Haag - Odvolací soud Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v nizozemském Haagu v úterý rozhodl, že bývalý důstojník jugoslávské armády Veselin Šljivančanin měl být za svůj podíl na masakru ve Vukovaru z roku 1991 potrestán 17 lety vězení, nikoli pěti.
Šljivančanin se přitom do Haagu k odvolacímu řízení vrátil už jako svobodný muž. V prosinci 2007 byl propuštěn po čtyřech letech za mřížemi, když jej předtím soud shledal vinným pouze z napomáhání mučení, nikoli napomáhání vraždě.
Vukovarský masakr
Obvinění se vztahovala k obklíčení města Vukovar na srbsko-chorvatském pomezí, kde přišlo mezi srpnem a listopadem roku 1991 o život na tisíc zdejších obyvatel a pět tisíc dalších padlo do zajetí.
V posledních dnech blokády přestala jugoslávská armáda válečné zajatce chránit a nechala jednotky srbské domobrany a polovojenské milice odvézt asi čtyři sta Chorvatů za město, kde nejméně 194 z nich bylo utýráno k smrti. Jejich ostatky byly později nalezeny v masových hrobech u obce Ovčara.
Případ vukovarského masakru patřil v Haagu k nejsledovanějším kauzám. Na lavici obžalovaných v souvislosti s ním usedla tzv. vukovarská trojka, kterou vedle Šljivančana (major) tvořili jeho kolegové z armádní motorizované brigády Mile Mrkšić (plukovník) a Miroslav Radić (kapitán).
Vrchní velitel Mrkšič byl 27.září 2007 odsouzen ke dvaceti letům vězení, zatímco Šljivančanin dostal jen pět a Radić byl zcela zproštěn obvinění. Proti verdiktu, který v Chorvatsku vyvolal pobouření, se odvolala nejen obhajoba, ale i obžaloba. Mrkšičovi byl v úterý trest potvrzen v plné výši.
