reklama
 
 

Zastaví metastáze? Lékaři na prahu zlomového objevu

24. 6. 2013 20:00
Pokud se výsledky pokusů potvrdí, otevře se cesta k průlomovému léku

Londýn - Britští onkologové mají dobré zprávy. Zřejmě přišli na to, jak rakovinné buňky metastazují, tedy jak zakládají druhotná nádorová ložiska.

Právě putování nádorových buněk, například do plic či mozku, stojí za většinou úmrtí onkologických pacientů.

Podle autorů studie, publikované v odborném magazínu Nature Cell Biology, to sice ještě neznamená, že šíření rakoviny půjde zastavit, vše se ale zdá být na dobré cestě.

Druhotné ložisko zhoubného bujení vzniká odtržením části nádorových buněk od primárního ložiska a následným šířením krví, lymfou nebo přímým rozsevem v organismu. Schopnost metastazovat je jedním ze základních znaků malignity nádorových onemocnění.

Pokud se objev potvrdí, vyvinout lék už půjde snáz

Svůj objev onkologové z University College London učinili na základě zkoumání mezibuněčné komunikace žabích a rybích embryí. "Nikdo neví, jak k metastazovani dochází. My ale věříme, že jsme na to přišli. Pokud tomu tak skutečně je, bude už relativně snadné vyvinout léky, jež tomu zabrání," řekl listu The Daily Telegraph Roberto Mayor, který vystupuje jako mluvčí skupiny badatelů.

"Studium mezibuněčné komunikace a kontaktů je velmi důležité pro pochopení mechanismu metastazování maligních nádorů," vysvětlil Aktuálně.cz primář oddělní laboratorní kliniky Masarykova onkologického ústavu Dalibor Valík.

"Výzkum publikovaný skupinou profesora Mayora ukazuje, že mechanismy, které se uplatňují při vývoji orgánů během embryogeneze, jsou využívány i nádorovými buňkami při procesu metastazování," dodal.

Klíčovým zjištěním je objasnění mechanismu, jímž se rakovinné buňky vážou na ty zdravé. Chování nádorové buňky lékaři simulovali na buňkách neurální lišty (kmenové buňky) embryí žab a dánia pruhovaného (indické ryby).

Hra na osla a mrkev

Jako zdravé (napadané) použili buňky čichového nervu. Ukázalo se, že je ty kmenové nejenže napadaly, ale dokonce "pronásledovaly".

Britští lékaři díky těmto pokusům identifikovali jev, jenž nazývají "hon a útěk" (chase and run). "Používáme přirovnání k oslu a mrkvi. Když se osel k mrkvi přiblíží, ona se zas o kousek posune. Podobně to za normálních okolností funguje i u zdravé a napadané buňky," dodal mluvčí vědců Roberto Mayor.

"Věříme, že jsme na začátku vývoje alternativní léčby rakoviny, jež by se mohla v budoucnosti zaměřit na proces interakce mezi zdravými a rakovinnými buňkami," vysvětlil Mayor.

Český onkolog Dalibor Valík mu dává za pravdu.

"Jeho práce přináší důležitý kamínek do mozaiky poznatků o migraci a metastazování nádorů. Význam těchto poznatků spočívá i v tom, že popis mezibuněčné komunikace na molekulární úrovni umožní vývoj efektivní, cílené protinádorové terapie, která bude mít minimální nežádoucí účinky," věří.

"Dalším krokem bude lékařský výzkum chování skutečných rakovinných buněk," dodal podle serveru The Huffington Post další člen výzkumného týmu Eric Theveneau.

autor: Petr Jemelka | 24. 6. 2013 20:00

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama