Berlín - Po nedělních volbách se už v Německu rodí vláda černožluté koalice. Tedy křesťanských demokratů (CDU a CSU) s liberály (FDP).
V ekonomice i jaderné energetice strany možná naleznou do značné míry společnou řeč, ale už nyní se rýsuje spor o atomové zbraně, které mají na území Německa stále deponované Spojené státy.
Zhruba dvacet bomb, uložených na základně v Büchelu, by FDP viděla ráda za hranicemi Německa. Podle Merkelové je však předčasné mluvit o stažení zbraní. Zvláště v době, kdy se hovoří o možné budoucí nukleární hrozbě z Íránu.
Liberálové dosáhli ve volbách svého nejlepšího výsledku v historii a zisk 14,8 procent hlasů jim v koalici dá větší vliv a váhu, než sami původně počítala. CDU a CSU dostali celkem 33,8 procent hlasů.
Není tedy vyloučeno, že v některých sporných otázkách křesťanští demokraté budou muset ustoupit.
Šéf FDP Guido Westerwelle považuje zbraně na německém území za relikt studené války.
Německo by mělo sehrát svoji úlohu v nynějších snahách o nukleární odzbrojení. Měli bychom iniciovat rozhovory, vedoucí k odstranění jaderných zbraní z Německa," prohlásil Westerwelle po volbách. 1
Strana ovšem tento bod měla v programu už před volbami.
Americký prezident Barack Obama se postavil do čela celosvětové kampaně o snížení počtu atomových hlavic na planetě, ale o stahování amerických zbraní z Evropy se zatím konkrétně nezmínil.
Německo není první zemí, kde zaznívají hlasy po odsunu jaderného arzenálu USA. Stejný požadavek nedávno vznesla opoziční nizozemská Strana práce, přestože Nizozemsko nikdy oficiálně nepřiznalo, že na svém území americké atomové hlavice má.
CDU a FDP si ovšem patrně porozumí v otázce budoucnosti jaderné energetiky v Německu. Obě strany odmítají postupný útlum atomových elektráren v zemi do roku 2021, jak ho před lety schválila koaliční vláda sociálních demokratů a zelených pod vedením kancléře Bernarda Schrödera.
Zákon o uzavření všech elektráren v zemi bude velmi pravděpodobně novým Bundestagem zrušen.
