Tbilisi (od našeho spolupracovníka) - Od své růžové revoluce v roce 2003 bývá Gruzie označována za malý americký satelit v ruském podbřišku. V gruzínské metropoli Tbilisi mají však modré vlajky s dvanácti zlatými hvězdami nad těmi s červenobílými pruhy jednoznačně navrch.
Unijní standarta visí před každou vládní budovou. Strana dosluhující hlavy státu Michaila Saakašviliho ji má dokonce ve znaku. O vstupu do Evropské unie sní před prezidentskými volbami, naplánovanými na neděli, také samotní Gruzínci.
Bohemka a Unie
"Ty jsi z Česka? No tak to musíš ochutnat naše pivo," vítá hosta štamgast jedné restaurace nedaleko hlavní třídy pojmenované po středověkém gruzínském básníkovi Šotě Rustavelim.
Asi pětatřicetiletý Mamuka si dopřává už několikátou sklenku vína s limetkou a ledem. Českou republiku zná. Dokonce mu prý sázka na pražskou Bohemku kdysi přinesla slušné peníze.
Jak vystudovaný ekonom tvrdí, do Česka, ale i do Evropy by se podíval rád. Láká ho architektura a kultura staré kontinentu.
"Většina Gruzínců chce vstoupit do Evropské unie. Víš, co mě ale mrzí? Že my jsme zrušili víza pro Evropany a vy pro nás ne. To není přátelské gesto," říká nespokojeně Mamuka.
Klausovská Gruzie
Politolog a spoluzakladatel hnutí Svobodná zóna Gela Vasadze má k integraci Gruzie do Evropské unie trochu jiný postoj.
"Nepřeji si, aby teď Gruzie vstupovala do Evropské unie. Do jisté míry chápu vašeho bývalého prezidenta Václava Klause. Také bych nesouhlasil, aby nám Brusel diktoval, jaký rozměr mají mít okurky," říká a drtí v popelníku nedokouřenou cigaretu.
Přesto si myslí, že Tbilisi musí s Bruselem spolupracovat. "Gruzie by měla s Unií co nejtěsněji spolupracovat. Ale dokud budou v Bruselu vládnout byrokrati, naše členství nepřipadá, z mého pohledu, v úvahu," vysvětluje.
Agenti Kremlu
Poté, co loni v říjnu parlamentní volby vyhrála opoziční strana Gruzínský sen v čele s pragmatickým miliardářem Bidzinou Ivanišvilim, se mnozí komentátoři báli změny zahraničněpolitického kurzu země.
Ivanišviliho, který zaujímá k Moskvě výrazně méně radikální postoj než Michail Saakašvili, předem obviňovali, že Gruzii zaprodá Rusku. To se zatím nestalo.
Podle poslance Saakašviliho Sjednoceného národního hnutí Giorgije Kandelakiho k tomu nedošlo díky prozápadní orientaci gruzínské společnosti.
"Tato vláda má velmi silné protizápadní křídlo. Převážná většina veřejného mínění v Gruzii ale zůstává prozápadní. Přibližně 80 procent podporuje vstup Gruzie do NATO a Evropské unie. Proto žádná vláda nemůže změnit tento kurz, ani kdyby chtěla. K erozi prozápadního kurzu tak rychle nedojde. Přitom zesílená přítomnost ruských zájmových skupin dává naději lidem v Moskvě, že tendence, která v Gruzii existuje, je pro ně příznivá," myslí si Kandelaki.
