Nuuk - Ledová přikrývka v Grónsku ubývá pravidelně každý rok. Během letošního července ale povrchový led roztál na rekordní ploše. Odhalily to satelitní snímky amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).
"Bylo to něco natolik výjimečného, že jsem se v první chvíli ptal, zda je tomu skutečně tak, či zda se nejedná o chybu v datech," cituje internetová stránka NASA Sona Nghiema z Laboratoře proudového pohonu, zřízeného úřadem v kalifornské Pasadeně.
Povrchový led v létě pravidelně odtává na přibližně polovině rozlohy ledové přikrývky Grónska. Ještě 8. července snímky NASA ukazovaly, že led odtál na čtyřiceti procentech celkové plochy. O čtyři dny později to bylo již 97 procent.
Roztál přitom led nejenom v pobřežních oblastech ostrova, na nichž je ledová přikrývka poměrně tenká, ale i v centrální části, kde ledový příkrov dosahuje tloušťky tří kilometrů.
Mohl za to příliv extrémně teplého vzduchu, který se v tom čase dostal nad Grónsko.
Poprvé po 123 letech
Led odtál dokonce v blízkosti observatoře Summit station, zřízené u nejvyššího bodu ostrova ve výšce 3216 metrů. Rozbor ledu z vrtů nedaleko stanice ukázal, že naposledy tu led roztál v roce 1889.
"Když pozorujeme tání v místech, na kterých jsme je předtím nezaznamenali, alespoň ne během delšího časového období, nutně se ptáme, co se děje," citovala stanice BBC šéfa vědeckého týmu NASA Waleeda Abdalatiho. "Je to zásadní signál, jehož význam pochopíme v následujících letech."
Podstatnou část vody z ledu, který v létě na povrchu grónského ledovce roztává a později zase zmrzne, absorbují pobřežní ledovce a část odteče do moře.
NASA si zatím není jista, zda poslední událost nějak podstatně ovlivní celkovou ztrátu ledu, o nějž Grónsko letos přijde.
Před necelými čtrnácti dny se od Petermannova ledovce, nacházejícího se na severozápadě ostrova u Naresovy úžiny, oddělila obří kra o velikosti rozlohy dvou Manhattanů a zamířila směrem na jih.
Přibližně jedna pětina zvednutí hladiny světových oceánů, které činí tři milimetry ročně, jde na konto grónských ledovců. V posledních přibližně patnácti letech se tempo jejich tání viditelně zrychluje.