Berlín - Každý, kdo viděl film Schindlerův seznam, si dobře pamatuje na Sterna, pravou ruku sudetského továrníka a legendárního zachránce Židů Oscara Schindlera.
Málokdo už ale ví, že scenáristé ve filmovém Itzhaku Sternovi (v podání Sira Bena Kingsleyho) spojili dohromady kvůli zjednodušení rovnou dvě skutečné postavy: nejen účetního Sterna, ale i Mietka Pempera.
Právě druhý jmenovaný byl tím, kdo osobně vyprávěl (Stern zemřel v roce 1969) režiséru Stevenu Spielbergovi o Schindlerovi a jeho plánu na záchranu více než tisícovky lidských životů před hrozbou plynových komor.
Spisovatel, podnikový poradce, držitel několika státních vyznamenání a hlavně spoluautor skutečného Schindlerova seznamu Mietek Pemper zemřel ve věku 91 let.
Museli jsme přemýšlet hlavou
Mietek Pemper (vlastním jménem Mieczysław Pemper) byl jako Žid vězněm koncentračního tábora Krakov-Płaszów. Uměl výborně německý těsnopis, a tak tam pracoval na pozici osobního písaře nechvalně známého velitele tábora Amona Götha. Postupně získával přístup k tajným dokumentům nacistů a Třetí říše.
Právě on tímto způsobem odhalil příkaz, že všechny koncentrační tábory, které nejsou zapojeny do válečné výroby, mají být zrušeny a jejich vězni zlikvidováni.
"Byli jsme vydáni na milost největší vojenské moci Evropy. Museli jsme si vyvinout zvláštní formu obrany. Síla by nám nepomohla, museli jsme přemýšlet hlavou," řekl před lety časopisu Spiegel.
Včasná informace umožnila Schindlerovi změnit svou výrobnu smaltovaného nádobí na válečně důležitý podnik, a získat pak postupně na 1200 vězňů jako pracovní sílu. Pemper v ohrožení života vynášel z tábora seznamy vězňů, z nichž pak Stern a Schindler sestavovali seznamy požadovaných osob.
Vyreklamované vězně se tak po dalších peripetiích podařilo zachránit před jistou smrtí.
Když sami nacisté v roce 1944 Götha zatkli za zatajování cenností odebraných vězňům, dokázal Schindler převzít do své továrny i Pempera a tím ho zachránil před likvidací.
Filmově ztvárněný Stern byl ve skutečnosti pouze Schindlerovým účetním, jenž neměl příležitost se k nacistickým tajným dokumentům dostat.
Pemper byl po válce hlavním svědkem u soudu s Göthem. Brutální vrah dostal trest smrti.
V roce 1958 se Pemper přestěhoval z Polska do Německa a až do své smrti žil v Augsburgu.
