Zemřel otec antropologie Lévi-Strauss. Bylo mu 100 let

Naďa Straková
4. 11. 2009 12:40
Slavný vědec ovlivnil vývoj antropologie i etnologie

Paříž - Celé jedno století prožil světoznámý francouzský antropolog a filozof Claude Lévi-Strauss na této planetě.

Úmrtí tohoto humanisty, jehož vědecká činnost výrazně změnila myšlení minulého století, oznámilo v úterý jeho vydavatelství Plon: Lévi-Strauss zemřel v sobotu, 28. listopadu by se dožil úctyhodných 101 let.

"Byl to největší vědec, kterého kdy Francie měla,“ prohlásil o otci strukturální antropologie jeho kolega z francouzské Akademie věd Jean d'Ormesson.

Claude Lévi-Strauss se narodil v Bruselu rodičům židovského původu. Vystudoval na univerzitě Sorbonna filozofii a práva. V roce 1935 nastoupil jako profesor na brazilskou univerzitu v São Paulu a bylo to právě v Brazílii, kde objevil kouzla oboru zvaného antropologie.

Na základě studia tamních kmenů, za kterými se vypravil do oblasti Mato Grosso a do okolí Amazonky, začal utvářet první myšlenky strukturální antropologie. Ty později zásadním způsobem ovlivnily vývoj tohoto oboru v celosvětovém měřítku. Z jeho výpravných brazilských expedic vznikla řada publikací.

Claude Lévi-Strauss v amazonské divočině
Claude Lévi-Strauss v amazonské divočině | Foto: Aktuálně.cz

Po návratu do Francie nastoupil k armádě a vydal se bojovat na frontu proti německému nepříteli. Krátce po kapitulaci Francie se ale rozhodl kvůli židovskému původu uchýlit do Spojených států amerických, kde zůstal až do roku 1944.

Lévi-Strauss během svého života působil v prestižních funkcích jak v Paříži, tak i v New Yorku. Od roku 1952 až do 1982 učil sociální antropologii na Collège de France.

Brazilské začátky

Tohoto po celém světě uznávaného vědce nejvíc proslavila kniha Smutné tropy, která poprvé vyšla v roce 1955.

Na základě poznatků nabytých studiem zvyklostí, tradic a mýtů u brazilských kmenů Lévi-Strauss dokazoval, že lidské chování vychází z logických systémů, které se mohou v každé společnosti lišit, ale mají stejnou strukturu ve všech společenských uskupení po celém světě.

V Česku vyšlo

    * Cesta masek. Liberec 1996
    * Chvála moudrosti. (Merleau-Ponty, Lévi-Strauss, R. Barthes). Bratislava 1994
    * Myšlení přírodních národů. Liberec 1996
    * Mythologica 1. Syrové a vařené. Praha 2006
    * Mythologica 2. Od medu k popelu. Praha 2006
    * Mýtus a význam. Bratislava 1993
    * Příběh rysa. Praha 1995
    * Rasa a dějiny. Brno 1999
    * Smutné tropy. Praha 1966
    * Strukturální antropologie. Praha 2006
    * Totemismus dnes. Praha 2001

Svými tvrzeními uštědřil studenou sprchu tehdejšímu pojetí evropské kultury coby kultury nadřazené a jedinečné. Lévi-Strauss razil motto, že "barbary jsou pouze ti, kteří v barbarství věří".

Jeho antropologická zjištění rezonovala s odpůrci kolonialismu, z jejichž řad se rekrutovali profesionální antropologové. Kromě toho se také velmi aktivně zastával ohrožených etnických skupin a jejich kultur; byl přesvědčen, že postupující kulturní homogenizace přináší obrovské ztráty.

"Nesnáším výpravy"

Lévi-Strauss se zabýval třemi oblastmi výzkumu: zajímaly ho systémy příbuzenských vztahů, svět mýtů a poté klasifikační systémy, tedy způsoby, jakými lidé chápou a popisují svět, v němž žijí.

Jeho dalšími významnými publikacemi jsou Rasa a dějiny, kde odsoudil jakoukoli podobu rasismu, Strukturální antropologie, Myšlení přírodních národů nebo Totemismus dnes z roku 1962, kde se zabýval teorií kultury a myšlení, ale i historií a sociálními změnami. Tato kniha vyvolala ve Francii debatu s filozofem Jeanem-Paulem Sartrem o přirozenosti lidské svobody.

Díla výjimečně sečtělého Léviho-Strausse nejsou ale podle mnohých názorů přístupná běžnému čtenáři. Dodnes kultovní Smutné tropy popisující sociální chování brazilských kmenů se od většiny autorových publikací liší svým osobním laděním.

Léviho-Strausse nejvíce proslavila kniha Smutné tropy
Léviho-Strausse nejvíce proslavila kniha Smutné tropy | Foto: Aktuálně.cz

V knize umně kombinuje fikci s filozofickými meditacemi a s etnografickými analýzami obyvatel Amazonie. Jeho prohlášení hned v úvodu „Nesnáším výpravy“ nebrali údajně jeho kolegové příliš vážně, zato milovníci literatury byli nadšeni.

Francouzská akademická obec, která každoročně uděluje literární ceny Goncourt, měla prý litovat, že toto dílo není klasickou fikcí. Jinak by cenu jednoznačně vyhrálo.

Jeho zvolení do prestižní francouzské Akademie věd v roce 1973 však bylo dostatečným oceněním jeho vědeckých aktivit. Lévi-Strauss byl také nositelem četných mezinárodních cen, které mu udělily univerzity a vlády (včetně brazilské) po celém světě.

 

Právě se děje

před 15 minutami

Mugabeho zabila rakovina, lékaři krátce před jeho smrtí zastavili chemoterapii

Příčinou úmrtí bývalého prezidenta Zimbabwe Roberta Mugabeho, který zemřel 6. září ve věku 95 let, byla rakovina. Lékaři v Singapuru, kde se dlouhodobě léčil, krátce před jeho smrtí zastavili chemoterapii. Důvodem byl Mugabeho vysoký věk, rozšíření nádorů a nízká účinnost léčby. O přesné příčině smrti zimbabwského exprezidenta poprvé promluvil současný prezident této jihoafrické země Emmerson Mnangagwa, informoval server BBC.

Zdroj: ČTK
před 44 minutami

Velšští ragbisté zahájili MS pohodlnou výhrou nad Gruzií

Velšští ragbisté vstoupili do mistrovství světa v Japonsku pohodlnou výhrou nad Gruzií 43:14. Vítězové Turnaje šesti národů vedli po první půli díky čtyřem položeným pětkám 29:0 a po změně stran si náskok bezpečně pohlídali. Velšský kapitán Alun Wyn Jones vyrovnal 129. startem národní rekord.

Spolufavorité skupiny D Velšané vlétli do utkání ve velkém stylu a už po dvou minutách otevřeli skóre. Gruzínci, kterým chybí zraněný kapitán Merab Šarikadze, postupně vyrovnali hru, ale bodů se dočkali až ve druhém poločase.

V neděli čeká Wales ostrý test v podobě obhájců stříbra Australanů, kteří si na úvod poradili s Fidži. Gruzie narazí na Uruguay.

Další zprávy