Druhé největší ukrajinské město je už několik dní terčem útoku. Charkov leží jen 30 kilometrů od východní hranice s Ruskem a boje zažil už v roce 2014, když Rusko anektovalo Krym a následně začalo podporovat boje separatistů na východě Ukrajiny. Ti sice vyhlásili Charkovskou lidovou republiku, ale Ukrajině se podařilo získat město zpět. Stejný scénář se opakoval i teď.
Devětadvacetiletá Markevičová a její syn se od začátku invaze schovávali v krytu pod domem sousedů. Nebyla tam elektřina, světlo, teplo ani jídlo. Nad hlavami slyšeli zvuky války. "Ostřelování, bombardování, rakety Grad, stíhačky. Nikdo nemůže spát, protože celý den a celou noc padají bomby," popsala v úterý už v relativním bezpečí v západoukrajinském Lvově britské stanici BBC.
Právě v neděli, v den, kdy se z města s jedním a půl milionem obyvatel rozhodla utéct, se ruským jednotkám podařilo krátce získat kontrolu. Ukrajinští vojáci a domobrana je ale po několika hodinách z města vyhnali.
"Buď na smrt čekáte tady, nebo na cestě. Ale na cestě máte aspoň šanci, že se dostanete do bezpečí," říká bývalá stylistka. Její rodina a přátelé ale v ostřelovaném městě dál zůstávají. "Fyzicky jsou v pořádku, ale duševně je teď život v Charkově velmi těžký."
Charkov, první hlavní město Ukrajinské sovětské socialistické republiky, byl centrem kultury a poezie. Podle Timothyho Snydera, historika na americké Yaleově univerzitě, se právě tady na začátku 19. století zrodilo ukrajinské národní hnutí.
Ve 30. letech minulého století se ale z centra ukrajinské kultury stalo hlavní město hladomoru. "Bylo to město, kam rolníci chodili umřít," popsal pro americký deník Washington Post Snyder, jak na ulicích skupiny hladovějících lidí žebraly o jídlo nebo peníze. Podle těch nejpesimističtějších odhadů historiků způsobil hladomor v celém Sovětském svazu smrt až deseti milionů lidí, polovina z nich podle kyjevských badatelů zemřela na Ukrajině.
Rusové vás zabíjejí
Nedostatek potravin je problémem i teď. Iryna Ružynská spolu se svou rodinou ve městě zatím zůstala. "Včera se nám podařilo dostat se do obchodu, ale ve frontě jsme čekali čtyři hodiny, a když na nás přišla řada, nebylo už v podstatě žádné jídlo," uvedla v úterý.
Ačkoliv většinu obyvatel Charkova tvoří Ukrajinci, lidé tu převážně mluví rusky. I proto Moskva předpokládala, že město bude relativně snadným terčem útoku. "Jediná stížnost, kterou mají Charkované na ruskou armádou, je: 'Co vám trvalo tak dlouho?'" prohlásila například minulý týden v ruské státní televizi moderátorka Olga Skabejevová.
Svědkové z místa ale mluví jinak. Viktor Trubčanov, aktivista a člen místní pozemní obranné jednotky, odhaduje, že k jeho skupině se přihlásilo okolo 700 civilistů. "Nikdo nečekal, že se přihlásí tolik dobrovolníků," doplnil a přiznal, že zpočátku nebylo pro všechny dost vybavení. Situace se ale rychle zlepšila a počátkem týdne už byli všichni vyzbrojeni, píše Washington Post.
"Rusové vás zabíjejí, ať už chcete, nebo ne," napsal minulou neděli na svůj Facebook Serhij Žadan, jeden z nejslavnějších ukrajinských básníků, zatímco byl ve svém domovském Charkově. "Asi ale nechcete, řekl bych," dodal a všem obráncům města poděkoval.
Ružynská se svými syny, snachou a vnoučetem zůstává uvnitř bytu v druhém poschodí. "Zalepili jsme okna izolepou a dali kolem nich polštáře. Nerozsvěcíme, používáme jen baterku na našich telefonech."
Ulice ležící nedaleko jejího bytu byla v pondělí ostřelována. Čtyřicetiletá žena popsala, že ohlušující výbuchy po sobě zanechaly kusy těl. "Je vyčerpávající a děsivé žít pod takovým tlakem," dodala. "Jsem rozzlobená, protože tohle je velké, krásné město, moje město, a oni ho chtějí vymazat z povrchu zemského."
Ruské bombardování v Charkově zasáhlo řadu civilních objektů. V úterý a ve středu ruské rakety trefily kromě obytných domů i budovu univerzity, operu nebo místní nemocnici, uvedla ukrajinská armáda. Řízená střela zasáhla i charkovskou radnici. Ukrajinské úřady ve středu oznámily, že jen za posledních 24 hodin zemřelo nejméně 21 civilistů a více než 100 dalších utrpělo zranění.
One of the buildings of Kharkiv university on fire, hit by Russian missile. One of the first universities in Russian empire, officially founded in 1805. I interviewed a pro-Russian academic here in 2014. Putin is now destroying “Russian world” he is claiming to protect. pic.twitter.com/EvavU2L5SI
— Leonid Ragozin (@leonidragozin) March 2, 2022
"Osvobozování" bombardováním
Pozdě v noci, zatímco zbytek její rodiny spal na chodbě, si Iryna Ružynská do sluchátek pustila hudbu a sama ve tmě tančila, aby vybila své emoce. Pak prý dlouho v tichosti plakala. Říká, že si pustila písně jednoho ruského zpěváka. "Protože jsme lidé míru. Nezáleží nám na tom."
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že chce osvobodit rusky mluvící oblasti, jako je Charkov, od údajného ukrajinského útlaku. Podle posledních zpráv ve městě přistáli ruští výsadkáři a objevili se v několika čtvrtích. Město je ale pod naší kontrolou, hlásí Ukrajina.
Dvaadvacetiletý webdesignér Andrej Akonenko z Charkova utekl v úterý i se svou přítelkyní, míří na západ do Lvova. Je ale rozhodnut se tam zapojit do obrany země. "Ostřelují naše obytné oblasti, naše domy - nejsou tam žádné vojenské cíle, kde by nás bombardovali," řekl. "Snaží se zničit ukrajinský lid."
Ve Lvově už spolu s tisíci dalších uprchlíků čeká i Alexandra Markevičová, která chce pokračovat dál, pryč ze země. "Nikdy jsem necítila tolik lásky k mé rodné zemi a mému městu," řekla. "Doufám, že válka skončí a já budu moci vzít svého syna co nejdřív zpátky domů, do Charkova." Teď se ale soustředí na to, aby se dostala do Polska. A aby Pašovi sehnala narozeninový dort.
