Zemřel bývalý prezident chorvatských Srbů Goran Hadžić, podlehl těžké nemoci

ČTK ČTK
Aktualizováno 12. 7. 2016 23:27
Goran Hadžić, který byl v létě 2011 zadržen jako poslední obžalovaný u ICTY na útěku, v úterý ve věku 57 let zemřel po těžké nemoci. Proces s někdejším prezidentem samozvané Republiky srbská Krajina byl už v říjnu 2014 přerušen kvůli Hadžićovým zdravotním problémům, později byl zastaven a odložen na neurčito. Goran Hadžić byl viněn ze zločinů proti lidskosti a válečných zločinů, zejména kvůli etnickým čistkám namířeným proti Chorvatům a nesrbským obyvatelům žijícím na území, které v Chorvatsku ovládli tamní Srbové.
Goran Hadžić na archivním snímku.
Goran Hadžić na archivním snímku. | Foto: Reuters

Bělehrad - Bývalý vůdce chorvatských Srbů Goran Hadžić v úterý zemřel. Příčinou úmrtí byl nádor na mozku, kvůli němuž Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) letos zastavil proces, v němž byl někdejší prezident samozvané Republiky srbská Krajina (RSK) obžalován z válečných zločinů.

Hadžić zemřel v nemocnici v Novém Sadu kolem 20:00 po těžké nemoci, informovala srbská agentura BETA s odvoláním na sdělení Srbské radikální strany (SRS). Bylo mu 57 let.

Hadžić byl zadržen v létě roku 2011 v Srbsku jako poslední obžalovaný u ICTY na útěku. Proce s ním začal o rok později, ale v říjnu 2014 byl přerušen kvůli špatnému zdravotnímu stavu. Obhájci tehdy vysvětlili, že Hadžić má nádor na mozku v posledním stadiu.

Kvůli nádoru tribunál Hadžiče loni v dubnu propustil dočasně na svobodu, aby mohl v Srbsku podstoupit terapii. Letos v březnu pak byl proces s ním odložen na neurčito. Od té doby žil Hadžić v Novém Sadu.

Goran Hadžić byl viněn ze zločinů proti lidskosti a válečných zločinů, zejména kvůli etnickým čistkám namířeným proti Chorvatům a nesrbským obyvatelům žijícím na území, které v Chorvatsku ovládli tamní Srbové s podporou Bělehradu. Byly mu ale připisovány i další zločiny, zejména ve Východní Slavonii včetně masakru ve Vukovaru. Šlo o loupeže, vraždy, střelbu na civilisty, deportace a další porušení mezinárodního práva.

Hadžić byl druhým "prezidentem" Republiky srbská Krajina (RSK), kterou vyhlásili v roce 1991 chorvatští Srbové poté, co se Chorvatsko téhož roku jednostranně odtrhlo od Jugoslávie. Prvním "prezidentem" byl Milan Babić a třetím, posledním Milan Martić - oba mají procesy před ICTY za sebou.

Babić přiznal vinu na válečných zločinech a byl odsouzen ke 13 letům vězení. V březnu 2006 pak spáchal ve vězení tribunálu sebevraždu. Martiče shledal senát ICTY vinným z válečných zločinů v červnu 2007 a odsoudil ho ke 35 letům vězení.

Posledním obžalovaným, který je nyní haagským tribunálem souzen, je někdejší velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladić. Letos 24. března ICTY odsoudil bývalého politického předáka bosenských Srbů Radovana Karadžiče ke 40 letům vězení, když ho uznal vinným v deseti z jedenácti bodů obžaloby, včetně genocidy v souvislosti se srebrenickým masakrem. Týden nato ale zprostil obžaloby ve všech bodech srbského ultranacionalistu Vojislava Šešelje.

Poslední verdikt má ICTY vynést nad Mladičem, a to podle předpokladu v listopadu příštího roku. Poté tribunál svou činnost ukončí. Odvoláními se už bude zabývat zvláštní orgán - Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT). Ustavila ho 22. prosince 2010 Rada bezpečnosti OSN.

 

Právě se děje

před 51 minutami

Smartwings po téměř dvou letech vrátily do provozu Boeing 737 MAX

Smartwings dnes po téměř dvou letech znovu vypravily v běžném provozu letadlo Boeing 737 MAX 8. Před dnešním letem do Malagy dopravce letadlo podle požadavků upravil a ve středu s ním úspěšně provedl ověřovací let. Do léta chce letecká společnost postupně nasadit i zbylých šest těchto letounů, informovaly dnes Smartwings.

Letadla Boeing 737 MAX byla celosvětově odstavena od března 2019 kvůli dvěma nehodám, při nichž zahynulo 346 lidí. V závěru letošního ledna jejich provoz povolila Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA).

"Naší absolutní prioritou je bezpečnost našich cestujících a posádky. Žádný stroj nepodstoupil takové prověrky bezpečnosti v historii letectví jako letoun Boeing 737 MAX. Věříme, že důvěra v tento letoun se velmi rychle obnoví," uvedl člen představenstva a generální ředitel Smartwings Roman Vik.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Londýn oznámil další sankce vůči barmským armádním činitelům

Británie dnes oznámila, že přidává na sankční seznam další barmské vojenské představitele kvůli jejich zapojení do převratu, který tento měsíc vedl ke svržení zvoleného barmského vedení. Britský ministr zahraničí Dominic Raab uvedl, že na seznamu se k 19 barmským vysoce postaveným armádním činitelům přidává šest dalších jmen. Informovaly o tom agentura AP a Reuters.

Na černé listině se ocitl také generál Min Aun Hlain, který se po svržení vlády postavil do čela státu. Opatření přijaté Londýnem má zamezit osobám na seznamu v cestách do Británie a znemožnit britským podnikům či institucím, aby obchodovaly se společnostmi vlastněnými těmito barmskými vojenskými představiteli.

Británie oznámila, že ukončuje programy pomoci, v rámci nichž byly prostředky posílány barmské vládě. Dodala ale, že pomoc se i nadále dostane k "nejchudším a nejzranitelnějším v zemi".

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Koronavirový příspěvek podnikatelům se zdvojnásobí na 1000 korun, schválil Senát

Příspěvek podnikatelům a společníkům malých firem, jejichž činnost omezila vládní opatření proti epidemii koronaviru, se zdvojnásobí na 1000 korun denně. Pracovníkům na dohodu zůstane denní příspěvek 500 korun. Příspěvek už nebude navázán na nouzový stav. Na podporu dosáhnou ti, jejichž tržby se snížily minimálně o 50 procent. Ve čtvrtek to schválil Senát. Novelu nyní dostane k podpisu prezident. Bonus bude podle předlohy vyplácen za únor a březen. Vláda ale zákonem získá mandát zavést další bonusová období, která odpovídají vždy jednomu dalšímu kalendářnímu měsíci, a to nejdéle do konce roku 2021.

Zdroj: ČTK
Další zprávy