Aby promluvila tato jedinečná památka, kterou vědci datují do doby kolem roku 80 před naším letopočtem a kterou v roce 1900 vylovili z vraku římské lodi potopené u řeckého ostrova Antikythéra, musel se postavit zvláštní osmitunový skaner, vysvětluje pro agenturu AFP Jannis Bitsakis, jeden z vědců, kteří se na výzkumu podílejí.

Ale práce, kterou financují především mecenáši z podnikatelských kruhů, přinesla ovoce: mechanismus, který experti virtuálně rozložili a vyfotografovali ve třech dimenzích, aniž by opustil Atény, kde je vystaven v Archeologickém muzeu, vydal neznámé nápisy ve staré řečtině, fragmenty skryté více než 2000 let, které jsou zároveň technickým "návodem k použití" i astronomickými texty, uvádí Bitsakis.

"Část textů, které jsou na přístroji, již byla dešifrována, ale nám se podařilo zkopírovat známý text a dešifrovat jeho obsah z 95 procent," zdůrazňuje.

Starověký počítač

Řecký a britský tým z Waleské univerzity v Cardiffu odhalil celé vnitřní fungování mechanismu, který tvoří pět ciferníků, pohyblivé ručičky a třicítka ozubených kol, která zřejmě byla poháněna pákou.

Na základě první velké studie přístroje, kterou v 60. letech vedl anglický historik věd Derek Price, je mechanismus považován za "přístroj pro astronomická měření, který umožňuje vypočítat pozici některých hvězd, přinejmenším Slunce a Měsíce, a možná i předvídat astronomické jevy," vysvětluje astrofyzik Xenofon Musas.

Přístroj, který tvoří tři bronzové fragmenty o rozměrech malé krabice vysoké 20 centimetrů, je "zřejmě velmi vzácný, možná i jedinečný, je to jakýsi nástupce menhirů a kamenných kruhů", dodává vědec.

Přepíše stroj dějiny?

Tento předpoklad ale vyvolává řadu otázek, na které chce řecko-britský výzkum dát odpověď. Nová zjištění budou mimo jiné zevrubně zhodnocena na mezinárodním kongresu, který se má konat v listopadu v Aténách.

"Hlavolam, který máme složit, se týká také astronomických a matematických poznatků z dob starověku. Mechanismus by možná mohl přepsat některé kapitoly jejich dějin," soudí Musas.

"Jedním z našich úkolů je zasadit do vědeckého kontextu tento mechanismus, který pochází jakoby odnikud, a odporuje převládajícímu přesvědčení o tom, že staří Řekové měli skrovné technické dovednosti," zdůrazňuje Bistakis.

Badatelé také začali studovat další předměty, které byly ve vraku římské lodi nalezeny, aby ověřili hypotézy založené na Ciceronově výpovědi, podle níž byl tento přístroj dílem řeckého stoického filozofa Poseidoniose, zakladatele prestižní školy na ostrově Rhodos v jihovýchodní části Egejského moře.

"Rhodos stejně jako Alexandrie byly v té době velkými astronomickými centry. Loď, v níž byl přístroj nalezen, vezla možná do Říma k jednomu z Césarových triumfů poklady z tohoto ostrova," předpokládá Musas.