Minsk - Vedle Řecka a České republiky se množí výzvy ke stávkám také v Bělorusku. Tamní prezident Alexandr Lukašenko ale zaujal jednoznačné stanovisko a stávkujícím pohrozil, že je "zbije", pokud se pokusí zastavit práci.
Bělorusko se ocitlo v těžké hospodářské krizi. Běloruský rubl prošel devalvací o 36 procent. Většina zboží výrazně zdražila, včetně jídla, benzínu a cigaret.
Lidé se začínají proti Lukašenkovi bouřit. Motoristé demonstrovali v centru Minska, další skupina nespokojenců zablokovala na několik hodin hraniční přechod do Polska, než ji rozehnala policie. Pohonné hmoty zdražily o 30 procent.
Nespokojenost narůstá
Na internetu aktivisté volají po stávkách a vedení odborů, které dosud bylo s Lukašenkem jedna ruka, už veřejně připustilo, že sociální napětí může vyústit v protesty.
Běloruský vůdce, který vládne zemi od roku 1994, ale nic takového nehodlá připustit. Prohlásil, že kdo se rozhodne stávkovat nebo vyzývat ke stávce, bude zbit.
"Na sociálních sítích máme v Minsku opozici. Přes internet vyzývají ke stávkám. Budu je sledovat a tvrdě na ně udeřím, aby neměli šance uprchnout do ciziny," řekl dále prezident.
Krize v Bělorusku je nejhorší od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Lidé si nakupují do zásoby, jak jen mohou. Vláda nařídila zmrazit ceny základních potravin, které v posledních měsících neustále stoupaly.
"Za posledních pět měsíců inflace překročila dvacet procent. Lidé se snaží rychle utratit rubly, které ztrácejí hodnotu, přitom pulty obchodů a tržišť jsou stále prázdnější. Potraviny zdražují, za jídlo a pití Bělorusové utratí v průměru zhruba polovinu své výplaty. Některé podniky poslaly značnou část svých zaměstnanců na vynucenou dovolenou," shrnul situaci ekonom Boris Želiba v deníku Narodnaja Volja.
Lukašenko loni před prezidentskými volbami zvýšil platy, což podle jeho odpůrců výrazně přispělo k nynější krizi.
Minsk žádá o pomoc jak Rusko, tak Mezinárodní měnový fond. Moskva mu slíbila půjčku 3,6 miliardy dolarů, ale uvolňovat ji bude postupně.
Rusové navíc na oplátku požadují privatizaci některých běloruských podniků do ruských rukou. Hovoří se například o prodeji firmy Belaruskali, druhého největšího producenta uhličitanu draselného na světě. Uhličitan draselný se používá na výrobu hnojiv.
Běloruská ekonomika je do velké míry stále státní a na rozdíl od jiných zemí bývalého SSSR neprošla od časů Sovětského svazu zásadní reformou.
Lukašenko teď žádá o pomoc osmi miliard dolarů Mezinárodní měnový fond. Vedení MMF je však skeptické k tomu, že běloruský režim dodrží stanovené podmínky.
Fond chce, aby Minsk zmrazil platy a zvýšil úrokové sazby běloruského rublu. "Finanční trh tady nefunguje," shrnul své dojmy po návštěvě Běloruska zástupce MMF Chris Jaris.
Protikandidáti ve vězení nebo v exilu
Situaci Lukašenkovi komplikuje i jeho pronásledování opozice, kvůli kterému čelí sankcím Evropské unie a Spojených států.
Po prosincových volbách uvěznil několik svých soupeřů, kteří proti němu kandidovali. Například Andrej Sannikov dostal pět let vězení, Nikolaj Statkevič dokonce šest.
Další kandidát Ales Michalevič získal politický azyl v České republice.
Podle opozice byly výsledky prezidentských voleb zfalšovány ve prospěch Lukašenka. Volební komise mu přiřkla 80 procent odevzdaných hlasů, což zpochybnila i pozorovatelská mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
