Lidé za týden pozřou ekvivalent platební karty, ukázala studie Světového fondu na ochranu přírody (WWF) z roku 2019. Plasty se do lidského těla dostávají především pitím znečištěné vody, ale také konzumací potravin, jako jsou mušle, které lidé většinou jedí vcelku, takže i s mikroplasty v trávicím traktu těchto živočichů.
Agentura Reuters využila závěrů zmíněné studie k tomu, aby ilustrovala, jak velké množství plastu pozřeme za různá časová období. Za měsíc podle jejích propočtů zkonzumujeme ekvivalent základní lego kostky 2×4 (té s osmi výstupky) a za rok tolik plastu, jako obsahuje hasičská helma. Kdyby se to pořád zdálo málo, lze pokračovat. Za deset let sníme až 2,5 kilogramu plastů, což se rovná například dost velkému kusu plastového potrubí a za celý život pak třeba až 20 kilogramů plastu.
Produkce plastů se za posledních 50 let prudce zvýšila a výroba levných předmětů na jedno použití roste. Některé plasty se v přírodě nerozkládají, ale pouze rozpadají na menší a menší částečky, takže se nakonec dostávají všude, hromadí se na plážích, dusí mořské živočichy a končí v potravním řetězci.
Malcolm Hudson, který vyučuje environmentalistiku na Southamptonské univerzitě, upozorňuje, že v přírodě se začíná hromadit velké množství ještě menších částeček - nanoplastů, které je mnohem těžší odhalit, ale které také konzumujeme. "Ty se nám můžou dostávat do krve nebo lymfatického systému a hromadit se v orgánech," varuje Hudson.
