Brest (Od našeho zpravodaje) - Bělorusko volí prezidenta a málokdo pochybuje o tom, že jméno vítěze, které zveřejní v pondělí ráno volební komise, bude jiné než Alexandr Lukašenko.
Opozice výsledky téměř jistě napadne jako zfalšované a samotné volby jako zmanipulované. Bude se čekat na verdikt, který vynesou pozorovatelé Organizace pro spolupráci a bezpečnost v Evropě (OBSE).
V Brestu na polsko-běloruských hranicích to volbami moc nežije. Jen v obchodech jsou plakátky, upozorňují na to, že se volby vůbec konají.
Klasickou předvolební kampaň, jaká je zvykem jinde v Evropě, připomíná jen jeden sloup, oblepený plakáty s tváří a programem jednoho z opozičních kandidátů Andreje Sannikova. Zčásti jsou ovšem plakáty strhané.
"Myslím, že většina lidí tady bude volit stávajícího prezidenta Lukašenka. Samozřejmě," říká mladá žena, vycházející z nákupního střediska.
Na Leninově náměstí (jak jinak, hlavní náměstí ve skoro každém běloruském městě se stále jmenuje Leninovo) vozí kočáry a vláčky děti, opodál stojí Děda Mráz, neboť se blíží Nový rok.
Mezi domy pak nápis Volby 2010 jako jediná věc upozorňuje na to, že se rozhoduje o (staro)novém prezidentovi.
Brest leží na hranici s Polskem. Dříve zde začínal Sovětský svaz, teď tady na polské straně končí Evropská unie. Do Varšavy je to odsud blíž než do Minsku.
Dva světy se stýkají i přímo na Leninově náměstí. V západní části Běloruska žije početná polská menšina. Na římskokatolickém kostele na náměstí jsou polské nápisy, uvnitř polské časopisy a letáky, mše se tady slouží v polštině.
Na zahradě před kostelem stojí socha Jana Pavla II. Přičemž socha Lenina z druhé strany ulice ukazuje rukou se zdviženým prstem přesně tímto směrem, jako kdyby říkala: "Co ten tady dělá?"
Západní Bělorusko bylo v letech 1921 až 1939 součástí Polska, Poláků tu dodnes dost žije. Jejich vztahy s prezidentem Lukašenkem nejsou idylické. Letos na jaře prezident rozpustil organizaci, reprezentující běloruské Poláky, protože nebyla dost loajální.
Rozhořčil tím Varšavu a jako jeden z mála východoevropských státníků se nezúčastnil pohřbu prezidenta Lecha Kaczyńského v Krakově.
Běloruská hranice byla západní hranicí Sovětského svazu, takže tato republika byla extrémně militarizovaná. Na konci osmdesátých let zde připadal jeden voják na 43 lidí. Mnoho důstojníků zůstalo žít právě tady na západě Běloruska.
"Prezident i zde asi dostane většinu hlasů, ale ne ten můj. Já mám jiný názor," reagoval na dotaz, zda se město nějak liší od jiných v Bělorusku, spěchající čtyřicátník.
Názory na to, jakou má vlastně Lukašenko, svými kritiky označovaný za "posledního diktátora Evropy," podporu, se různí.
Průzkumy, zveřejňované běloruskou televizí, hovoří o sedmdesáti procentech. Podle nezávislých sociologů je to maximálně čtyřicet procent a pokud sčítání nebude upravované, prezident nevyhraje v prvním kole.
Volby jsou sledovány bedlivě v Evropské unii a Rusku. EU slíbila Minsku, že pokud hlasování bude v pořádku, zlepší se vztahy a přijde i hospodářská pomoc.
Pokud ne, Lukašenko nadále nebude v členských zemích unie vítán, i když embargo vůči němu bylo formálně pozastaveno.
S ruskými politiky se dostal běloruský vůdce do ostrých slovních přestřelek a o dříve bezvýhradnou podporu Moskvy přišel.
Blíží se však začátek roku, což je datum pro uzavření smluv o dodávkách ropy a plynu. Pokud budou mezi Moskvou a Minskem nějaké problémy, znovu může jedna nebo druhá strana zavřít kohoutky.
Opoziční vůdci vyzvali nespokojené Bělorusy, aby proti předčasným volbám přišli protestovat dnes v osm hodin večer místního času na Říjnovém náměstí, které je na dohled od sídla prezidenta.
Ten varuje, že nepřipustí porušování zákonů a podle ruských médií se speciální zásahové jednotky přesunuly k Minsku a jsou v pohotovosti.
Proti opozici je ale také počasí. Husté sněžení, silný vítr a více než desetistupňový mráz nejsou ideální pro velkou demonstraci.
