Havana - Manželka prozatímního kubánského nejvyššího představitele Raúla Castra, Vilma Espinová, považovaná desítky let za polooficiální "první dámu Kuby", zemřela v pondělí v Havaně po dlouhé nemoci ve věku 77 let.
Oznámila to v noci na dnešek kubánská televize, kterou citovaly světové agentury. Raúl Castro vede zemi dočasně od loňského července poté, co jeho bratr Fidel musel být operován.
"V nejhlubším smutku oznamuje vedení strany a státu kubánskému lidu, že soudružka Vilma Espinová Guilloisová, hrdinka podzemního hnutí a vynikající bojovnice povstalecké armády, neúnavná obhájkyně emancipace žen a dětských práv, zemřela v pondělí v hlavním městě Havaně," citovala agentura AFP z oficiálního prohlášení.
Espinová byla půl století nejvlivnější ženou režimu a klíčovou postavou ztělesňující rovnoprávnost žen na komunistické Kubě. Vystupovala jako faktická "první dáma" režimu, protože družka (možná manželka, ale některé zdroje to zpochybňují) Fidela Castra Dalia Sotová nikdy nehrála žádnou oficiální roli. Obdobně na tom byly i další z řady Fidelových přítelkyň.
Espinová pocházela obdobně jako Castrové z poměrně zámožné rodiny, její otec byl ředitelem slavné rumové palírny Bacardi. Ještě před revolucí studovala v USA na renomovaném Massachusetts Institute of Technology a získala jako jedna z prvních Kubánek titul inženýrky chemie.
Svou nespokojenost s poměry na Kubě vyjádřila v roce 1956 odchodem do hor Sierra Maestra k povstalcům, kde se za bojů sblížila s Fidelovým bratrem Raúlem. Vzali se v roce 1959 v Havaně, kterou povstalci dobyli po útěku diktátora Fulgencia Batisty. Již o rok později ji Fidel požádal, aby vedla Kubánský svaz žen "v revolučním duchu" a prosazovala zrovnoprávnění žen.
Byla členkou ústředního výboru Komunistické strany Kuby od jeho vzniku v roce 1965, členkou politbyra od roku 1980 do 1991 a dlouholetou členkou kubánské Státní rady. S Raúlem měla čtyři děti.
Britská diplomatická zpráva z roku 1967 ji popisuje jako "zajímavě hezkou, dokonce atraktivní ženu, která používá mnohem více mejkapu a dalších (zkrášlujících) prostředků, než je mezi revolucionářkami zvykem, a dokáže mít dokonce i svou uniformu menší a ženštější".
