Paříž - Likvidace provizorních romských osad ve Francii a vyhošťování Romů do Rumunska a Bulharska vede k napětí mezí Paříží a Bukureští.
Zatímco francouzská vláda tvrdí, že o své občany se má starat hlavně Rumunsko, druhá strana namítá, že romský problém je třeba řešit na celoevropské úrovni.
Francouzský státní tajemník pro evropské záležitosti Pierre Lellouche Bukurešti nepřímo pohrozil, že pokud odchody Romů do Francie neustanou, Paříž se postaví proti vstupu Rumunska do schengenského prostoru.
Takzvaný Schengen zaručuje volný pohyb lidí a zboží přes hranice, které jsou uvnitř tohoto prostoru zrušené.
Do schengenského prostoru bez vnitřních hranic patří celkem pětadvacet zemí. Nepřipojily se Velká Británie, Irsko a Kypr, naopak tam patří i tři státy, které nejsou členy EU. Švýcarsko, Norsko a Island.
Bulharsko a Rumunsko jsou v Evropské unii od ledna 2007, jejich připojení ke Schengenu je naplánováno na březen 2011. Teď je ale ohroženo.
"V Rumunsku žije dva a půl milionu Romů a je zodpovědností Rumunska je integrovat. Francie nemůže integrovat rumunské Romy," prohlásil podle francouzských médií Lellouche.
Kritizoval také rumunského premiéra Emila Boce, že v záležitostech romské problematiky dělá málo a ani nezřídil úřad pro integraci Romů. Boc opáčil, že věc má na starosti ministerstvo práce a sociálních věcí.
"Naše vztahy s Francií teď jsou napjaté," přiznal v televizi bývalý rumunský eurokomisař Leonard Orban.
Bulharští vládní politici zatím deportace Romů nekomentují, přestože se také týkají jejich země. Opoziční socialisté ale v prohlášení uvedli, že odklad vstupu země do schengenského prostoru kvůli migrujícím Romům je nepřijatelný.
"Není stále jasné, z jakého důvodu Francie Romy vypovídá. 40 procent bulharských Romů je integrovaných do společnosti a jejich finanční příjmy nejsou horší než je tomu u ostatních Bulharů," tvrdí strana ve svém prohlášení.
Počet bulharských a rumunských Romů, pobývajících momentálně ve Francii, se odhaduje zhruba na 15 tisíc.
Tvrdý postup vůči romským osadám a vyhošťování Romů kritizuje ve Francii levicová opozice a katolická církev, ale také někteří pravicoví politici. Například bývalý premiér Dominique de Villepin.
Ten v deníku Le Monde označil Sarkozyho rétoriku a zásah proti romským tábořištím za "nedůstojné" a za "skvrnu na naší vlajce."
Ozývají se také názory, že deportace Romů jsou ze strany prezidenta Sarkozyho populistickým gestem, kterým se snaží zabránit poklesu své popularity před prezidentskými volbami v roce 2012.
Podle průzkumů by totiž jednoznačně prohrál s pravděpodobným kandidátem socialistů, současným ředitelem Mezinárodního měnového fondu Dominique Straussem-Kahnem.
