New York - Do kampaně na záchranu vymírajících druhů žraloků se postavili nečekaní aktivisté. Oběti těchto mořských predátorů.
Na půdě Organizace spojených národů v New Yorku vystoupilo devět lidí, jejichž život poznamenal útok žraloka.
Přišli o končetiny nebo mají jiné trvalé následky.
Promluvil například australský armádní potápěč Paul de Gelder, kterému loni žralok ukousl pravou ruku a levou nohu pod kolenem. Přesto chce, aby se vybíjení ohrožených druhů zastavilo nebo alespoň zpomalilo.
"Chci mluvit za zvíře, které samo mluvit nemůže. Decimujeme žraločí populaci jen kvůli talířům polévky," prohlásil v New Yorku.
Počet žraloků, zabitých za rok se odhaduje na 73 milionů kusů. Zejména v Asii je žraločí polévka vyhledávanou pochoutkou.
Některé druhy žraloků se dostávají na pokraj vyhynutí. Například velký bílý žralok.
Experti upozorňují na to, že drastické snížení stavu žraločí populace vážně naruší mořský ekosystém.
Mezi těmi, kteří podporují přežití zvířete, které je napadlo, figuruje také Američanka Debbie Salamoneová. Před šesti lety ji na Floridě žralok ukousl nohu nad achillovkou.
"Zpočátku jsem rozhodně nebyla příznivcem žraloků. Naopak jsem se chtěl mstít tím, že budu hodně jíst žraločí steaky," cituje ji agentura Reuters. Po čase ale radikálně změnila názor a rozhodla se žraloky chránit.
Stejně jako Jihoafričan Achmat Hasiem, kterému velký bílý žralok také ukousl chodidlo. "Bylo to, jako kdybych se srazil s tankem," vzpomíná na svůj zápas o život ve vodě.
Dospěl ale prý k názoru, že skutečnou obětí jsou žraloci a byl by nerad, kdyby si příští generace tato zvířata mohly prohlížet jen v muzeích.
Nejvíce útoků žraloků na lidi je zaznamenání v USA, zejména na Floridě, Havaji a v Kalifornii. K napadení často dochází také u břehů Austrálie, Jihoafrické republiky, Mexika, Brazílie, Baham a Nového Zélandu.
