Oznámení o jeho smrti přijaly Francie a také Belgie se smíšenými pocity. Fourniret byl usvědčený sériový vrah, který se v 90. letech přestěhoval do Belgie a v obou sousedících zemích mezi lety 1987 a 2003 znásilnil a usmrtil jedenáct žen. Více než polovina z nich byly nezletilé dívky.
K posledním dvěma vraždám se Fourniret přiznal až před třemi lety a právě v těchto týdnech se chystal nový soudní proces, na který čekaly rodiny obětí. Ten ale s jeho smrtí padá. Dosud také nebyla nalezena těla dvou dalších žen, k jejichž zabití se doznal, a jeho jméno padlo i v souvislosti s nevyjasněným zmizením několika dalších dívek mezi Francií a Belgií.
Fourniretovy činy ale zejména pro Belgičany nebyly ničím novým. Nápadně připomínaly starší příběh z 90. let, kdy zemi děsilo odhalení pedofilní sítě okolo Marca Dutrouxe, který sexuálně zneužil několik dívek a čtyři z nich zabil.
Stejně jako v případě Dutrouxe také Fourniretovi pomáhala jeho manželka. Monique Olivierová byla sama v minulosti trestaná a s Fourniretem se poznali v 80. letech v době, kdy mu končil výkon trestu za méně závažné činy. Podle její výpovědi se dohodli, že ona mu pomůže shánět oběti a on výměnou zabije jejího bývalého manžela.
Zatímco z vraždy exmanžela sešlo, společné vyhledávání obětí fungovalo celé roky. Fourniret vypověděl, že ke svému životu potřeboval "alespoň dvě panny ročně", a proto se zaměřoval na mladé ženy a dívky, u kterých byla vysoká pravděpodobnost, že ještě neměly sexuální styk.
Oběti hledal s manželkou i malým synem
Past zpravidla vypadala tak, že Fourniret oslovil dívku ze svého auta a předstíral, že je profesor, který potřebuje poradit s cestou k místní škole. Jeho žena Monique často seděla vedle něj, občas i s jejich malým synem na klíně, což mělo dívky uklidnit a vzbudit u nich důvěru.
Když manželé oběť nalákali do auta, Fourniret ji omráčil, sexuálně zneužil a poté většinou uškrtil. Monique Olivierová měla před znásilněním ještě často na příkaz svého muže kontrolovat dívkám genitálie, jestli jsou skutečně panny.
S těly zacházel vrah různě, některá zakopal v parku patřícímu k zámku Sautou, usedlosti z 19. století ležící uprostřed hustých ardenských lesů na severu Francie. Fourniret panství koupil za peníze, které ukradl jinému lupiči - manželka zloděje byla jednou z Fourniretových obětí. Kvůli tomuto sídlu, a protože se většinu života pohyboval v ardenské oblasti na pomezí Francie a Belgie, se mu začalo přezdívat "zrůda z Arden".
Dlouho se mu dařilo unikat vyšetřovatelům, ačkoli policie opakovaně zvonila u jeho dveří. Zlom přišel v roce 2003, kdy Fourniret jel po okreskách nedaleko města Namur na jihozápadě Belgie a z okýnka auta upoutala jeho pozornost dívka, která kráčela podél cesty.
Poslední únos
Třináctiletá Marie-Ascension šla zrovna z vyučování, když u ní zastavil neznámý muž. Byl sám a zeptal se jí na cestu k místní škole. Řekla mu směr, přisednout si k němu do auta ale odmítla. Michel Fourniret měl v té chvíli nasadit profesorský tón a říct jí, že to "není dobře, takhle nedůvěřovat lidem". Dívka si to tedy rozmyslela a do auta nasedla.
Tam měl následovat obvyklý scénář. Fourniret mladou Belgičanku omráčil a hodil dozadu do auta. Zhruba po deseti kilometrech jízdy se však dívka probrala, a když auto zastavilo na semaforech, dveře dodávky otevřela, vyskočila ven a začala utíkat.
Po několika desítkách metrů skočila do cesty protijedoucímu autu, nastoupila do něj a podruhé se narodila.
Fourniret se mezitím otočil, zřejmě aby dívku dohnal, a obě auta se minula v protisměru. Tentokrát byl pohotový řidič vozu, když si zapamatoval Fourniretovu espézetku a nahlásil ji policii. Michel Fourniret byl i s manželkou ještě ten den zatčen.
Dlouho své činy zapíral, usvědčila ho však po roce výslechů jeho manželka, když výměnou za nižší trest začala spolupracovat s vyšetřovateli. Dostala 28 let vězení s možností zkrácení trestu, Fourniret doživotí, v dalším procesu potvrzené, bez možnosti odvolání.
