na jedné straně druhý nejnižší od začátku letošního roku, na druhé straně šlo o nejsilnější květen od roku 2017," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková. Počet nově vznikajících společností je letos zatím nejen výrazně vyšší než v roce 2020, ale také o něco vyšší než v roce 2019. I díky tomu se výrazně zvýšil poměr nových a zaniklých společností. Na každých deset firem, které v roce 2021 zanikly, připadlo 22 nově vzniklých. Před rokem to bylo 17 nových firem.

V rámci jednotlivých odvětví v květnu vzniklo nejvíce společností v odvětví nakládání s nemovitostmi (416), v obchodu (279) a ve zpracovatelském průmyslu (217). Nejvíce jich zaniklo v odvětví obchodu (433), v nakládání s nemovitostmi (221) a v profesních, vědeckých a technických činnostech (165).

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 41 minutami

Zsuzsová se v kauze Kuciak neúčastní nového jednání soudu

Slovenský nejvyšší soud začal v úterý dopoledne projednávat odvolání v případu vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky. Jedna z trojice obžalovaných Alena Zsuzsová požádala o možnost jednání se neúčastnit a soud jí vyhověl. Není vyloučeno, že verdikt padne už tento den.

Nejvyšší soud se zabývá odvoláními vůči rozhodnutí Specializovaného trestního soudu, který loni v září zprostil podnikatele Mariana Kočnera obžaloby z objednání vraždy Kuciaka a osvobodil i Zsuzsovou, která podle žalobce čin zprostředkovala. Kromě toho rozhoduje o rozsudku, kterým byl soudem prvním instance uznán vinným Tomáš Szabó. Ten podle prokuratury pomáhal nejen při vraždě Kuciaka, kdy byla zavražděna i jeho snoubenka Martina Kušnírová, ale také při loupežné vraždě jednoho podnikatele.

Na líčení k nejvyššímu soudu v úterý přišli rodiče Kuciaka a matka Kušnírové. Rodinní příslušníci zavražděné dvojice se účastnili již líčení u soudu první instance.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Dálnice D1 na Prahu byla za Velkým Meziříčím neprůjezdná kvůli nehodě

Dálnice D1 byla odpoledne za Velkým Meziříčím ve směru na Prahu asi 1,5 hodiny neprůjezdná kvůli havárii cisterny a osobního auta. Původně oznámená byla nehoda cisterny a dodávky. Při nehodě se jeden člověk zranil. S podezřením na těžší zranění ho záchranáři letecky přepravili do brněnské nemocnice, řekl mluvčí záchranářů Petr Janáček. Provoz byl obnoven před 9:30, kolony měly asi osm kilometrů.

Nehoda byla ohlášena krátce před 8:00 přibližně na 140. kilometru mezi exity Měřín a Velké Meziříčí. K nehodě vyjeli i krajští hasiči a také pozemní posádka zdravotní záchranné služby. Před 9:30 byl provoz obnoven dvěma pruhy, havarovaná auta byla odstavena na krajnici.

Zdroj: ČTK
Další zprávy