Analýza - Sedmnáct let anarchie, hladu, násilí. Za poslední dva roky zemřelo během bojů podle odhadů zhruba 10 až 18 tisíc lidí. Statisíce lidí trpí podvýživou.
Americký deník The New York Times ve svém posledním textu popisujícím situaci v Somálsku píše: "Zdá se, že situace už nemůže být horší. Jenže může."
Etiopie, která je při absenci silnějších hráčů jakýmsi garantem regionální stability, jakkoli jen papírovým, oznámila, že do konce roku stáhne ze Somálska svá vojska.
Objevují se spekulace, že budou staženy i mírové jednotky Africké unie. Islamistické skupiny ovládají velkou část země, proti vládním vojskům podporovaným etiopskou armádou bojují i v metropoli Mogadišo. Takzvaná dočasná vláda ovládá jen velmi malou část území. Somálský prezident odvolal členy vlády i premiéra, parlament však prezidentovy kroky odmítl a naopak zahájil proces, který má vést k sesazení hlavy státu z funkce.
Skupiny pirátů s útočištěm v Somálsku nabývají na síle. Podle OSN velká část armády a policie dezertovala a rozprodává zbraně. Dlouholeté vojenské embargo je podle všeho porušováno. Šéf OSN oznámil, že vyslání stabilizačních jednotek do Somálska nemá podporu vlád členských zemí.
Tyto poslední zprávy ze země, kde státní aparát nefunguje od počátku devadesátých let, naznačují, že výše uvedená citace listu The New York Times může být pravdivá.
Etiopská vojska na odchodu
Také před dvěma lety ovládali většinu území islamisté. Na pomoc slabé somálské vládě na konci roku 2006 vstoupila do země etiopská vojska; tuto invazi do Somálska podporoval etiopský spojenec - Spojené státy.
Vypukly nové násilnosti a etiopská armáda islamisty vytlačila. Postupně počet etiopských vojáků v Somálsku klesal a islamističtí povstalci tak v současné době opět ovládají velkou část území.
Etiopská vláda před nedávnem oznámila, že v Somálsku nepopulární armáda odejde ze země do konce tohoto roku. Zatím se tak nestalo, podle etiopské vlády jsou ale přípravy na stažení v plném proudu.
V Somálsku je stále podle různých odhadů 2000 až 3700 etiopských vojáků. Jedním z hlavních důvodů chystaného stažení armády jsou pravděpodobně vysoké náklady vojenské operace.
V zemi tak zůstanou pouze bezpečnostní složky dočasné vlády. Podle informací OSN však více než 15 tisíc příslušníků somálské armády a policie dezertovalo, a to i se svými zbraněmi, uniformami a další výzbrojí - v některých případech i s obrněnými vozy.
Humanitární krize
Podle poslední zprávy organizace Human Rights Watch (HRW) jsou příslušníci etiopské armády odpovědni za páchání zločinů na civilistech - na zločinech se však údajně podílejí všechny strany konfliktu, a to i vládní bezpečnostní složky a milice, které podle HRW "terorizují obyvatelstvo a vystavují ho vraždám, znásilňování a rabování".
Jen z metropole Mogadišo podle HRW kvůli špatné bezpečnostní situaci uteklo od ledna 2007 asi 870 tisíc lidí, tedy asi dvě třetiny populace města. Statisíce lidí jsou na útěku v jižní a centrální části země, tisíce obyvatel každý měsíc utíkají za hranice. V uprchlických táborech na severu Keni přežívá více než 200 tisíc lidí.
V roce 2008 se situace propadla do naprosté humanitární katastrofy, uvádí ve své prosincové zprávě HRW.
Nevládní organizace odhadují, že humanitární pomoc - zejména na jihu a v centrální části země - nyní potřebuje více než 3,2 milionu lidí. Jen během letošního roku bylo v zemi zabito nejméně 29 humanitárních pracovníků.
Vzpomínky na Taliban
Podle stanice Al-Džazíra proto řada obyvatel jihu země - dlouhodobě sužovaných násilnostmi, nedostatkem potravy či nedostatečnou zdravotní péčí - uvítala obsazení oblasti islamisty v naději, že nastolí pořádek. Například ve městě Marka, ležícím jižně od Mogadiša, v době obsazování města islamisty údajně někteří obyvatelé slavili a oblékali své děti do přestrojení připomínajícího oděv příchozích bojovníků.
Bojů se podle informací v západních médiích účastní zejména islamistické militantní hnutí Aš-Šabáb (Mládež), které Spojené státy považují za teroristické. Na dobytém území zavádějí islámské právo.
Podle Al-Džazíry například v třetím největším somálském městě Kismayo, které milice před několika měsíci dobyly, noví vládci mimo jiné zničili katolický kostel a likvidují další památky. V říjnu byla na území ovládaném těmito islamisty ukamenována třináctiletá dívka, která předtím byla znásilněna. Byla obviněná z cizoložství. Podle některých novinářů připomíná chování nových vůdců afghánské hnutí Taliban.
"Bojujeme za ukončení útisku a kolonialismu naší země... Jen se bráníme proti nepřátelům, kteří na nás zaútočili," cituje Al-Džazíra jednoho z vedoucích představitelů Aš-Šabáb Abú Mansúra. Tito bojovníci mnohdy tvrdí, že hodlají islámské právo rozšířit po celém světě.
"Uvítáme muslimy ze všech částí světa, kteří by se k nám chtěli připojit," vyzývá Abú Mansúr. Podle dostupných informací v řadách těchto milic už nyní působí cizinci.
Vláda kolabuje
Vláda, která se nyní po vleklých sporech zcela rozpadá, v současnosti ovládá pouze město Baidoa a některé části Mogadiša. Analytici většinou předpokládají, že po odchodu etiopských vojsk zcela zkolabuje.
"Bude to krvavé," předvídá Rashid Abdi, specialista na Somálsko při think-thanku International Crisis Group. "Etiopané se rozhodli dočasnou vládu potopit. Chaos se rozšíří z jihu na sever," říká.
Podle The New York Times většina analytiků předvídá, že také obyvatelé Mogadiša uvítají islamistickou vládu v naději, že přichází mír.
Jenže nynější islamisté jsou brutálnější, radikálnější skupinou než islamisté, kteří ovládali většinu země v roce 2006. Přítomnost nepopulární etiopské armády radikalizovala mnoho mladých nezaměstnaných Somálců, kteří nikdy nechodili do školy a nikdy nebyli součástí funkční společnosti, pokračuje The New York Times.
Deník připomíná, že většina Somálců jsou umírnění muslimové, řada analytiků tak předpokládá, že radikálně islamistická vláda v nich brzy vyvolá hněv, například pokud jim noví vládci budou upírat žvýkání všudypřítomné drogy khat.
Hrozí devastující válka?
Následovat může vypuknutí bojů mezi jednotlivými islamistickými skupinami, které by mohlo mít zcela devastující následky.
Podle některých analytiků je však stažení nepopulárních etiopských vojsk příležitostí pro vytvoření nové vlády. Nadějí na mír by mohla být - nepravděpodobná - dohoda o rozdělení moci mezi islamisty a současnou vládou. Nebo pozdržení stahování etiopských vojsk a vyslání jednotek OSN.
Generální tajemník OSN Pan Ki-mun však před několika dny oznámil, že podpora pro takovou misi je takřka nulová. Šéf OSN zkontaktoval vlády nejméně 50 zemí, žádná se však nechce podílet na vedení mise, pouze jedna nebo dvě vlády by byly ochotné do Somálska vyslat své vojáky.
Otázkou je i další působení mírových jednotek Africké unie (AU) - zda budou posíleny, nebo naopak staženy. Představitelé AU v těchto dnech o situaci v Somálsku jednají a hledají možná řešení krize. Nyní je v Somálsku asi 3200 příslušníků mírových jednotek AU.
Pravděpodobná však i přesto zůstává varianta ovládnutí většiny území islamisty a hrozba prudkých bojů mezi jednotlivými frakcemi a klany. List The New York Times cituje Osmana Mohameda Abdiho z neziskové skupiny Somali Youth Development Network, podle kterého by tato možnost znamenala "nejhorší katastrofu, jakou člověk dokáže způsobit".
