A divoká vysvětlení i konspirační teorie nadále bují. 11. září dalo jako máloco jiného vzniknout záplavě knih, televizních dokumentů a internetových stránek.
Srovnatelnou konkurenci má snad jen v texaské vraždě prezidenta J. F. Kennedyho před třiačtyřiceti lety.
Dodnes budí pozornost fotografie agentury AP, na níž shlíží z newyorské věže "tvář ďábla". Náhoda? Dodatečné "vylepšení" fotografie? Nebo že by snad přece jen...?
Agentura přitom odmítá obvinění, že fotografie byla dodatečně jakkoliv upravovaná.
Kdo pomohl věžím dolů?
Spory stále doutnají kolem pádu věží Světového obchodního centra. Názor, že se zřítily pouze kvůli nárazu letadel a následnému požáru, má své kritiky i mezi některými experty a renomovanými vědci. Ti se domnívají, že budovy musela zničit exploze výbušnin umístěných uvnitř.
Vyšetřovací komise amerického Kongresu takový názor odmítla. Nenašly se žádné stopy po výbušninách.
Záhadou ale zůstává zřícení budovy Světového obchodního centra číslo 7, do níž letadlo nenarazilo a ani následný pád trosek z věží ji příliš nezasáhl. Na tuto otázku zatím neexistuje přesvědčivá odpověď.
Mnoho vysvětlení o příčinách 11. září zapříčinil i fakt, že nebyly kvůli naprostému zničení nalezeny černé skříňky z letadel.
Věděl někdo víc než ostatní?
Autoři pochybovačných teorií o tom, že "vše bylo jinak", například stále tvrdí, že 11. září bylo dílem americké vlády nebo její části. Například proto, že ze situace mohly vytěžit zbrojařské firmy či společnosti zabývající se těžbou a zpracováním ropy.
V arabském světě je oblíbená teorie o tom, že v den útoků až čtyři tisíce izraelských či dokonce židovských pracovníků Světového obchodního centra nepřišly do práce. Z toho se vyvozuje závěr, že za útoky stála izraelská zpravodajská služba Mossad, vedená snahou zhoršit vztahy mezi Araby a USA.
Nemálo lidí v islámském světě podle průzkumů dodnes věří, že za masakrem nestála Al-Káida, přestože se později Usáma bin Ládin k akci jednoznačně přihlásil.
Pražská schůzka, která nebyla
V USA se naopak ujala teze, že za takovou akcí musel být nějaký stát či nepřátelská zpravodajská služba. Bushova administrativa se dlouho snažila spojit 11. září s iráckým prezidentem Saddámem Husajnem.
Důkazem mělo být údajné pražské setkání atentátníka Muhammada Atty s iráckým konzulem v České republice Samírem Aním. Později se však ukázalo, že české zpravodajské služby se zmýlily a ke schůzce nikdy nedošlo.
Přesto američtí zastánci oprávněnosti útoku na Irák toto setkání stále používají jako argument.
Podobně nepodložené bylo i vystoupení českého premiéra Miloše Zemana v televizi CNN, které poskytl během své návštěvy Spojených států. Tvrdil tam, že Atta plánoval útok na pražskou budovu Rádia Svobodná Evropa.
Objevily se i názory, že útok měl podporu mocenských špiček Saúdské Arábie. Ani nic takového se neprokázalo.
Nejasný dvacátý atentátník
Pochybnosti o identitě atentátníků se už rozplynuly. Otec Muhammada Atty ovšem dlouho tvrdil, že se synem hovořil i po 11. září a že ho Američané drží v zajetí na tajném místě.
Po delší odmlce se znovu k 11. září vyjádřil loni. Řekl, že svého syna považuje za hrdinu, co udělal, je správné, a že doufá, že Muhammad bude mít další následovníky.
Ne zcela objasněn je postup, jakým Al-Káida k podobě a provedení útoků dospěla. Za "mozek" celé akce je považován Pákistánec narozený v Kuvajtu Chálid Šajch Muhammad, zatčený v roce 2003. Toto tvrzení se ale opírá jen o jeho výpověď.
Není také zřejmé, kdo měl být dvacátým atentátníkem. Tvrdil to o sobě Francouz marockého původu Zacarias Moussaoui, letos odsouzený v USA nadoživotí za podíl na útocích.
Na internetových stránkách blízkých Al-Káidě se ale letos v červnu objevila zpráva, že zamýšleným dvacátým sebevrahem byl Saúd Faváz Našímí, kterého předloni při přestřelce v Mekce zabili saúdští policisté.
