Kišiněv (Od naší zpravodajky) - Moldavané ve středečních parlamentních volbách dali sbohem Komunistické straně. Partaj, která zemi vládla osm let, získala méně hlasů, než opozice.
Po sečtení téměř 98 procent hlasovacích lístků dostala čtveřice opozičních stran necelých 50,9 procent hlasů, zatímco komunisté 44,7 procent. Hlasování se zúčastnilo 58,5 procenta z 2,6 milionu oprávněných voličů, uvedla volební komise.
Podle analytiků znamenají dosavadní výsledky téměř jistý konec poslední komunisty vedené vlády v Evropě. Opoziční předáci prohlásili, že vytvoří koalici, čímž se zvyšuje šance, že se země vzdálí Rusku a přiblíží Evropské unii.
Z opozičního bloku získali nejvice hlasů liberální demokraté (16,6 procent) a po nich Demokratická strana bývalého komunisty Adriana Lupua (12,5 procent). Liberální strana obdržela 14,5 procenta hlasů a hnutí Naše Moldavsko 7,3 procenta.
V dubnových volbách komunisté dostali 50 procent hlasů, ale opozice je obvinila ze zfalšování výsledků a zmanipulování voleb.To také vedlo k masivním demonstracím mladých Moldavanů, kteří 7. dubna vyšli do ulic na protest proti zfalšovaným výsledkům.
Komunistická strana Moldavska vládla v zemi od roku 2001 a je to jediná strana tohoto názvu, která byla nyní u moci v postsovětském bloku.
Patová situace na obzoru
Protože se strany po dubnových volbách, ve kterých komunisté získali 60 křesel ve 101členném parlamentu, nedokázaly dohodnout na zvolení prezidenta (žádná neměla potřebných 61 křesel pro prosazení svého kandidáta), konaly se ve středu předčasné volby.
Zatím není jisté, co se bude dít, pokud nastane stejná situace jako v dubnu. Opoziční koalici budou nejspíše ke zvolení prezidenta scházet hlasy a podle moldavské ústavy se parlamentní volby mohou konat pouze dvakrát ročně.
Značná pozornost je v těchto chvílích upírána na "přeběhlíka" Mariana Lupua, bývalého člena KS a nyní lídra Demokratické strany, který by mohl kývnout na koalici s komunisty. Lupu však již několikrát před volbami prohlásil, že do bilaterální koalice s komunisty nepůjde.
Demokratické a svobodné?
Kromě výsledků voleb je pro mnohé Moldavany důležitá informace, do jaké míry byly volby svobodné a demokratické. Na čtvrteční konferenci mezinárodních pozorovatelů však tento verdikt nepadl.
Podle lídrů pozorovatelů ze zemí Organizace pro spolupráci a bezpečnost v Evropě (OBSE) volby sice splnily "mnoho mezinárodních standardů, ale volební proces značně podryl potřebu demokratických reforem v zemi."
Předběžná zpráva OBSE dále Moldavsko chválí za hladký průběh hlasování a možnost účasti několika stran, leč volební kampaň byla podle OBSE "negativně ovlivněna straněním jistých politických stran a agresívními výpady."
Největší výhrady uvádí pozorovatelé OBSE vůči mediálnímu pokrytí hlasování. Pro 80 procent Moldavanů je televize hlavním zdrojem informací a v předvolební kampani "televizní stanice neposkytly nestranné a vyvážené informace o volebních kandidátech, přičemž jednoznačně nadržovaly Komunistické straně, co se týče poskytnutí časového prostoru a tónu zpráv", píše se ve zprávě.
