Washington - Americký prezident Barack Obama možná nebude schopen zavřít kontroverzní věznici na Guantánamu v plánovaném termínu, tedy v lednu. S odvoláním na své zdroje z administrativy o tom informovala agentura AP.
Obama se při zavírání Guantánama střetl s problémy na každém kroku. Nedaří se mu najít zemi, kam by přemístil ty vězně, kteří nepředstavují bezpečnostní rizika, a nenašel v Kongresu politickou vůli, aby je zákonodárci přijali na území USA. Kongresmani mu zablokovali i peníze, které k uzavření věznice potřebuje.
A to zdaleka není všechno. Samotné bezpečnostní prověrky, které mají určit co se zbývajícími 225 vězni, se vlečou. Také vojenské tribunály na základně stojí na místě, protože se vojenští právníci nemohou dohodnout, jak mají vlastně fungovat. Administrativě se kvůli politickým tlakům nepodařilo ani najít věznici na půdě USA, kam by se zadržení případně přesunuli.
Za osm měsíců svého působení v Bílém domě se podařilo americkému prezidentovi umístit v jiných zemích pouze 14 guantánamských vězňů, jednalo se navíc o „lehké případy", muže, kteří prokazatelně nebyli bezpečnostním rizikem. Na území USA nikdo z Guantánama propuštěn nebyl.
Obama v lednu oznámil, že bude Guantánamo uzavřeno do roka. Zbývají tak čtyři měsíce, než se tato lhůta naplní a podle zdrojů AP se to možná nestihne.
Jedním z důvodů je zdržení způsobené bezpečnostními prověrkami všech vězňů. Ukázalo se totiž, že administrativa George W. Bushe o nich nezanechala žádnou přehlednou databázi. Informace jsou tak u některých nekompletní, nebo byly roztroušeny na různých úřadech.
V listopadu by měl Pentagon oznámit, kteří vězni budou souzeni u civilních a kteří u vojenských soudů. Kromě těch, kteří mají být propuštěni, existuje ještě další skupina - ti, proti kterým neexistují důkazy, a tak nemohou být souzeni, ale údajně představují takové riziko, že je nelze propustit.
Vedle Guantánama žije v podobné "právní černé díře" ještě dalších 600 vězňů na americké letecké základně v afghánském Bagrámu.
