Analýza - V celé střední a východní Evropě nenajdete s výjimkou již tradičně premiantského Slovinska lepší místo pro život, než je Česká republika.
Takový závěr si lze vyvodit z aktuálního indexu lidského rozvoje (Human Development Index - HDI), zveřejněného včera Organizací spojených národů.
Z podoby žebříčku sestaveného OSN, jež kvalitu lidského života vyhodnocuje už od roku 1990 na základě průměrné délky dožití, dostupnosti vzdělání a výše HDP na jednoho obyvatele, však nevyplývají některé důležité skutečnosti.
VÍCE o zprávě OSN: Nejlépe se žije na Islandu. Česko je dvaatřicáté
Nerovnost mezi pohlavími
Přiznávají to ostatně i sami autoři studie, podle nichž index v žádném případě neaspiruje na to být všeobecným měřítkem kvality lidského života, neboť nezohledňuje důležité indikátory, jako je stav dodržování lidských práv a politických svobod či rozdíly v platovém ohodnocení žen a mužů.
Právě proto už od roku 1995 spolu s hlavním indexem vzniká i jeho stínová podoba, označovaná jako genderově podmíněný index rozvoje (Gender-Related Development Index - GDI), kde je zvýrazněna právě nerovnost mezi pohlavími. I jeho autorem je OSN.
A tento žebříček už k České republice tolik lichotivý není.
Skončila totiž až na 48.místě, těsně za Uzbekistánem. Je to způsobeno především nízkým profilem českých žen ve veřejném životě, neboť v ostatních ukazatelích (vzdělání a průměrná délka dožití) české ženy své mužské protějšky naopak předčí.
To, že Češi mají v oblasti odbourávání diskriminace žen citelné rezervy, ať už jde o platové ohodnocení či o obsazování postů, kde se rozhoduje, se ví už dlouho.
"V dnešní demokratické společnosti to nelze akceptovat," nechal se v této souvislosti letos slyšet evropský komisař Vladimír Špidla, který má řešení problematiky rovných příležitostí v popisu práce. "Musíme prolomit 'skleněný strop', který ženám brání v profesním postupu, a to jednou provždy."
ČTĚTE VÍCE: Angela a Nancy prolamují skleněný strop
Češi příliš znečišťují vzduch
Další slabinou České republiky z pohledu autorů žebříčku HDI za letošní rok je její pokulhávání v boji proti klimatickým změnám, považovaným OSN za jeden z největších problémů současného světa.
"Obyvatelstvo České republiky tvoří dvě desetiny procenta celosvětové populace, na globálním objemu emisí skleníkových plynů se ale ČR podílí čtyřmi desetinami procenta, což představuje v průměru 11,4 tuny CO2 na jednoho obyvatele," píše se ve zprávě OSN.
"To převyšuje úroveň emisí v zemích střední a východní Evropy a ve Společenství nezávislých států (sdružujícím všechny postsovětské republiky vyjma těch pobaltských - pozn. red.). Pokud by všechny země světa vypouštěly do ovzduší tolik oxidu uhličitého jako Česká republika, převýšili bychom limity udržitelnosti asi o 412 procent," konstatují autoři zprávy.
ČTĚTE VÍCE - Varování: V Česku je 2x víc skleníkových plynů z aut
