Zemřel otec antropologie Lévi-Strauss. Bylo mu 100 let

Naďa Straková
4. 11. 2009 12:40
Slavný vědec ovlivnil vývoj antropologie i etnologie

Paříž - Celé jedno století prožil světoznámý francouzský antropolog a filozof Claude Lévi-Strauss na této planetě.

Úmrtí tohoto humanisty, jehož vědecká činnost výrazně změnila myšlení minulého století, oznámilo v úterý jeho vydavatelství Plon: Lévi-Strauss zemřel v sobotu, 28. listopadu by se dožil úctyhodných 101 let.

"Byl to největší vědec, kterého kdy Francie měla,“ prohlásil o otci strukturální antropologie jeho kolega z francouzské Akademie věd Jean d'Ormesson.

Claude Lévi-Strauss se narodil v Bruselu rodičům židovského původu. Vystudoval na univerzitě Sorbonna filozofii a práva. V roce 1935 nastoupil jako profesor na brazilskou univerzitu v São Paulu a bylo to právě v Brazílii, kde objevil kouzla oboru zvaného antropologie.

Na základě studia tamních kmenů, za kterými se vypravil do oblasti Mato Grosso a do okolí Amazonky, začal utvářet první myšlenky strukturální antropologie. Ty později zásadním způsobem ovlivnily vývoj tohoto oboru v celosvětovém měřítku. Z jeho výpravných brazilských expedic vznikla řada publikací.

Claude Lévi-Strauss v amazonské divočině
Claude Lévi-Strauss v amazonské divočině | Foto: Aktuálně.cz

Po návratu do Francie nastoupil k armádě a vydal se bojovat na frontu proti německému nepříteli. Krátce po kapitulaci Francie se ale rozhodl kvůli židovskému původu uchýlit do Spojených států amerických, kde zůstal až do roku 1944.

Lévi-Strauss během svého života působil v prestižních funkcích jak v Paříži, tak i v New Yorku. Od roku 1952 až do 1982 učil sociální antropologii na Collège de France.

Brazilské začátky

Tohoto po celém světě uznávaného vědce nejvíc proslavila kniha Smutné tropy, která poprvé vyšla v roce 1955.

Na základě poznatků nabytých studiem zvyklostí, tradic a mýtů u brazilských kmenů Lévi-Strauss dokazoval, že lidské chování vychází z logických systémů, které se mohou v každé společnosti lišit, ale mají stejnou strukturu ve všech společenských uskupení po celém světě.

V Česku vyšlo

    * Cesta masek. Liberec 1996
    * Chvála moudrosti. (Merleau-Ponty, Lévi-Strauss, R. Barthes). Bratislava 1994
    * Myšlení přírodních národů. Liberec 1996
    * Mythologica 1. Syrové a vařené. Praha 2006
    * Mythologica 2. Od medu k popelu. Praha 2006
    * Mýtus a význam. Bratislava 1993
    * Příběh rysa. Praha 1995
    * Rasa a dějiny. Brno 1999
    * Smutné tropy. Praha 1966
    * Strukturální antropologie. Praha 2006
    * Totemismus dnes. Praha 2001

Svými tvrzeními uštědřil studenou sprchu tehdejšímu pojetí evropské kultury coby kultury nadřazené a jedinečné. Lévi-Strauss razil motto, že "barbary jsou pouze ti, kteří v barbarství věří".

Jeho antropologická zjištění rezonovala s odpůrci kolonialismu, z jejichž řad se rekrutovali profesionální antropologové. Kromě toho se také velmi aktivně zastával ohrožených etnických skupin a jejich kultur; byl přesvědčen, že postupující kulturní homogenizace přináší obrovské ztráty.

"Nesnáším výpravy"

Lévi-Strauss se zabýval třemi oblastmi výzkumu: zajímaly ho systémy příbuzenských vztahů, svět mýtů a poté klasifikační systémy, tedy způsoby, jakými lidé chápou a popisují svět, v němž žijí.

Jeho dalšími významnými publikacemi jsou Rasa a dějiny, kde odsoudil jakoukoli podobu rasismu, Strukturální antropologie, Myšlení přírodních národů nebo Totemismus dnes z roku 1962, kde se zabýval teorií kultury a myšlení, ale i historií a sociálními změnami. Tato kniha vyvolala ve Francii debatu s filozofem Jeanem-Paulem Sartrem o přirozenosti lidské svobody.

Díla výjimečně sečtělého Léviho-Strausse nejsou ale podle mnohých názorů přístupná běžnému čtenáři. Dodnes kultovní Smutné tropy popisující sociální chování brazilských kmenů se od většiny autorových publikací liší svým osobním laděním.

Léviho-Strausse nejvíce proslavila kniha Smutné tropy
Léviho-Strausse nejvíce proslavila kniha Smutné tropy | Foto: Aktuálně.cz

V knize umně kombinuje fikci s filozofickými meditacemi a s etnografickými analýzami obyvatel Amazonie. Jeho prohlášení hned v úvodu „Nesnáším výpravy“ nebrali údajně jeho kolegové příliš vážně, zato milovníci literatury byli nadšeni.

Francouzská akademická obec, která každoročně uděluje literární ceny Goncourt, měla prý litovat, že toto dílo není klasickou fikcí. Jinak by cenu jednoznačně vyhrálo.

Jeho zvolení do prestižní francouzské Akademie věd v roce 1973 však bylo dostatečným oceněním jeho vědeckých aktivit. Lévi-Strauss byl také nositelem četných mezinárodních cen, které mu udělily univerzity a vlády (včetně brazilské) po celém světě.

 

Právě se děje

před 40 minutami

Michigan oficiálně potvrdil výsledek prezidentských voleb, Biden ve státě vyhrál s náskokem 154 tisíc hlasů

V americkém státě Michigan v pondělí oficiálně potvrdili výsledek prezidentských voleb. S náskokem 154.000 hlasů zde zvítězil demokratický kandidát Joe Biden, informovala dnes agentura AP. Velká americká média Bidena za vítěze v Michiganu označila už krátce po volbách ze 3. listopadu.

O takzvané certifikaci výsledku voleb rozhoduje v Michiganu komise, v níž zasedají dva demokraté a dva republikáni. Pro potvrzení výsledku dnes hlasovali tři její členové, jeden z republikánů se zdržel.

Agentura AP uvedla, že je oficiální vyhlášení výsledku prezidentských voleb v Michiganu, jednom z klíčových států pro vítězství, další ranou pro Donalda Trumpa. Současný prezident stále neuznal volební porážku a snaží se výsledek voleb zvrátit soudní cestou. Podle odhadů renomovaných amerických médií ale zvítězil v prezidentských volbách jasně bývalý viceprezident Joe Biden.

Zdroj: ČTK
před 56 minutami

Polští odpůrci zákazu potratů znovu vyšli do ulic, byla zadržena fotografka

Polská policie v pondělí zadržela několik lidí, kteří ve Varšavě demonstrovali proti dalšímu zpřísnění restriktivního zákona o interrupcích. Mezi zadrženými byla i fotoreportérka, kterou policie později propustila. Informují o tom agentury a polská média.

Protestující na některých místech metropole blokovali dopravu, další demonstrovali před ministerstvem školství. Šéf resortu Przemyslaw Czarnek totiž podle nich pohrozil učitelům potrestáním za podporu demonstrací proti potratovému zákonu. Protestující před ministerstvem rozvinuli plakát s nápisem "Svobodné potraty, svobodné vzdělání" a požadovali ministrovu demisi. Někteří demonstrující se připoutali k bráně ministerstva, jedna žena se k ní podle agentury AP přilepila a policistům trvalo hodinu ji od brány oddělit. Poté ji odvezla sanitka.

Krátce po začátku protestu policie násilím odvedla některé lidi, včetně fotoreportérky Agaty Grzybowské, píše AP s tím, že je to poprvé, co polská policie během současných protestů proti zpřísnění potratového zákona zadržela novináře. Policie Grzybowskou později propustila. Podle agentury PAP si však před tím vyslechla obvinění z napadení policistů.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pospíšil v polské lize skóroval, Přikryl nahrál na čtyři góly

Čeští fotbalisté Martin Pospíšil a Tomáš Přikryl se podíleli na všech pěti brankách Jagiellonie Bialystok, která v 10. kole polské ligy zvítězila nad Plockem 5:2 a rázně ukončila sérii tří porážek. Pospíšil dal čtvrtý gól domácího celku, Přikryl na zbývající čtyři přihrál.

Třikrát se po jeho asistencích střelecky prosadil chorvatský útočník Jakov Puljič, hosté v druhém poločase pouze snižovali. Kapitán týmu Pospíšil dal první gól v sezoně, střelcům v polské lize vládne s osmi brankami český reprezentant Tomáš Pekhart z vedoucí Legie Varšava

Polská fotbalová liga - 10. kolo:

Gliwice - Gdaňsk 2:0, Bialystok - Plock 5:2 (gól domácích Pospíšil).

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

EU nabídla Bidenovi obnovu úzké transatlantické spolupráce. Předseda Evropské rady ho pozval na mimořádný summit do Bruselu

Vrcholní představitelé Evropské unie nabídli nově zvolenému prezidentovi Spojených států Joeovi Bidenovi obnovení úzké transatlantické spolupráce. Předseda Evropské rady Charles Michel jej v telefonickém rozhovoru pozval na mimořádný summit s šéfy států a vlád evropské sedmadvacítky. Budoucí šéf Bílého domu také poprvé telefonoval i s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem.

"Během telefonátu předseda Michel navrhl obnovit silnou transatlantickou alianci založenou na společných zájmech a sdílených hodnotách," stojí v prohlášení, které vydal úřad předsedy Evropské rady. Michel podle něj přivítal Bidenovu oddanost americkým spojencům a podporu evropské spolupráce.

Zdroj: ČTK
Další zprávy