Tchaj-pej - Asijskou, ale i světovou raritu představují blížící se tchajwanské prezidentské volby.
O úřad se v zemi, která není členem Organizace spojených národů a v drtivé většině států má místo řádného velvyslanectví pouze "hospodářskou kulturní kancelář", se ucházejí dvě ženy.
Kandidáti jsou sice dohromady čtyři a mezi nimi dva muži, ti ale nemají žádnou šanci zvítězit.
Hlavními soupeřkami tak budou 16. ledna místopředsedkyně parlamentu Chung Siou-ču z vládnoucí Národní strany a předsedkyně opoziční Demokratické pokrokové strany (DPP) Cchaj Jing-wen.
Na tom, že Tchaj-wan není v OSN a dalších organizacích, protože jeho místo zaujímá pevninská Čína, se ani po volbách nic nezmění. Obě političky se však ve vztahu k Pekingu, který Tchaj-wan považuje za součást Číny a odmítá úvahy o nezávislosti ostrova, liší.
Bývalá učitelka Chung Siou-ču chce k pevnině blíže, deklaraci nezávislosti odmítá. Chce dokonce s Čínou uzavřít mírovou dohodu.
"Separatistická ideologie je ohrožením tchajwanské bezpečnosti. Vytlačuje nás do izolace a zvyšuje nenávist a polarizaci ve společnosti," uvedla kandidátka Národní strany.
Opoziční Demokratická pokroková strana si od režimu v Pekingu chce zachovat odstup, podle průzkumů veřejného mínění by její kandidátka Cchaj Jing-wen nyní zvítězila.
(Tchaj-wan samostatnost formálně nevyhlásil a čínská vláda varuje, že pokud by se to stalo, vyhrazuje si všechny prostředky k zachování jednotné Číny.)
Ke střetnutí dvou žen o prezidentský úřad se loni schylovalo v Brazílii. Socialistka Marina Silvaová, očekávaná největší soupeřka prezidentky Dilmy Rousseffové, však překvapivě nepostoupila do druhého kola.
Tchaj-wan se od Číny oddělil v roce 1949, kdy na pevnině zvítězili v občanské válce komunisté a nacionalisté se pod vedením generála Čankajška stáhli na ostrov. Po desetiletích nepřátelství se čínští a tchajwanští politici poprvé setkali až v roce 2008 před olympijskými hrami v Pekingu.
Ostrov s třiadvaceti miliony obyvatel patří k největším asijským investorů v České republice. Technologická firma Foxconn se v červenci dohodla s českou vládou na investici ve výši dvou a půl miliardy korun do roku 2018.
