Brusel - Eurozóna by měla mnohem víc podporovat hospodářský růst a snižovat své zadlužení, aby znovu získala důvěru investorů. Zvážit by ale měla také vytvoření bankovní unie, zavedení společných evropských obligací a rekapitalizaci peněžních ústavů.
Uvádí se to v návrhu doporučení k rozpočtovým opatřením a strukturálním reformám, který ve středu pro jednotlivé země eurozóny zveřejnila Evropská komise.
Ta i nadále spatřuje hlavní hrozbu hospodářské stability EU v nejistotě panující nad dalším osudem těžce zadlužených členských zemí, jako je Řecko, které v březnu přijalo od Bruselu druhý záchranný balíček, či Španělsko, jež může být nuceno přijmout pomoc od Unie už v blízké budoucnosti.
Situace se podle Komise naopak lepší v Portugalsku a Irsku, které úspěšně plní podmínky dohody o mnohamiliardových úvěrech od EU, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu.
"Silnější integrace zemí eurozóny při budování kontrolních mechanismů (včetně bankovního dozoru), krizového managementu a sdílení rizik s cílem vytvořit bankovní unii se jeví jako důležitý doplněk stávajících (unijních) struktur," píše se ve zprávě Komise.
Ta se zároveň vyslovuje pro to, aby prostředky shromážděné ve fondu Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), jenž vznikne počátkem července, byly použity právě na rekapitalizaci bankovního sektoru, byť pomocí centrálních bank jednotlivých zemí.
Ve fondu by mělo v krátké době být okolo pěti set miliard eur.
Doporučení komise okamžitě vedlo k posílení eura, které se dostalo z dvouletého minima 1,2425 USD na 1,2468 dolaru.
Největší obavy vzbuzuje Španělsko
Ačkoliv v současnosti je pozornost Bruselu, vlád členských zemí a finančních trhů upřena především k Řecku, které 17. června čekají opakované volby a jemuž už koncem června mohou dojít peníze na provoz státu, mnohem větší obavy teď vzbuzuje Španělsko. A to vzhledem k objemu ekonomiky a krizi tamního bankovního sektoru.
Největší z bankovních domů v zemi Bankia bude v brzké době potřebovat na rekapitalizaci 18 miliard eur, vláda musela nedávno navýšit předpokládaný schodek státního rozpočtu na 5,3 procenta HDP, tamní ekonomika zůstane také letos v recesi a nezaměstnanost podle všeho dále poroste k hranici 25 procent.
Zatímco hrubý domácí produkt Řecka je přibližně 215 miliard eur, HDP Španělska činí jeden bilion eur. Vzhledem k potížím bankovního sektoru si Španělsko muselo při poslední emisi dluhopisů navíc půjčovat s "kritickým" úrokem 6,67 procenta.
Konzervativní španělský premiér Mariano Rajoy přesto odmítá, že by jeho země potřebovala finanční pomoc, jakou dostávají Řekové, Irové a Portugalci.
Eurokomisař pro otázky měnové politiky Oli Rehn se nicméně vyslovil pro to, aby Brusel posunul v případě Španělska termín, k němuž má země snížit rozpočtový deficit pod tři procenta HDP, a to o dvanáct měsíců, na konec roku 2014. Komise ale požaduje další úspory v rozpočtech španělských regionů.
Nové naděje v Řecku
Nové naděje v případě Řecka vzbudily poslední průzkumy veřejného mínění, podle nichž by měla volby vyhrát pravicová Nová demokracie, která by zřejmě byla schopna sestavit vládu se socialisty. Obě strany jsou na rozdíl od Koalice radikální levice (SYRIZA) připraveny dodržet přísná rozpočtová opatření, dohodnutá výměnou za poskytnutí finanční pomoci.
Evropská komise však nadále trvá na tom, že příští vláda v Aténách musí do dvou let snížit počet státních zaměstnanců, kterých je v současnosti 1,1 milionu, o nejméně 150 tisíc.
V Irsku, kde se ve čtvrtek koná referendum o fiskálním paktu EU, předpokládajícím přísné dodržování vyrovnaných rozpočtů a postupné snižování státního dluhu účastnických zemí, obavy z opakování řeckého scénáře v podstatě zmizely.
Vládě v Dublinu se zdařila rekapitalizace bank a do dvou let by růst ekonomiky měl dosáhnout dvě a půl procenta. Optimistická je Komise také v případě Portugalska, ačkoliv ekonomika země letos ještě zaznamená pokles o 2,2 procenta.
Pozitivního hodnocení se od Bruselu dočkala Itálie. Ambiciózní úsporný program vlády premiéra Maria Montiho nese první ovoce a vše nasvědčuje tomu, že země již příští rok srazí svůj rozpočtový deficit pod tři procenta HDP. Desetileté italské dluhopisy se ve středu přesto prodávaly s vysokým úrokem 6,03 procenta, což je o 0,19 procenta více než v dubnu.
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Vyvírejte banky s výhodami.
