Port-au-Prince - Situace s humanitární pomocí na Haiti se zlepšuje jen velmi pomalu. Na ulicích hlavního města Port-au-Prince žije odhadem dvě stě tisíc lidí, buď se nemají kam vrátit, nebo se bojí dalších otřesů.
Odhady počtu obětí mezitím rostou, americká armáda tvrdí, že si mohlo vyžádat až 200 tisíc životů. Tím by se tato katastrofa takřka vyrovnala tsunami z prosince 2004, která stála životy více než 230 tisíc lidí.
O tom, jakým problémům nyní čelí lékařské týmy, hovořil přímoz Haiti během telefonické tiskové konference, které se účastnilo i Aktuálně.cz, koordinátor nouzových projektů organizace Lékaři bez hranic (MSN) Benoit Leduc.
Je tu chaos
Otázka: Jaká je současná situace v Port-au-Prince?
Leduc: Vidíme pacienty, kteří hledají pomoc v našich existujících lékařských zařízeních. Některé z nich ale zkolabovaly i s pacienty uvnitř. Další lidé ale přicházejí, takže jsme museli buď tyto zařízení přeorganizovat: přesunout, nebo zřídit provizorní kapacity. A také operujeme na dalších místech, která jsme zřídili. Děláme hodně amputací, zlomenin, zranění hlavy.
Teď je den šest a my máme pět zařízení, z nich ve třech je možné provádět chirurgické zákroky. Registrace byla trochu chaotická, ale vyšetřili jsme přes 3000 pacientů a měli téměř 500 operací.
Situace ve městě je velmi chaotická, je to těžké odhadnout, ale na ulicích spí na plastu zřejmě přes 200 tisíc lidí (odhaduje se, že na Haiti je kvůli zemětřesení nyní 1,3 milionu bezdomovců - pozn. red.). Distribuce pomoci - jídla, vody a lidem bez střechy nad hlavou - je stále problematická.
Lékaři bez hranic na Haiti:
- 165 mezinárodních pracovníků na místě, včetně jednoho Čecha.
- Dalších 48 na cestě.
- 550 haitských zaměstnanců.
- 5 nemocničních zařízení, dosud přes 3000 vyšetření, 500 operací.
Máme logistické problémy. Přistálo tu pět našich letadel, tři nedostala povolení a musela být převedena do Santo Domingo (v Dominikánské republice na druhé straně ostrova, materiál se ale už dostal do Port-au-Prince - pozn. red.). To způsobí dalších 48 hodin zdržení. Například část naší nafukovací nemocnice. Takže máme připravené kapacity, máme tu lékaře, ale v některých našich zařízeních nám došly zásadní léky.
Snažíme se také zjistit, co se děje na západě, v zóně, která byla velice tvrdě zasažena - Jacmel, Saint Marc, Petit Goave, Léogâne, v blízkosti epicentra zemětřesení… Takže jsme vyslali průzkumné mise, ale přístup je velmi obtížný, museli jsme najmout helikoptéru. Nejsou tam žádná zdravotnická zařízení, žádné operace, přestože mají stejné typy pacientů, kteří musejí být urgentně ošetřeni.
Nikdo to neřídí
Otázka: Proč je distribuce pomoci tak pomalá a co by se mělo změnit, aby se zrychlila?
Leduc: Jsou tady logistické problémy. Málo aut, některé naše budovy byly zničeny, lidé jsou traumatizovaní. Jsou tady obecné organizační problémy. Velice špatná komunikace (s úřady), a to nechci humanitární organizace nijak omlouvat. Na ulicích příliš nevidíme ani OSN, ani policii, jen na některých strategických místech, ale na ulicích ne.
Otázka: Je to velká akce, je vám jasné, kdo to koordinuje a kdo tomu šéfuje?
Leduc: Koordinace tu buď neexistuje, nebo není účinná. Opravdu nevím, kdo tu za to zodpovídá, snažíme se jen ošetřit lidi, co se objeví u našich vrat. Jsme zavrtaní nad operačními stoly. Kdo to koordinuje, nevíme, protože zatím tento mechanismus neexistuje.
Otázka: Proč vaše letadla nemohla přistát na letišti v Port-au-Prince? Fungoval systém v tomto případě dobře? Je to tím, jaké priority pro přistávání letadel stanovily USA?
Leduc: Mezi OSN a USA zde neexistuje jasná koordinace, kdo rozhoduje o tomhle a kdo zase o tamtom. Volali jsme na naše kontakty na různých místech - OSN, USA, Haiti - a bylo nám řečeno, že mohou přistát, ale nakonec nemohla. To se stalo v neděli odpoledne a Američané kontrolující letiště - vzdušný prostor tehdy ovládali zřejmě Haiťané, ale to nevím jistě, protože se to pořád mění - byli o našich letadlech informováni (4 nákladním letadlům MSN bylo dosud přistát povoleno - pozn. red.).
Samozřejmě, že jde o malé letiště, samozřejmě, že je tu hodně letadel, ale je to otázka definování priorit - my máme kapacity i připravené lékaře a čekající pacienty, ale ne základní léky nebo přístroje, abychom mohli provádět operace. Stovky lidí tak musely odejít jen kvůli tomu, že je nemůžeme přijmout.
Masové hroby ne
Otázka: Jaká je nyní bezpečnostní situace v místě neštěstí?
Byly tu různé menší incidenty. Lidé jsou v šoku a napjatí, takže jsou citliví na to, když vidí, že pomoc přichází pomalu. (Podle dalšího lékaře MSN Loris De Filippiho došlo v pondělí k potyčkám při rozdělování paliva na letišti a MSN ošetřilo i některé lidi zraněné kulkami a noži - pozn. red.)
Otázka: Jaká to vypadá s pohonnými hmotami?
Palivo je tady opravdu problém. Nemocnice běží na generátory ve dne v noci, takže potřebujeme dostatek paliva. Protože jsme na Haiti pracovali i před zemětřesením, tak máme zatím zásob dostatek. Před benzínovými stanicemi jsou buď dlouhé fronty, nebo jsou zavřené.
Otázka: Jaký je váš názor na pohřbívání v masových hrobech, ke kterému nyní na Haiti dochází?
Odpovídá Loris De Filippi, další z koordinátorů MSN: Snažíme se identifikovat všechna těla, což se nám daří přibližně u devadesáti procent. A pak tyto lidi svěříme společnosti, která běžně na Haiti pohřbívá, takže nemáme zkušenosti s masovými hroby.
Avril Benoitová, ředitelka komunikace MSN: Ráda bych také novináře upozornila na přehled Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK), který se jmenuje „Proč mrtvá těla nezpůsobují epidemie". Hodně se nás lidé na to ptají a z naší mnohaleté zkušenosti se domníváme, že věrně odpovídá skutečnosti (MVČK v něm zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že při přírodních katastrofách lidé neumírají na epidemické nemoci, nepředstavují mrtvá těla takřka žádné nebezpečí a nemají se urychleně pohřbívat v masových hrobech - pozn. red.).
Postižený jihozápad
Otázka: Na Haiti je nyní mnoho vojáků USA. Nestává se tím humanitární pomoc příliš militarizovanou?
Leduc: Chceme hlavně efektivní humanitární pomoc a tady je třeba ještě mnohé udělat. Ohledně militarizace pomoci - armáda, která má zbraně a zároveň distribuuje pomoc, v lidech posiluje pocit zmatenosti, je to pro nás omezení na místech jako je Afghánistán, Irák a jinde. Je to obecný problém.
Ohledně Haiti požadujeme především, aby kdokoliv, kdo kontroluje letiště, umožnil průchod letadlům, které přivážejí okamžitě potřebné vybavení.
Otázka: Jaké zprávy máte od svých týmů, které se vydaly na jihozápad Haiti?
Leduc: Dostali jsme se helikoptérou do Petit Goave, Grand Goave, Jacmel, Léogane. Tato města byla velice poškozena, naše týmy hovoří o tom, že osmdesát procent budov bylo zničeno.
Zatím tam nejsou žádné nemocnice, žádné chirurgické kapacity. Je tam už první snaha zřídit nemocnice, ale zatím tam není žádný přístup k lékařům a malý přísun pomoci obecně. Snažíme se tam nyní začít pracovat, chceme zvýšit kapacity do konce týdne.
