Mimořádná zpráva

Zemřel bývalý prezident chorvatských Srbů Goran Hadžić, podlehl těžké nemoci

ČTK ČTK
Aktualizováno 12. 7. 2016 23:27
Goran Hadžić, který byl v létě 2011 zadržen jako poslední obžalovaný u ICTY na útěku, v úterý ve věku 57 let zemřel po těžké nemoci. Proces s někdejším prezidentem samozvané Republiky srbská Krajina byl už v říjnu 2014 přerušen kvůli Hadžićovým zdravotním problémům, později byl zastaven a odložen na neurčito. Goran Hadžić byl viněn ze zločinů proti lidskosti a válečných zločinů, zejména kvůli etnickým čistkám namířeným proti Chorvatům a nesrbským obyvatelům žijícím na území, které v Chorvatsku ovládli tamní Srbové.
Goran Hadžić na archivním snímku.
Goran Hadžić na archivním snímku. | Foto: Reuters

Bělehrad - Bývalý vůdce chorvatských Srbů Goran Hadžić v úterý zemřel. Příčinou úmrtí byl nádor na mozku, kvůli němuž Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) letos zastavil proces, v němž byl někdejší prezident samozvané Republiky srbská Krajina (RSK) obžalován z válečných zločinů.

Hadžić zemřel v nemocnici v Novém Sadu kolem 20:00 po těžké nemoci, informovala srbská agentura BETA s odvoláním na sdělení Srbské radikální strany (SRS). Bylo mu 57 let.

Hadžić byl zadržen v létě roku 2011 v Srbsku jako poslední obžalovaný u ICTY na útěku. Proce s ním začal o rok později, ale v říjnu 2014 byl přerušen kvůli špatnému zdravotnímu stavu. Obhájci tehdy vysvětlili, že Hadžić má nádor na mozku v posledním stadiu.

Kvůli nádoru tribunál Hadžiče loni v dubnu propustil dočasně na svobodu, aby mohl v Srbsku podstoupit terapii. Letos v březnu pak byl proces s ním odložen na neurčito. Od té doby žil Hadžić v Novém Sadu.

Goran Hadžić byl viněn ze zločinů proti lidskosti a válečných zločinů, zejména kvůli etnickým čistkám namířeným proti Chorvatům a nesrbským obyvatelům žijícím na území, které v Chorvatsku ovládli tamní Srbové s podporou Bělehradu. Byly mu ale připisovány i další zločiny, zejména ve Východní Slavonii včetně masakru ve Vukovaru. Šlo o loupeže, vraždy, střelbu na civilisty, deportace a další porušení mezinárodního práva.

Hadžić byl druhým "prezidentem" Republiky srbská Krajina (RSK), kterou vyhlásili v roce 1991 chorvatští Srbové poté, co se Chorvatsko téhož roku jednostranně odtrhlo od Jugoslávie. Prvním "prezidentem" byl Milan Babić a třetím, posledním Milan Martić - oba mají procesy před ICTY za sebou.

Babić přiznal vinu na válečných zločinech a byl odsouzen ke 13 letům vězení. V březnu 2006 pak spáchal ve vězení tribunálu sebevraždu. Martiče shledal senát ICTY vinným z válečných zločinů v červnu 2007 a odsoudil ho ke 35 letům vězení.

Posledním obžalovaným, který je nyní haagským tribunálem souzen, je někdejší velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladić. Letos 24. března ICTY odsoudil bývalého politického předáka bosenských Srbů Radovana Karadžiče ke 40 letům vězení, když ho uznal vinným v deseti z jedenácti bodů obžaloby, včetně genocidy v souvislosti se srebrenickým masakrem. Týden nato ale zprostil obžaloby ve všech bodech srbského ultranacionalistu Vojislava Šešelje.

Poslední verdikt má ICTY vynést nad Mladičem, a to podle předpokladu v listopadu příštího roku. Poté tribunál svou činnost ukončí. Odvoláními se už bude zabývat zvláštní orgán - Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT). Ustavila ho 22. prosince 2010 Rada bezpečnosti OSN.

 

Právě se děje

Další zprávy