Země EU se zatím na poslední části migračního balíčku neshodly. Zásadní překážky ale neexistují a rozhodnutí by mělo být přijato v příštích dnech, uvedla na závěrečné tiskové konferenci po jednání unijních ministrů vnitra eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová.

Ještě neschválená část balíčku se týká takzvaného krizového nařízení. To pojednává o tom, jak by evropské země měly řešit migraci a žádosti o azyl v krizových situacích, kdy během velmi krátké doby přijde velké množství běženců.

K poslední části balíčku mělo dlouho výhrady Německo, německá ministryně vnitra Nancy Faeserová ale během schůzky oznámila, že Berlín už nařízení blokovat nebude. Nyní si ale podle agentury ANSA vzala čas na rozmyšlenou zase Itálie.

"Neexistují žádné zásadní překážky, formální rozhodnutí budeme mít za několik dní," uvedla eurokomisařka Johanssonová a podobně hovořil i španělský ministr vnitra Fernando Gómez, jehož země nyní sedmadvacítce předsedá. Kdy přesně by rozhodnutí mělo nastat ani jaký má Itálie s textem problém, zatím nebylo jasné. Velkými odpůrci nařízení jsou zejména Polsko a Maďarsko.

Ministři vnitra zemí EU dosáhli už na začátku června dohody o dvou problematických bodech migrační reformy. Pro návrh tehdy hlasovalo i Česko, proti byly podle diplomatů pouze Maďarsko a Polsko. Místo závazných kvót pro přerozdělování migrantů počítá tento schválený návrh s povinnou solidaritou. Země si přitom mohou vybrat, zda přijmou běžence, dalšími variantami má být přímý finanční příspěvek 20 000 eur (asi 487 000 Kč) za jednoho migranta nebo jiná pomoc, například vyslání expertů či materiální podpora.