Moskva (Od našeho zpravodaje) - Je pondělí večer. „Letiště pracuje v normálním režimu," ujišťuje hlas z reproduktorů po celém mezinárodním letišti Domodědovo, ve kterém před dvěma hodinami došlo k teroristickému útoku. Vzkaz, který se rozléhá po odletové hale, však spíš znervózňuje, než uklidňuje.
Cestující čekající na odbavení sedí na svých zavazadlech a diskutují o tom, co se před chvílí stalo. Další po telefonu uklidňují své blízké, že je s nimi vše v pořádku.
Nervózní výraz mají i policisté, kteří jsou prakticky na každém metru. Zesílená ostraha letiště je vidět i u vchodu do haly. Každé zavazadlo je pečlivě zkontrolováno, nikdo se nesnaží obejít bezpečností rám, jak je jindy častým zvykem.
Do příletové haly mezinárodních letů, kde se odpálil sebevražedný atentátník, nikdo nesmí. Celý prostor je ohrazen policisty, kteří pouštějí lidi pouze ven. Dovnitř mohou jen vyšetřovatelé.
Samotné místo výbuchu vidět není. O tom, že tam někde vepředu nastala smrtící exploze, svědčí jen štiplavý, sirnatý zápach, který je cítit až do odletové haly.
Ruská novinářka, která se přímo na místo dostala, hovoří o tom, že vyšetřovatelé již celý prostor zakryli, aby místo zkázy přilétající pasažéři neviděli. Jediným viditelným předmětem doličným tak je novinový stánek poničený kovovými součástkami bomby, které se po výbuchu rozlétly po hale.
Před příletovou halou, ze které vycházejí znavení a bledí cestující, se tísní ruští a zahraniční novináři. Čas od času jednoho cestujícího z davu vytáhnou a snaží se získat jeho dojmy. Každý pokus o získání exkluzivního interview vypadá jako ragby. Žurnalisté, kteří nestíhají vtěsnat se do klubka, ze zadu tlačí na své kolegy. Ti jim odpovídají kopanci a nadávkami.
Na letišti nefunguje žádné tiskové centrum. Všechny rozhovory s oficiálními představiteli probíhají živelně. Také informace jsou zprvu protichůdné.
Atentátník využil slabého místa letiště, prakticky nehlídaného vchodu do příletové haly, a v ní se odpálil. Nezabíjela přitom pouze samotná exploze, ale i náplň z kovových předmětů, kterým byla bomba naplněna.
Mladá zpěvačka Marina stojí za klubkem novinářů, kteří už poněkolikáté zpovídají tiskového mluvčího vyšetřovatelů, a náruživě si vše fotí na mobilní telefon.
O výbuchu se prý dozvěděla ještě v letadle od spolucestující, které blízcí zavolali a řekli, co se v Domodědovu stalo. Sama si prý uvědomila, že není něco v pořádku, když z okénka letadla uviděla před letištěm velké množství modře blikajících majáků záchranné služby a hasičů.
„Mám malého syna, hrozně jsem se bála. Když jsem se o té hrůze dozvěděla, až mě u srdce zabolelo," tvrdí Marina, která podle svých slov ví, co je válka, protože se narodila v Čečensku.
„Rodiče si o mě dělali velkou starost. Moje máma mi hned napsala, jakmile se o té katastrofě z televize dozvěděla," říká Marina.
Za dvě hodiny jí z Domodědova letí letadlo do Tel Avivu. Bude to nepříjemné čekání.
