Dohoda s EU je na dosah ruky, uvedla Mayová. Věří, že se podaří vyřešit i Gibraltar

ČTK Zahraničí ČTK, Zahraničí
Aktualizováno 22. 11. 2018 14:42
Dohoda o odchodu Británie z Evropské unie je na dosah ruky. Před svým londýnským sídlem v Downing Street 10 to ve čtvrtek řekla britská premiérka Theresa Mayová. Zároveň ujistila, že je odhodlána dohody s EU dosáhnout.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Mayová s prohlášením vystoupila poté, co dříve ve čtvrtek předseda Evropské rady Donald Tusk oznámil, že poslal členským státům návrh politické deklarace o vztazích mezi EU a Británií po odchodu ostrovní země ze společenství. Tusk to uvedl na Twitteru.

Na textu se na pracovní úrovni shodly vyjednávací týmy obou stran, uvedl Tusk. V zásadě podle něj panuje shoda i na politické úrovni, dokument ale musí v neděli na summitu ještě potvrdit šéfové států a vlád.

Deklarace není právně závazná. Na 26 stránkách definuje, co by obě strany chtěly dojednat do budoucna ohledně své spolupráce v řadě oblastí, včetně klíčového hospodářství.

Cílem má být vznik zóny volného obchodu s těsnou celní a regulační spoluprací a pravidly, která zajistí rovné podmínky a spravedlivou hospodářskou soutěž.

"Nyní je to na EU"

Premiérka Mayová ve čtvrtečním prohlášení označila dohodu s EU za "tu pravou pro Spojené království", neboť podle ní přinese to, pro co lidé hlasovali v roce 2016 v referendu. Britům se podle ní vrátí zpět kontrola nad jejich zemí, zároveň ale bude ochráněna jejich bezpečnost, pracovní místa i celistvost království.

"Nyní je na 27 představitelích ostatních členských zemí EU, aby v následujících dnech, které povedou k mimořádnému summitu EU v neděli, dohodu prozkoumali," uvedla dále Mayová. Britové podle ní chtějí "dobrou dohodu", která nastolí kurz směrem k lepší budoucnosti. 

Ministerská předsedkyně také věří, že se do nedělního summitu v Bruselu podaří vyřešit i poslední neshody, které se objevily kolem Gibraltaru, na který si činí nárok Británie i Španělsko. Premiérka potvrdila, že hovořila se španělským premiérem Pedrem Sánchezem. "Jsem přesvědčena, že budeme schopni se v neděli shodnout na dohodě, která bude dobrá pro celou rodinu Spojeného království včetně Gibraltaru," zdůraznila Mayová s odkazem na neshody kolem britského území v jižní části Pyrenejského poloostrova.

Premiér Sánchez tento týden varoval, že Madrid nepodpoří dohodu, pokud nebude upravena pasáž o Gibraltaru. Trvá na tom, že musí jasně obsahovat pasáž, že budoucnost tohoto území je bilaterální záležitostí mezi Británií a Španělskem.

Jsou to právě politická deklarace a britská dohoda s EU, co se bude řešit na nedělním summitu v Bruselu. Šéfové států a vlád 27 zemí unie mají schválit deklaraci společně s vyjádřením své politické podpory smlouvě.

Británie z EU odejde 29. března 2019 právě podle pravidel této smlouvy, pokud se její text ovšem premiérce Therese Mayové podaří prosadit v britském parlamentu. Ve smlouvě je definováno také přechodné období, právě v době jeho trvání by měly být na základě politické deklarace dojednány smlouvy o hospodářské či bezpečnostní spolupráci.

Co deklarace obsahuje?

V politické deklaraci obě strany uvedou, že mají zájem na ambiciózním, širokém a vyváženém hospodářském partnerství při zachování integrity unijního jednotného trhu. Británie by měla v "relevantních oblastech" sblížit své regulace s těmi evropskými, aby byly překážky pro pohyb zboží co nejmenší.

Základem pro společný celní prostor pro pohyb zboží bez tarifů a poplatků by přitom mělo být řešení, které je v rozvodové smlouvě v rámci řešení pojistky pro zachování hladkého celního režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem.

Podobně jako ve smlouvě je také řešen mechanismus urovnání budoucích sporů pomocí arbitrážního panelu. Otázky související s unijním právem tak bude vysvětlovat Soudní dvůr EU.

Deklarace dále řeší třeba přístup na trh se službami, problematiku investic a finančních služeb, digitální oblast či třeba otázky duševního vlastnictví nebo veřejných zakázek. Čtyři odstavce jsou věnovány rybolovu, což byla oblast, kterou na poslední chvíli v jednáních blokovala Francie.

Ohledně volného pohybu osob by měl platit pro krátkodobé cesty bezvízový styk, základem by měla být reciprocita, tedy shodný přístup obou stran. Zvláštní oddíl je v deklaraci věnován otázkám dopravy, jak letecké, tak i silniční, železniční a námořní.

Dokument se zabývá také energetikou, spoluprací při mírovém využití jádra či obchodováním s emisními povolenkami. Obě strany mají zájem na těsném partnerství na mezinárodních fórech, včetně řešení otázek, jako je ochrana klimatu, finanční stabilita, ochrana zdraví či boj proti protekcionismu v mezinárodním obchodu.

Samostatný oddíl v deklaraci se bude týkat bezpečnostního partnerství, třeba těsné spolupráce při prosazování práva a potírání kriminality, hladké výměny dat i zpravodajských informací a kooperace při odhalování praní špinavých peněz a teroristických aktivit.

Aby fungovala těsná spolupráce EU a Británie na mezinárodním poli, včetně uvnitř OSN a NATO, obě strany by si přály vznik pravidelných konzultací a dialogu o klíčových otázkách. Není například vyloučena účast britského ministra na neformálních schůzkách ministrů zahraničí EU. Obě strany chtějí těsně koordinovat uvalování sankcí a spolupracovat při civilních i vojenských misích.

Video: Občané členských zemí unie už nebudou předbíhat ve frontě, tvrdí britská premiérka

Občané členských zemí unie už nebudou předbíhat ve frontě, tvrdí britská premiérka | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 38 minutami

Boeing vyplatí odškodné rodinám obětí dvou nehod stroje 737 MAX

Americký výrobce letecké techniky Boeing odškodní rodiny 346 lidí, kteří zahynuli při haváriích dvou letadel typu 737 MAX v Etiopii a Indonésii. Poškozeným vyplatí 144 500 dolarů (3,4 milionu korun), uvedla dnes společnost v prohlášení.

Padesátimilionový fond, který vznikl letos v červenci a z něhož chce Boeing pozůstalé vyplatit, začne okamžitě přijímat žádosti od pozůstalých. Částka bude uvolněna nezávisle na žalobách, kterým firma kvůli haváriím čelí. Odškodnění si rodiny mohou nárokovat do konce listopadu.

Letecká společnost také v červenci prohlásila, že hodlá vyhradit dalších 50 milionů dolarů (1,1 miliardy korun) na podporu vzdělávání a hospodářství v obou zemích, kde k nehodám došlo.

Boeing 737 MAX 8 letecké společnosti Ethiopian Airlines spadl letos v březnu šest minut po startu z letiště zhruba 60 kilometrů od etiopské metropole Addis Abeba. Při nehodě zemřelo všech 157 lidí na palubě. Oběťmi byli lidé z 35 zemí, včetně čtyř Slováků.

Stejný stroj měl nehodu už loni v říjnu, kdy se letadlo nízkonákladové společnosti Lion Air se 189 lidmi na palubě zřítilo po startu z letiště v Jakartě. Ani tehdy neštěstí nikdo nepřežil.

Zdroj: ČTK
Další zprávy